Filip Ryšavý, M2C: Začíná nový cyklus růstu

Technický ředitel společnosti M2C s námi probral trendy v oblastech ostrahy a správy objektů, rostoucí povědomí firem o hodnotě jejich dat a vizi bezkontaktní, automatizované budoucnosti.

Filip Ryšavý, M2C: Začíná nový cyklus růstu



Čím přesně se M2C zabývá a jaké technologie využívá?

M2C původně vzniklo jako bezpečnostní agentura, která posléze rozšířila své aktivity do oblasti facility managementu, jinými slovy hlídáme a spravujeme objekty a areály. Nástup technologií do našeho odvětví probíhal postupnou evolucí od počáteční analýzy dat z kamer až po současná řešení pro automatizaci a výrazný nástup umělé inteligence v posledním roce.

Jak se ve vašem oboru projevila pandemie?

Když to vezmu z hlediska technologií, zažili jsme obrovské urychlení projektů. V praktické rovině jsme řešili primárně to, co zákazníky nejvíce pálilo, takže jsme dodávali například termokamery sledující tělesnou teplotu nebo řešení pro počítání lidí vstupujících do nějakého vymezeného prostoru. V obecné rovině pak došlo k tomu, že se firmy naučily pracovat s daty a uvědomily si jejich hodnotu.

V jakém ohledu? Mohli bychom si to přiblížit na příkladu?

Samozřejmě. Máme různá analytická řešení, která monitorují, jak se lidé pohybují v daném prostoru, kolik jich je, kam chodí a tak dále, umíme vytvářet heatmapy, projekce v čase a podobně. Když udeřila pandemie a přišla různá opatření, situace se výrazně proměnila a řada budov byla náhle prázdná nebo poloprázdná.

Teď to strašně zjednoduším, ale když do budovy nechodí lidé, nemá smysl tam topit, svítit, uklízet nebo dokupovat mýdlo a toaletní papír v takové míře jako za běžného provozu. Pokud máte data a dokážete změřit, o kolik se snížila návštěvnost nebo obsazenost té budovy, respektive jejích jednotlivých částí, je mnohem snadnější optimalizovat správu a související náklady. Klientovi tím zároveň ukážete hodnotu, která se v těch datech skrývá.

Na začátku jste zmínil automatizaci. Přinesla pandemie vyšší zájem o tato řešení?

Určitě ano. M2C vyvinulo řešení e-Reception, které, jak už napovídá název, dokáže nahradit fyzicky přítomného člověka u vstupu do objektu. Podotýkám, že to nemusí být vyloženě recepce v kancelářské budově nebo hotelu, to řešení lze různě modifikovat a nasadit také v jiných prostředích – teď nedávno jsme jej třeba dodali do logistického areálu. Zájem klientů o podobná řešení se za poslední rok výrazně zvýšil a nám to umožnilo e-Reception vyladit a rozšířit o další funkce. V oblasti dohledových řešení jsme pak zaznamenali vyšší zájem o centralizaci, to znamená převedení feedů z kamer z lokálních velínů k nám do dohledového centra M2C Space.

Do jaké míry dokáže e-Reception nahradit lidského zaměstnance?

Popíšu vám to na typickém příkladu recepce v kancelářské budově. Obvykle tam sedí dvě recepční, naše řešení vystřídá jednu z nich a obstará všechny standardní úkony spojené s udělováním přístupů. Objednáte se on-line na daný den a hodinu, přijde vám QR kód, který pak přiložíte ke čtečce na recepci, a pokud vše sedí, systém vám vydá čipovou kartu, která vás pustí dovnitř. Podobný princip funguje i u vjezdu do garáží nebo u brány do areálu – přijedete, načtete kód a systém vám zvedne závoru.

Řešení lze samozřejmě integrovat do bezpečnostního systému celé budovy, což umožňuje jemnější práci s řízením přístupů. Pokud jde návštěva do firmy, která sídlí třeba v pátém patře, je možné systém nastavit tak, aby ji vůbec nepustil do jiného podlaží. Možnosti jsou velmi široké.

A ta druhá recepční, která zůstává?

Ta má na starosti úkony, které technologie zatím nezvládnou, což může být cokoliv od přebírání pošty a zásilek až po řešení nestandardních situací, kde funguje jako určitá pojistka. Svou roli tam hraje i společenský aspekt interakce se živým člověkem.

Jaký je potenciál využití podobných řešení v dalších odvětvích? Je možné, že se jednou přijdu ubytovat do hotelu a na recepci mě místo člověka uvítá terminál?

Přesně na něčem podobném zrovna pracujeme (usmívá se). Kouzlo e-Reception a podobných řešení spočívá v tom, že jsou univerzální, takže ano, jejich nasazení v ubytovacích službách je více než možné, protože princip zůstává pořád stejný – přijedete, identifikujete se pomocí QR kódu nebo PIN a systém vám vydá čipovou kartu, která vás pustí do vašeho pokoje, případně vám odemkne boxík, ze kterého si vezmete klíče. Troufnu si říct, že doba po pandemii bude podobným řešením přát.

Proč myslíte?

Protože nás pandemie naučila obezřetnosti. Více než rok jsme slýchali, ať se vyhýbáme kontaktům s cizími lidmi, ať na nic zbytečně nesaháme, ať si pečlivě myjeme ruce a podobně. Myslím, že to v nás do jisté míry zůstane a budeme dávat přednost bezdotykové, bezkontaktní interakci, přinejmenším v těch rutinních situacích, jako je právě ohlášení se na recepci.

Jelikož máte přímou zkušenost, nemohu se nezeptat – bere automatizace práci lidem?

Celkově vzato ne. Například v tom logistickém areálu, o kterém jsem teď mluvil, jsme pomocí e-Reception nahradili práci tří operátorů. Ti lidé ale nedostali výpověď, pouze se teď věnují jiným úkolům a vlastně jim to rozvázalo ruce. Ano, jedním z velkých argumentů pro automatizaci je snížení personálních nákladů, nemluvě o tom, že robot pracuje 24 hodin denně a nikdy nedostane chřipku. Nějaký objem pracovních pozic vlivem toho skutečně zanikne. Na druhou stranu jich ale zase řada vznikne, protože hovoříme o systémech, které někdo musí navrhnout, implementovat a pak se o ně starat. Toho, že nás všechny časem nahradí roboty, bych se zatím nebál (usmívá se).

Když se vrátíme k pandemii, liší se dnešní skladba vašich aktivit oproti době předcovidové?

Obecně vzato ne, pokud pominu například to, že kolegové z divize facility managementu poslední rok dezinfikují více než kdy předtím (směje se). Když ale zůstanu u svého oboru, výrazně se zrychlilo tempo zavádění nových technologií a obecně narostla poptávka. Rozhodně máme mnohem více práce než před pandemií, dokonce natolik, že jsme museli posilovat personálně, abychom ten rostoucí objem zvládli.

Pandemie přinesla poptávku po „nouzových“ instalacích, jako jsou zmíněné termokamery nebo počítadla lidí. Bude možné na ně navázat a využít je pro další byznys?

U počítadel a podobných systémů to, myslím, půjde dobře, protože sbírají data, která mají široký užitek. Zákazníci si je sice původně pořizovali, aby jim hlídaly limit klientů v prodejnách, což už dnes není potřeba, ale ty systémy zároveň umějí vytvářet dlouhodobé statistiky návštěvnosti, díky kterým můžete optimalizovat svůj provoz, což vede k vyšší efektivitě a úsporám.

Termokamery bohužel tak široké možnosti uplatnění nemají, nicméně během pandemie výrazně zlevnily, takže se nechme překvapit. Rozhodně se nabízí jejich nasazení v průmyslu, kde mohou například rychle odhalit přehřívání nějaké části stroje, a předejít tak závadě. Totéž platí pro nabíjecí stanice elektromobilů.

Přinesla pandemie ještě nějaké trendy, které tu vydrží i po jejím odeznění?

Pokud to vezmu úplně obecně, je to už zmíněná práce s daty. Myslím, že v tomto ohledu jsme se díky pandemii vydali správným směrem, firmy si ve větší míře uvědomily, že data jsou užitečná, a budou se jim chtít více věnovat. Zde vidím obrovskou příležitost pro IT firmy, protože moderní práce s daty není jednoduchá záležitost a vyžaduje celistvý přístup spojený s nasazením nějaké formy business intelligence.

Zároveň nemám pochyb, že bude pokračovat i všeobecný trend digitalizace a automatizace, a dokonce si myslím, že současné tempo se ještě zrychlí, protože firmy do technologií za poslední rok investovaly obrovské prostředky, a nastartovaly tím nový cyklus adopce a vývoje, který se v dohledné době nezastaví.

Zdroj: ChannelWorld








Úvodní foto: M2C

Komentáře