Lekce z koronaviru aneb vynucený pokrok

Globální epidemie koronaviru není dobrá zpráva a bylo by nám bez ní lépe. Kromě negativních dopadů na lidské životy a ekonomiku však má zajímavý vedlejší efekt. Firmy jsou v podstatě nucené vyzkoušet si nové technologie a způsoby práce.

Lekce z koronaviru aneb vynucený pokrok



Nejsa lékařem, epidemiologem ani hygienikem, ušetřím vás svého laického názoru na epidemii koronaviru a veškerá opatření s ní související. Místo toho si dovolím shrnout dosavadní dění v kontextu IT byznysu a následně trochu předběhnout dobu a nastínit možná ponaučení, která si z celé situace odneseme.

Říká se, že rozdíl mezi krizí a nečekanou příležitostí závisí hlavně na přístupu, a něco na tom bude. Jak si totiž ukážeme vzápětí, někteří se příležitosti chopili v řádu dní, ba dokonce hodin.

Co je a bude

Tento text vzniká uprostřed března 2020, kdy je celá Itálie v karanténě a v České republice čerstvě platí nouzový stav. Psát o probíhající události do časopisu, jenž vychází pětkrát do roka, je poměrně ošemetné, přesto zde s vědomím rizika rychlého zastarání uvedu několik čísel. Analytická společnost IDC totiž vydala velmi čerstvou prognózu vývoje globálního HDP a globálních investic do IT v letošním roce a podle očekávání to nejsou příznivá čísla.

Zatímco ještě v lednu IDC počítalo s nárůstem těchto ukazatelů o 2,4 %, resp. 5,1 %, současná předpověď uvádí 2,0 %, resp. 4,3 % a její pesimistický scénář, který předpokládá oslabení ekonomik a podnikové a spotřebitelské poptávky, uvádí 1,4 %, resp. 1,3 %.

Sice můžeme optimisticky poukazovat na to, že se navzdory všemu stále počítá s růstem, zároveň však nelze vyloučit, že za měsíc vyjde další prognóza, v níž už tyto ukazatele spadnou do minusu. Samotné IDC přiznává, že v tuto chvíli nelze přesně odhadnout, jak se bude situace vyvíjet.

Nečekaný home office

Počet nemocných v ČR se v tuto chvíli stále počítá na desítky, ale nepřímo je epidemií zasažen prakticky každý. Pomineme-li drobné nepříjemnosti, jako je uzavření kulturních nebo sportovních akcí, rodiče musejí řešit nečekané virové prázdniny a zaměstnavatelé zase doporučení, a v některých případech dokonce nutnost nechat zaměstnance pracovat z domova. To s sebou přináší řadu výzev, počínaje tím, že tito lidé ke své práci zpravidla potřebují počítače, a firma jich nemá dostatek.

Zde je třeba poukázat na pružnost společnosti Alza.cz, která během pár hodin od vydání prvního restriktivního nařízení vlády z 10. března oznámila úpravu podmínek služby Alza Neo tak, aby si jednotlivci, ale také firmy mohli krátkodobě pronajmout osobní zařízení – minimální doba se snížila z roku a půl na čtyři měsíce. 

Jelikož vzdálený zaměstnanec potřebuje také komunikovat se svými kolegy, chopili se příležitosti také poskytovatelé konferenčních řešení a nástrojů pro týmovou spolupráci. Google, Microsoft, Cisco a další vendoři dočasně poskytují své služby zdarma, případně snižují restrikce u jejich bezplatných verzí. Je nutné dodat, že nejde o dobročinnost, nýbrž obchodní kroky, ale to je zcela v pořádku.

Tyto společnosti zkrátka počítají s tím, že si určitá část firemních zákazníků na jejich řešení či vypůjčená zařízení zvykne natolik, že se jich nebude chtít vzdát ani po odeznění epidemie. Ti, kteří tak neučiní, za sebou minimálně budou mít zkušenost se stále ještě novými koncepty, ať už jde o device-as-a-service, BYOD, jednotnou komunikaci nebo vzdálenou spolupráci.

Jinými slovy, oblast B2B je nucena okolnostmi, aby si přinejmenším vyzkoušela nové technologie a způsoby práce, což by mohlo v budoucnu urychlit jejich přirozenou adopci napříč podnikovou sférou. Vzhledem k náhlosti situace je zároveň vhodné zmínit také otázku bezpečnosti, neboť nezkušení a neproškolení uživatelé mají větší tendenci dělat chyby. I v tomto ohledu si firmy z epidemie bezesporu odnesou určité lekce, snad bez větších škod.

Potřebujeme vlastně eventy?

Mezi první „oběti“ koronaviru v českém IT byznysu patřila velká setkání významných distributorů. Když k tomu připočteme všechny tiskové konference, workshopy a další menší setkání, která se kvůli epidemii nekonala, můžeme bohužel prohlásit, že jarní sezóna skončila dříve, než začala.

Ačkoliv patřím k těm, kdo mají partnerská setkání upřímně rádi, troufnu si zde vyslovit kacířskou myšlenku, že nám epidemie ukáže, nakolik tyto akce skutečně potřebujeme, případně nakolik je potřebujeme v jejich dosavadní podobě.

Vydržte, prosím! Uhaste ty pochodně, položte ty kameny!  Samozřejmě jsem si vědom zásadního významu osobního kontaktu s partnery a kolegy a vím, že vidět produkt na obrázku a držet ho v ruce jsou dvě velmi odlišné věci.

Na druhou stranu se však naskytla příležitost – jakkoliv vynucená – změřit dopad velkých i malých eventů na obchodní výsledky a prozkoumat náhradní možnosti, jak zprostředkovat výměnu poznatků a informací.

Pokud se totiž podíváme za hranice, spatříme nejen podstatně masivnější seznam „ztrát“, ale i zajímavé způsoby, jak se organizátoři s nečekanou situací popasovali. Zatímco únorový Mobile World Congress v Barceloně byl ještě zrušen bez náhrady, další globální konference už začaly přicházet s alternativami.

Vývojářská konference Facebooku F8 se promění v sérii lokálních setkání a streamovaného obsahu, Salesforce World Tour se uskuteční zcela on-line, stejně jako Dell Technologies World 2020, Google Cloud Next a řada dalších. Jiná setkání, například HP Reinvent, byla prozatím odložena na druhé pololetí, v dalších případech se o konkrétním řešení zatím jedná.

Celkový trend digitalizace, případně fragmentace eventů, je však zcela patrný a bude zajímavé sledovat, kolik organizátorů – pokud tedy vůbec nějací – si díky této zkušenosti vyhodnotí pořádání velkých „fyzických“ akcí jako nevýhodné a promění letošní z nouze ctnost v nový standard.

První zkušenosti z Číny

V závěru se ještě jednou vrátím k IDC, které již stihlo uskutečnit dva rychlé průzkumy mezi vrcholnými manažery v Číně, tedy v oblasti nejvíce a nejdéle zasažené koronavirem. Odpovědi respondentů zaznamenané na konci února 2020 naznačují, že čínské společnosti si ponaučení z epidemie již vzaly.

Při dotazu na pozitivní dopady situace totiž nejčastěji zazněly následující tři odpovědi – zlepšení schopnosti vzdálené spolupráce, vyšší ocenění digitální transformace a informačních technologií obecně a získání zkušeností s on-line marketingem a obchodem.

Kroky umožňující práci zaměstnanců z domova podniklo celkem 65 % respondentů, přičemž mezi hlavní potíže zde patřila nezkušenost s konceptem vzdálené práce, strach z výrazného propadu produktivity a absence osvědčených postupů, podle kterých by bylo možné se řídit.

Zatímco první a třetí problém se vyřeší v zásadě automaticky (zkušenosti přijdou samy a osvědčené postupy hned v závěsu) u obav z poklesu produktivity doufejme v doplňující studii, která zmapuje, nakolik byly, či nebyly plané.

Buď jak buď, 76 % čínských respondentů již investovalo do platforem pro týmovou spolupráci a mezi další oblíbené technologie pořizované za účelem zmírnění následků koronaviru patřily cloudové služby, roboty a umělá inteligence.

IDC dodává, že epidemie měla celkově větší dopad na investice do tradičních technologií a hardwaru, zatímco vliv na software a mladé technologie byl mírnější. Analytici dále očekávají, že zkušenosti nabyté během této krizové situace „posílí povědomí firem o nutnosti reagovat na zásahy vyšší moci, což urychlí jejich celkovou digitální transformaci“.

Těžko hledat důvody, proč by stejný závěr neměl platit také pro podniky ve střední Evropě.

Vyšlo v ChannelWorld 1/2020










Úvodní foto: @Alexander.Shelegov / stock.adobe.com

Komentáře