I přes všechny chvályhodné parametry SSD se přesto doteď žádná opravdová revoluce nekonala. SSD jsou stále neuvěřitelně drahé, mají malou životnost a klasické pevné disky je začínají dohánět.
Jak už to tak bývá, SSD jsou dalším příkladem dlouhé řady znovu objevených vynálezů. Svůj triumf zažívaly již v roce 1978 v superpočítačích firem IBM, Amdahl a Cray. Po pár letech se rozšířily i do výkonných pracovních stanic a pak byly na čas uloženy k ledu. Důvodem byl pomalý nárůst jejich kapacity i vysoká cena v porovnání s klasickými HDD.
V polovině 90. let minulého století spolu s propadem cen paměťových modulů se na trhu objevilo pár experimentů ve formě zásuvných PCI karet s klasickými DRAM moduly. Ty mohly sloužit po dobu, kdy bylo PC zapnuté, jako velice rychlý disk. Opravdový začátek nové éry SSD se však datuje až od roku 1999, kdy byl představen první 18 GB 3,5 SSD od společnosti BiTMICRO postavený na flash pamětech. Měl však jeden „drobný“ nedostatek – omezený počet zápisů do jedné paměťové buňky na pouhých 100 000. Tento nedostatek přitom SSD provází až dodnes, byť novější MLC disky dokáží hranici záhuby o něco posunout.
SSD zatím ne pro každého
Reálná délka života SSD tak bezpodmínečně souvisí se způsobem jeho využití. Servery a pracovní stanice, kde se často provádí zápis, přitom mezi ideální prostředí k jejich nasazení rozhodně nepatří. Primárním parametrem je zde právě spolehlivost a životnost. Pár wattů spotřeby navíc a velká hlučnost nikoho netrápí.
Kolem SSD navíc panuje také řada mýtů v oblasti jejich rychlostí. Zatímco papírové parametry už dnes hovoří i o 768 MB/s, tak reálné rychlosti se u levnějších disků pohybují okolo 150 MB/s a u těch dražších (zhruba dvakrát) okolo 250 MB/s. Novináři přitom svorně tleskají, jak jsou tyto parametry ve srovnání se SATA disky skvělé. Ze svých srovnání však, a to možná i záměrně, vynechávají rychlé SAS disky, pro které je 15 000 otáček za minutu už mnoho let běžným standardem. Reálná rychlost SAS disků se přitom pohybuje právě u hranice oněch 150 MB/s. Cena za 1 GB je u nich podstatně nižší než u SSD, zejména pak když je zákazník pořídí spolu s nákupem nového serveru či pracovní stanice u některého z velkých hráčů. Pak se jejich cena za 1 GB vyšplhá zhruba na čtyřnásobek ceny u SATA disku s tím, že SAS řadič získá zdarma. Přitom i SAS disky a sběrnice se neustále vyvíjejí a od roku 2009 jsou k dispozici SAS řadiče s přenosovou rychlostí 768 MB/s (6 Gbit/s). Zvyšuje se i rychlost disků. Nicméně díky kampani v médiích, která SSD srovnává vždy jen s pomalými SATA disky, mezi kterými jsou jednookým králem pomalé a předražené (tj. drahé jako ty na SAS sběrnici) disky s 10 000 otáčkami za minutu, se po SSD zvyšuje poptávka. Jednou z typických cílových skupin jsou děti bohatých rodičů, které na počítačích hrají hry. SSD totiž dokáže zrychlit start počítače a obecně vzato je to „děsně cool“ věc, která z vás na internetovém fóru udělá „toho největšího borce všech dob.“
Do domácnosti v desktopu do firmy v notebooku
Pro SSD proto v současné době vzniká velice zajímavý trh v oblasti výkonných desktopů do domácností, kterému zdatně sekunduje trh s byznysovými notebooky. Zde hraje roli i fakt, že SSD může být podstatně menší než 2,5“ HDD. Zatímco však do notebooků zatím SSD prodáte poměrně těžko, tak do desktopů už ho prodat můžete. Ba dokonce se to po herních sestavách dneška i žádá.
Vstříc tomuto trendu vyšel i operační systém Windows 7, který umožňuje trochu omezit systematickou likvidaci disku některými operacemi zápisu dočasných souborů apod. Aspoň 64 GB malé SSD s předinstalovaným systémem je tak dnes v tomto segmentu desktopů žádanou slušností.
Blízká budoucnost SSD však nevypadá zas až tak růžově, jak některá média líčí. V době, kdy se objeví cenově dostupná a kapacitou i dalšími parametry rozumná SSD, totiž začnou masově dožívat ty dnešní, což značně pošramotí jejich pověst. Na druhou stranu výrobci retailových HDD se snaží SSD pomoci upadající kvalitou své produkce. I tak však v následujících pěti letech v oblasti serverů a pracovních stanic zůstanou doménou HDD na SAS, popřípadě SATA2 sběrnici. SATA disky budou dominovat i notebookům. SSD se však postupně stanou žádanou alternativou třeba pro tablety, kde se každý watt, decibel a milimetr počítá.
Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Zajímá se především o moderní (nano)technologie a management.
