Společnost Truconnexion provedla průzkum mezi 350 českými společnostmi, ve kterém zjišťovala, proč monitorují využívání výpočetní techniky. Hlavním důvodem je snaha zamezit plýtvání firemními zdroji, kterou uvedlo 34 % respondentů.
Necelá čtvrtina dotázaných českých firem uvedla, že monitorováním aktivity svých zaměstnanců na pracovišti se snaží snížit riziko kontroly ze strany policie, finančního úřadu nebo dodavatelů softwaru.
Třetí příčku obsadila zahálka zaměstnanců (17 %) a obavy z nebezpečného chování zaměstnanců (17 %). Na samém chvostu se u českých firem umístily obavy ze zneužívání firemního majetku (8 %).
Zdroj: Truconnexion
Obavy ze špatného hospodaření i auditů
Z průzkumu vyplynulo, že zaměstnavatelům nejvíce vadí špatné hospodaření. „Monitoring firmám pomáhá zamezit zbytečným investicím do informačních technologií, zejména do nákupu nových softwarových licencí,“ upřesňuje Martin Hnízdil z Trueconnexion.
Společnost rovněž uvádí, že z hlediska obavy z kontrol se více než policie či finančního úřadu některé tuzemské firmy nad 200 zaměstnanců obávají kontrolních auditů ze strany dodavatelů softwaru. Audity totiž mohou odhalit porušení licenčních podmínek a vystavit firmy finančnímu postihu.
Truconnexion dodává, že větší firmy jsou auditovány různými dodavateli softwaru jednou a někdy i dvakrát ročně. Mezi výrobce softwaru, kteří audity provádějí nejčastěji, patří firmy Microsoft, Oracle, SAP či IBM.
Monitorování aplikací a typů souborů ano, obsahu ne
Monitoring zaměstnanců je podle Truconnexion možný i po startu GDPR, pokud existuje oprávněný zájem. „Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků,“ vysvětluje Hnízdil.
V praktické rovině je tedy možné kontrolovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají. Možný je i monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren za účelem zjištění jejich využití. Těžko obhajitelné by ale bylo zjišťování obsahu souborů.
Zdroj: Truconnexion
