Lukáš Převrátil, M2C Space: Vzdálený dohled využijete všude

S ředitelem dohledovéhocentra M2C Space jsme probrali fungování jeho v době pandemie a zvyšující se počet možnosti využití vzdáleného dohledu nad rámec „pouhého“ zabezpečení.

Lukáš Převrátil, M2C Space: Vzdálený dohled využijete všude




Pane Převrátile, pojďme si na začátek představit aktivity M2C Space.

Dohledové centrum M2C Space funguje zhruba šest let. Před touto dobou byl vzdálený dohled v režimu PCO – to v praxi to funguje tak, že alarm je napojený na pult centrální ochrany (PCO) a v případě narušení prostoru vyšle signál, na základě kterého do dané lokality vysíláme zásahovou jednotku. S rozvojem internetu a technologií obecně se vedle alarmů začaly připojovat i kamery a další technologie, které umožňují poplachy na dálku prověřovat a řešit ještě před fyzickým zásahem. Dnes ale není M2C Space jen o reakcích na alarmy…

Jaké výhody dohledové centrum přináší?

Primárním cílem ovládání budov na dálku je úspora lidské práce. Místo tří strážných a dvou údržbářů nyní stačí, aby byl na místě jen jeden strážný/údržbář, a zbytek technologií sledujeme na dálku z našeho dohledového centra. Naši operátoři navíc dokážou ovládat několik budov současně nehledě na to, kde se tyto budovy nacházejí. Díky automatizaci se snažíme zajistit, aby události vyžadovaly lidský zásah jen v případě, že dojde k odklonu od běžného stavu. To znamená, že nesledujeme kameru, když se na ní nic neděje, ale jen v případě, kdy například někdo přeskočí plot. A jelikož reagujeme jen na nenadálé stavy, kterých není mnoho, dochází k výrazné úspoře lidské práce.

Dokážou operátoři nabídnout i další služby než jen dohled?

V M2C Space máme rovněž tým analytiků, který hlouběji pracuje s daty, jež od zákazníků přicházejí, a umožňuje nám poskytovat komplexnější služby. Pro příklad – kamera, kterou využíváme především k bezpečnosti, dokáže i počítat osoby, což nám dále dovoluje klientovi zasílat reporty o provozu. Tuto technologii v současnosti používáme zejména v souvislosti s onemocněním covid-19, kdy jsou nastavované limity na počty osob v objektech. Neméně důležité je marketingové využití. Pomocí dat můžeme například analyzovat chování zákazníků.

Komplikuje vám práci v této souvislosti nařízení GDPR?

Jistěže. Ačkoli by majitelé obchodních center chtěli vědět, že pan Novák chodí nakupovat v pondělí a ve středu, my jim tyto informace poskytnout nemůžeme – ačkoli technologicky by to možné bylo. Dnešní kamery nicméně dokážou do určité míry rozpoznávat věk, takže v analýzách jsme schopní uvést informace o nákupních zvycích zákazníků podle věkových kategorií. Kamery navíc neukládají obrazová data, ale jen číselná, takže anonymita klientů je plně zachovaná.

Jaká jsou další marketingová využití?

V rámci sofistikovaných marketingových analýz umíme tvořit tzv. heat mapy, z nichž lze vyčíst, kde a jak dlouho se v daném prostoru zákazníci nejvíce zdržují. Existují systémy, které jsou schopné rozeznat náladu zákazníka a co si v obchodě koupil naposledy, ale vzhledem k legislativě EU si troufnu říct, že takové systémy tu nikdy nenajdou využití.

Kde všude je možné vzdálený dohled využít?

V zásadě v jakémkoli segmentu, ačkoli každý obor má svá specifika a potřeby. Maloobchod se hodně zaměřuje na bezpečnost a marketing, průmysl má zase zájem o automatizaci vstupu a vjezdu a výroba především o pohyb a efektivitu rozmístění zboží ve skladu. Obchodní centra pak řeší takřka vše od správy budovy až po bezpečnost a marketing; podle provozu v jednotkách například mohou určovat výši nájmů.

Když se všechny služby spojí dohromady, můžeme pro klienta získávat zajímavé poznatky – na kameře třeba vidíme, že budovu opustili všichni pracovníci, ale stále běží klimatizace nebo topení. Po analýze dat v určitém časovém úseku pak zákazníkovi můžeme navrhnout optimalizaci, která mu ušetří náklady za energie.

Co třeba administrativní budovy?

Ty mohou využívat náš produkt M2C e-Reception. Technologie elektronické recepční si klade za cíl zefektivnit obslužnost budov a opět přinést úsporu lidské práce. Tuto platformu, jejíž srdce tvoří velký dotykový displej, lze dále upravovat podle individuálních požadavků klienta; kromě administrativních budov tak najde uplatnění i třeba pro ovládání vjezdů do logistických areálů nebo k registraci pacientů na soukromých klinikách. V poslední aktualizaci jsme přidali jako přístupové médium QR kód, který host obdrží před návštěvou na svůj chytrý telefon a v kiosku e-Reception ho načte. Odpadá tak nutnost používat fyzické přístupové karty.

Jaké nástroje pro dohledy používáte?

Používáme hlavně analytický software na kamerách. Díky zlepšujícím se obrazovým schopnostem kamer získáváme větší detaily, a čím více detailů z obrazu rozeznáme, tím lépe může analytika pracovat. Analytické reporty jsou pak jedním z hlavních výsledků naší práce – jsme schopní klientovi reportovat více dat, než by v objektu třeba zachytil fyzicky přítomný pracovník. Hlášení můžeme posílat na denní, týdenní, měsíční i jiné bázi.

S jakými výzvami se ve svém oboru setkáváte?

Určitě s objemy dat a jejich formáty. Vzhledem k množství zpracovávaných dat se do popředí zájmu dostávají tzv. datové sklady, kde se schraňují všechna data z různých zdrojů. Problém je, že každé zařízení posílá data v jiném formátu, což znesnadňuje následnou práci s nimi. K tomu potřebujeme systém, jenž nám z množství dat vygeneruje přesně ta, která potřebujeme. Tato analytika v současnosti paradoxně lépe funguje v domácích prostředích. Obecně říkám, že chytré domácnosti jsou několik let napřed před komerčním využitím těchto chytrých řešení.

Čím si to vysvětlujete?

Domácí integrační aplikace mnohem lépe komunikují s chytrými produkty různých značek. V komerční sféře toto možné není, protože výrobci se propojování brání. Situaci ovlivňuje také fakt, že u domácností není takový tlak na kybernetickou bezpečnost.

Myslíte, že se výrobci někdy přestanou bránit propojování, anebo budou chtít tento stav zachovat stůj co stůj?

Myslím, že budou muset své současné postoje přehodnotit. Výrobci si touto exkluzivitou, kdy podporu a servis zajišťují jen jejich technici, svým způsobem chrání svůj byznys, ale tato situace podle mě není udržitelná. Některé společnosti jsou v této oblasti otevřenější a zakládají si na tom, aby se jejich zařízení dala integrovat s dalšími produkty jiných značek. Takže ledy se sice trochu prolamují, ale chytré domácnosti jsou v této oblasti tak pět až deset let napřed.

Jak do vývoje zasáhly IoT a další pokročilé technologie?

Díky IoT je nyní možné napojit prakticky celou budovu. Už nesledujeme jen alarmy a kamery, ale jsme schopní budovy víceméně řídit na dálku – umíme zapnout světla, otevřít vrata, nastavit klimatizaci a podobně. Je však důležité podotknout, že toto není možné udělat u všech budov. Obecně platí, že čím starší budova, tím zastaralejší technologie využívá. S platformami do zhruba pěti let stáří však není problém.

Z mého pohledu největší výhoda IoT čidel tkví v jejich jednoduchosti. Čidlo není třeba nijak složitě instalovat a v případě nenadálé události pošle notifikaci do aplikace. Samozřejmě to, co umí IoT čidla, umějí i robustní systémy, které se instalují do budov již při stavbě, ale když je potřeba něco dodatečně řešit, jsou IoT čidla mnohem jednodušším řešením. S rozvojem 5G sítí se tyto možnosti ještě rozšíří, protože čidla budou moct zasílat více dat.

IoT čidla se dají využít k měření teploty nebo k detekci oxidu uhelnatého, co ještě umějí?

Aktuálně testujeme IoT čidlo se sonarem, které chceme využít k měření výšky sněhu. Střechy budov mají určitou zátěž, a pokud napadne velké množství sněhu, může hrozit, že se střecha propadne. A právě toto čidlo by mělo být schopné pomocí ultrasonického měření monitorovat výšku sněhové pokrývky a hlásit, pokud by došlo k překročení maximálních hodnot.

Jaké proměny sledujete v souvislosti s pandemií covidu-19? Už jste nakousl počítání osob.

Určitě sledujeme nárůst poptávky v řádech stovek procent. Před pandemií se zájem o systémy pro počítání osob pohyboval v jednotkách kusů, nyní evidujeme skutečně enormní zájem. Technologicky jsme byli připravení poptávku naplnit, jen jsme udělali několik úprav – zatímco dříve nás zajímaly zejména informace o vstupu, nyní jsme potřebovali zajistit i odečítání osob při jejich odchodu, abychom vždy viděli aktuální počet lidí v objektu.

Objevily se ještě další trendy?

Rozhodně termokamery, ačkoli vlna zájmu už poněkud opadá. Na jaře byly některé firmy při pořizování kamer skeptické, během několika měsíců se jim ale potvrdilo, že šlo o správnou investici, která se jim vyplatila. Máme řadu případů z řad zákazníků, kdy termokamery skutečně detekovaly člověka nakaženého covidem-19, kterého se díky této technologii podařilo včas izolovat, a zabránit tak šíření nákazy.

Jak zasáhl vaše klienty tlak posílat pracovníky na home office?

Poptávka po našich službách roste i z těchto důvodů. V budovách se nenachází tolik zaměstnanců, a klient proto hledá prostředky, jak snížit počet ostatního personálu, jako jsou údržbáři a ostraha. Jednou z možností je právě vzdálené dohledové centrum. Nedávno jsme řešili napojení několika hotelů napříč Českou republikou, primárně kvůli zabezpečení před vloupáním, ale v některých případech se nám podařilo prostřednictvím záplavových IoT čidel napojit na naše systémy i jejich kotelny. Kromě zlodějů je tak chráníme i před případnou havárií vody.

Spousta zákazníků hledá dlouhodobá řešení, a tak vymýšlíme, jak systémy nastavit tak, aby našly uplatnění i po době covidové. Jde zejména o tlak na úsporu energií a lidské práce. Trend jako takový se sice nezměnil, ale výrazně narostl objem poptávek. Dá se říct, že s tím, jak oslabuje ekonomika, hledají firmy způsoby, jak uspořit náklady, a jsou ochotné k tomu ve větší míře používat technologie.

Pandemie v mnoha ohledech mění svět, jak se změny projevují v digitalizaci jako takové?

Jednoznačně došlo k velkému urychlení vývoje. Projekty, které se dlouhou dobu nacházely ve fázi přípravy s tím, že se jednoho dne spustí, najednou byly implementovány mnohem rychleji. Pandemie tak digitalizační přerod výrazně uspíšila. Zároveň některé technologie – jako například termokamery – od března 2020 zlevnily o stovky procent.

Na druhou stranu jsme se potýkali i s nedostatkem webkamer, jelikož poptávka po nich v souvislosti s distanční výukou šla raketově nahoru. Odhaduji, že zákazníci, kteří dohledové nástroje kvůli covidu využili, budou řešit koncepci těchto služeb z dlouhodobého hlediska. Je pravděpodobné, že aktuální stav je bude motivovat k pokračování v automatizaci ještě dál a propojování dohledových systémů s dalšími řešeními. Stihneme na závěr jeden příklad?

Stihneme.

Nedávno jsme pro jeden maloobchodní řetězec vymysleli řešení, které dobře ilustruje, jak se dá budovat přidaná hodnota na již instalovaných systémech. Představte si supermarket, kde jsou kamery sledující jednotlivé pokladny. To je dnes zcela běžná věc, která odrazuje lupiče, ale zároveň také hlídá poctivost personálu. Potíž je v tom, že odhalování nepoctivých pracovníků pouhým sledováním záznamu vyžaduje zdlouhavou mravenčí práci a je velmi neefektivní.

My jsme tento problém vyřešili integrační platformou BillExp, která nám umožnila propojit kamerový a pokladní systém. V praxi to funguje tak, že operátor vidí na obrazovce jak záběr z kamery, tak účtenku obsluhovaného zákazníka včetně podrobného seznamu markovaných položek. Tím pádem dokáže velmi snadno odhalit například zneužívání lístků z lahvomatů, nesprávně provedená storna nebo takzvané přátelské nákupy, kde pokladní zákazníkovi namarkuje levnější zboží, než se skutečně objevuje na páse, případně některé z položek nenamarkuje vůbec. Ten software je navíc navržen tak, aby do něj bylo možné napojit další systémy přes API, a sloužil tak jako výchozí platforma pro práci s více systémy najednou. Tím mnohonásobně ulehčíme práci operátorů a zároveň jsme schopní klientovi dodávat výstupy ze systémů mnohem rychleji než dříve. V podobném rozvoji dohledových center vidím do budoucna velkou příležitost.

Zdroj: ChannelWorld

Vyšlo v ChannelWorld 1/2021






Galerie





Úvodní foto: M2C Space

Komentáře