Společnost Securitas ČR uspořádala 25. 9. 2019 seminář s názvem Odhalování interní kriminality, kde prezentovala aktuální statistiky i příklady z praxe v oblasti řízení bezpečnostních rizik a tzv. compliance procesů.
Data i následná diskuze účastníkům připomněla, že tato oblast je v českých firmách stále podceňovaná. „Převládá chybný názor, že největší bezpečnostní hrozby přicházejí zvenku,“ říká Michal Moroz, Chief Business Development Manager v Securitas.
„Z dostupných statistik ale jasně vyplývá, že dva ze tří vyšetřovaných podvodů způsobí zaměstnanci, nebo se na nich přímo podílí,“ dodává Moroz.
Interní kriminalitě mohou firmy čelit s pomocí dobře nastavených compliance procesů, tedy systému dodržování souladu s podnikovými pravidly či právním řádem. To slouží jako prevence před samotnými trestnými činy i před neetickým jednáním obecně.
Profil firemního zloděje
Další prezentující Petr Moroz ze společnosti Screening Solutions připomněl psychologické studie, podle nichž se společnost dělí na tři skupiny podle charakteru.
Zhruba 25 % jsou lidé se silnou náchylností k neetickému jednání a k podvodům, kdykoli je to možné, 25 % jsou lidé za každých okolností poctiví a zbývající polovina přizpůsobuje své chování podle životní situace, nastavených pravidel a příležitostí.
Typickým pachatelem trestného činu v zaměstnání je podle průzkumů muž ve věku 35-55 let, který je ve firmě 6 a více let. Třetina z nich jsou lidé v exekutivních a manažerských pozicích, ve dvou třetinách případů spolupracují s někým dalším.
Whistlebloweři v Česku zatím bez ochrany
Statistika ACFE shromažďující informace o případech korupce a podvodů v regionu východní Evropy ukazuje, že 40 % trestných činů bylo poprvé zjištěno s pomocí tipu od nějaké osoby, až na druhém místě s 20 % se na kriminalitu přišlo díky internímu auditu.
Firmy by proto měly mít interní pravidla pro oznamování přestupků (tzv. whistleblowing), která umožní detekovat a řešit incidenty okamžitě a diskrétně.
Securitas však upozorňuje, že v České republice na rozdíl od Slovenska a jiných evropských států dosud chybí právní ochrana tzv. whistleblowerů.
Zdroj: Securitas
