Hlavní navigace

CGNAT pomáhá reagovat na změny v internetovém provozu a řešit dopady na poskytovatele služeb

14. 5. 2020 13:33

Sdílet

Globální pandemie zvýšila na vybraných trzích internetový přenos až o 50 procent (v ČR cca o 25 %) –uživatelé více pracují i hrají on-line z domova a některé firmy přecházejí k on-line obchodním modelům. To vede některé poskytovatelé služeb k navyšování kapacit, netýká se to však zdaleka všech. Rezervy jsou dostatečné.

Provoz poskytovatelů se zvýšil nad očekávané trendy ve všech kategoriích a aplikacích – hlasových, textových/SMS, mobilních, pevných, internetu, hraní, streamování videa, videokonferencích atd. Nárůst hlásí mobilní operátoři, poskytovatelé internetových služeb, kabelových operátoři i CDN.

Poskytovatelé služeb udržují životně důležitou komunikaci, která spojuje lidi a podniky s kritickými službami, a ne všichni to mají snadné.

Zatížení sítí není dáno jen vyšší požadovanou šířkou pásma. Poskytovatelé služeb mají obvykle dostatečně naddimenzované sítě, aby zvládli neočekávané nárůsty provozu. Pro mnoho lSP toto navýšení neznamená ani překročení rezervované kapacity na úrovni základních prvků nebo páteře. Problémem mnoha operátorů není ani tak zvýšený objem provozu, ale spíše jeho distribuce, respektive její dopad na některé technologie, jako jsou například IP adresní pooly.

Změny v provozu a jejich potenciální dopady na poskytovatele služeb

  • Zvýšení denního provozu: Práce z domova znamená i přesouvání provozu spojeného s prací do jiné geografické oblasti. To má za následek celkové zvýšení špičkového „denního“ provozu z těchto oblastí a snížení provozu z dřívějších pracovních míst. I když to z celkového pohledu nemusí vést k čistému nárůstu, může to vyžadovat změnu v konfiguraci a škálování lokálních agregačních bodů a uzlů.
  • Nárůst počtu uživatelů: Někteří poskytovatelé služeb zaznamenávají více požadavků na širokopásmové připojení k internetu v obytných oblastech. Mobilní operátoři mohou zaznamenat také nárůst mobilních předplatných, protože se k práci používají další zařízení, jako jsou tablety, smartphony a notebooky s 4G modemy.
  • Nárůst hraní a stahování: Provoz z konzolí PlayStation se u jednoho evropského operátora ztrojnásobil, jiný severoamerický operátor zase zaznamenal, že stahování softwaru se zdvojnásobilo.
  • Zvýšené požadavky na připojení: Průměrný počet požadavků za sekundu, což je ukazatel, který koreluje s celkovou internetovou aktivitou, se v některých vertikálách zvýšil až o 70 procent.
  • Snížená rychlost stahování: Se zvyšováním objemu provozu se v řadě zemí snížila rychlost stahování. Toto často následovalo po zavedení plošné karantény.

Z rozhovorů A10 Networks s poskytovateli služeb na téma důsledků krize vyplynula jako jedna z oblastí, kde dochází k rychlejšímu přetížení, infrastruktura CGNAT (Carrier-grade Network Address Translation).

Operátoři a ISP běžně udržují pool sdílených IP adres, které podle potřeby přiřazují uživatelům, když přistupují k síti. Náhlé zvýšení počtu uživatelů vyžadujících přístup k internetu nebo zvýšení frekvence jejich použití tento pool zatěžuje. Jak všichni víme, IPv4 adresy jsou již 5 let vyčerpané, a přestože je k dispozici IPv6, 70 % internetových dotazů stále používá IPv4, takže jejich rozšíření pomocí IPv6 není jednoduše na pořadu dne (ačkoliv někteří ISP mají IPv4 adres zásobu, mohli by je naopak efektivněji pronajímat dál a své rezervy monetizovat).

Carrier-grade technologie překladu síťových adres pomáhá poskytovatelům služeb splňovat krátkodobé požadavky na kapacitu, prodlužuje životnost IPv4 a podporuje při přechodu na IPv6.

Jaký je rozdíl mezi NAT a CGNAT?

Zasvěceným není moc potřeba připomínat či vysvětlovat, takže mohou následující dva odstavce přeskočit. Technologie překladu síťových adres (NAT) se objevila brzy poté, co se začátkem 90. let rozmohlo používání internetu. Schéma adresování internetového protokolu (IP) verze 4 nebylo navrženo pro současná měřítka, a tak se jako další možné řešení objevily IP adresy veze 6 (IPv6) a NAT.

NAT poskytuje překladovou technologii, která umožňuje většímu počtu koncových zákazníků interně používat běžné a překrývající se rozsahy soukromých adres. Stejný rozsah soukromých adres může použít libovolný počet koncových zákazníků. Při směrování na externí internetové adresy převede NAT soukromé IP adresy na veřejné IP adresy. Každému zákazníkovi by mohla být poskytnuta jedna nebo malá řada veřejných IP adres na podporu stovek nebo tisíců interních strojů.

CGNAT, známý také jako rozsáhlý/large-scale NAT (LSN), je rozšířením tradičních technologií pro překlad síťových adres pro velké sítě a poskytovatele internetových služeb všech velikostí. CGNAT poskytuje řešení pro zmírnění vyčerpání IPv4 a je nedílnou součástí přechodu na IPv6. Umožňuje sdílet globální (veřejnou) IP adresu mezi více vzdálenými weby nebo zařízeními. CGNAT byl vyvinut s cílem umožnit poskytovatelům internetových služeb používat veřejné IP adresy k podpoře rostoucího počtu koncových zákazníků.

Řešení od A10 Networks

Produkt A10 Thunder CGN pomáhá poskytovatelům služeb optimalizovat stávající infrastrukturu, splňovat i krátkodobé změny v kapacitních požadavcích, prodloužit životnost IPv4 a usnadnit přechod na IPv6. Thunder CGN může navíc současně sloužit jako NetFlow exportér v rámci Data Retention řešení od VPGC.


Autor: Terry Young, A10 Networks
Překlad a lokal. úpravy: Jan Mazal, VPGC - www.vpgc.com

Zdroj: Meet short-term CGNAT Capacity Requirements as work-at-home Traffic Surges

14. 5. 2020 13:33
Redakce nenese zodpovědnost za správnost a platnost uvedeného textu. Obsah vkládají distributoři a výrobci.