Téměř každý druhý zaměstnanec poškodí svého kolegu nebo firmu, pokud mu z toho plyne osobní prospěch. Tak lze stručně shrnout nejdůležitější výsledek analýzy společnosti Zaměstnanci.com.
Společnost Zaměstnanci.com, která poskytuje poradenství v oblasti lidských zdrojů a marketingu, tvrdí, že se čeští zaměstnanci zcela běžně chovají neeticky jak vůči kolegům, tak vůči zaměstnavateli.
Firma došla k tomuto závěru na základě vlastního výzkumu za využití technicky barvově-slovních asociací, kterou v roce 1981 vyvinul český psycholog Jiří Šimonek skloubením Lüscherova barvového testu s principem slovních asociací.
„Etický kodex opakovaně porušuje 40 procent českých zaměstnanců, tedy téměř každý druhý. Neetické jednání je přitom vždy používáno účelově s cílem osobně z něj profitovat,“ uvádí ve zprávě pro média Filip Brodan, ředitel společnosti Zaměstnanci.com.
Od krádeže nápadů kolegů po braní úplatků
Mezi nejrozšířenějšími projevy neetického chování je prý krádež nápadů kolegů, zneužívání firemních prostředků, lhostejnost a tolerance nepravostí, intriky a šíření lží, šíření diskrétních informací, zneužívání pravomocí, přijímání úplatků anebo manipulace s výběrovými s výběrovými řízeními.
Prim ale údajně mezi prohřešky hraje krádež nápadů kolegů. „Modelovou situací je, že manažer prezentuje nápady svých podřízených jako svoje vlastní,“ uvedl ve zprávě pro média Filip Brodan, podle něhož je dalším běžným přestupkem proti etice používání firemních věcí pro soukromé účely (počínaje telefonem, počítačem či kopírkou a kancelářskými potřebami až po služební automobil).
Roli hrají i dopady ekonomické krize
Podle společnosti Zaměstnanci.com svou roli hraje i ekonomická krize, kdy jsou firmy nuceny snižovat stavy svých zaměstnanců a po těch zbylých pak vyžadovat více práce za stejnou nebo dokonce nižší mzdu. Ruší zaměstnanecké benefity a zpřísňují firemní pravidla a nařízení.
„Pokud vedení tuto situaci zaměstnancům nekompenzuje alespoň zvýšeným zájmem o ně samotné, obvykle na tuto situaci reagují snížením osobní angažovanosti a zvýšenou touhou po osobním profitu,“ uvedl Filip Brodan ze společnosti Zaměstnanci.com.
„Pokud manažeři využívají k motivaci svých podřízených psychologický model trestu, automaticky tím v lidech spouštějí neetické chování. Lidově řečeno: čím více vedení utahuje šrouby, tím více jsou zaměstnanci frustrovaní a začínají se více projevovat rizikovější formy chování, které by za jiných okolností zůstaly skryty,“ cituje Filipa Brodana zpráva zaslaná médiím.
Pět nejčastějších chyb manažerů
Společnost Zaměstnanci.com vyjmenovala následujících pět pochybení, kterých se prý manažeři dopouštějí a vytvářejí tak živnou půdu pro neetické chování svých podřízených:
- Špatné řízení – manažer vytváří atmosféru strachu a stresu pomocí psychologického modelu trestu.
- Nedostatek integrity – manažer dělá něco jiného, než říká. Včas nereaguje na neetické chování.
- Nespravedlnost – manažer neměří každému stejně, jedná na základě individuálních dohod, svoje oblíbence protežuje.
- Povyšování se – manažer nenaslouchá. Chová se tak, jako by uměl vše nejlépe. Povyšuje se nad ostatní.
- Nedostatečné informování – manažer tlačí podřízené k plnění úkolů bez jasného vysvětlení smyslu a návaznosti jednotlivých aktivit.
Nepoctiví zaměstnanci jsou časovanou bombou
Nepoctiví a neloajální zaměstnanci mohou být pro firmu časovanou bombou. Nemusí se totiž neeticky chovat jen ke svým kolegům, ale i k samotné firmě. „Aby se zaměstnavateli pomstili, mohou záměrně intrikovat a lhát, pouštět ven diskrétní informace týkající se firmy a jejího know-how nebo zneužívat svoji pracovní pozici k přijímání úplatků či manipulaci výběrových řízení,“ tvrdí Zaměstnanci.com.
„Skutečnost, že ve firmě převládla atmosféra strachu a intrikářství, si vedení často uvědomí až ve chvíli, kdy odcházejí stálí zákazníci nebo nejlepší pracovníci, kteří jsou na intrikaření velmi citliví,“ doplil Filip Brodan podle nějž má svůj pochopitelný vliv i finanční ohodnocení: „Pokud se zaměstnanec cítí platově podhodnocený a přetížený, přirozeně si to kompenzuje jinak.“
Data o neetickém chování ve firmách vycházejí z analýzy psychologického profilu více než 100 000 respondentů, jejichž odpovědi byly zpracovány mezi lety 2007 až 2011. Analýza byla provedena individuálním dotazováním za asistence psychologa či odborně vyškoleného pracovníka.
Zdroj: Zaměstnanci.com
