Tak jako nástup internetu měl beze sporu dopady na oblast spojů (pošty – na listovní korespondenci a postupem času také na telekomunikační hlasové služby při přechodu na VoIP), má i přechod k „mobilitě“ (od klasických stolních počítačů k notebookům a dále k tabletům a smartphonům) své dopady.
Již v současnosti sledujeme značný dopad rostoucí obliby tabletů na trh notebooků. Tablety slouží spíše ke konzumaci obsahu resp. k vytváření multimediálního obsahu, vše je postaveno na ovládání pomocí dotykového displeje, avšak připojit lze i HW klávesnici.
Výrazně zasažen byl „přechodem k mobilitě“ trh fotoaparátů – tablety a smartphony jsou vybaveny digitální kamerou, většinou se snímačem s vysokým rozlišením. Tato konvergovaná mobilní zařízení tak připomínají multifunkční švýcarský kapesní nůž.
Ostatně rok 2012 byl ve znamení velkého nástupu těchto zařízení i do komerční oblasti – firmy jednak kupovaly svá vlastní zařízení, jednak umožňovaly svým zaměstnancům připojit do sítě vlastní zařízení zaměstnanců (tzv. programy „BYOD“).
Tablety a jiná mobilní zařízení jsou významným zdrojem generování „nestrukturovaných dat“ – multimediálního obsahu, který uživatelé ve velké míře ukládají na sociálních sítích. Tato zařízení tedy mají vliv na trh úložných zařízení, serverů a na samotné sociální sítě, které tyto služby poskytují.
Tablety nabízí celou řadu nových aplikací, k nimž je, tak jako k internetu, okamžitý přístup. Podobně jako mobilní telefony jsou tablety totiž stále zapnuté v pohotovostním režimu (tzv. „instant on“).
Jak dále změní trh tabletů a smartphonů náš svět?
Zásadní bude dopad na oblast maloobchodu – zákazník si jednoduše vyhledá zajímavé místní služby a zaplatí pomocí telefonu či tabletu. Ostatně využití NFC nabízí široké využití, připojením na internet zákazník porovná ceny zboží, které jej zaujalo, vyfotí jej a aplikace pro rozpoznávání objektů obrázek vyhodnotí a nabídne, kde ho může za jakou cenu sehnat. Podobně si koupí písničku, kterou zaslechl, zaujala ho a byla zařízením rozpoznána podle krátkého úryvku. Je otázkou času, kdy dojde k masovému rozšíření takových přístupů.
Tablet však není určen jen k pasivní konzumaci popř. tvorbě multimediálního obsahu a umožňuje uživatelům přistoupit zvláště na cestách i k seriózní práci, pokud se potřebují připojit do firemní sítě, ukázat prezentaci, být v kontaktu a využívat email.
Oproti notebookům má tablet velkou přednost v dlouhé výdrži baterie. Přes internet lze přistoupit k vlastnímu digitálnímu obsahu umístěnému buď na internetu, nebo doma v úložném zařízení typu NAS serveru. Lze vzdáleně přistoupit ke kamerovému systému firmy, standardem je vybavení navigací – jde tedy o velice univerzálního a přitom skladného pomocníka na cesty.
Strategie výrobců
Strategie jednotlivých dodavatelů jsou různé – někteří staví na „sbírání smetany“, kdy nejprve realizují vysoké marže v nejvyšších cenových pásmech a postupně pronikají do nižších segmentů k masovému trhu. Jiní dodavatelé vsadili na otevřenost platformy. To vše při snadné ovladatelnosti a kvalitním designu.
V roce 2012 byl trh poznamenán také mimotržními taktikami v podobě soudních žalob konkurenta. Otázka zůstává, kterému hráči to nakonec prospěje. Další marketingovou strategií bylo využití „freemium“ modelu (spojení „free“ a „premium“), kdy zařízení samotné bylo nabízeno za velmi nízkou cenu, což umožňuje rychlé rozšíření, a marže se realizují v jiných oblastech (za přístup k prémiovému, placenému obsahu, např. knihám či hudbě).
Další strategie spojené s trhem tabletů byly např. imitace (zařízení s nízkou kvalitou, výrobními náklady a tedy cenou), strategie vyčkávání. Mezi atributy strategie patří dlouhodobý rámec a stabilita (jako opak lability) – bylo tedy při překotném vývoji možné zaznamenat v minulých obdobích i případy absence strategie.
Autor je analytik IDC, mezinárodní analytické a poradenské společnosti specializované na trhy informačních a komunikačních technologií.