Milí čtenáři,
doufám, že mi odpustíte, že si sobecky uzmu tento prostor pro sebe, ale ujišťuji vás, že se to stává maximálně jednou za deset let. Přesně takovou dobu jsem totiž strávil v ChannelWorldu, prvních pět let jako redaktor pod vedením Honzy Mazala a dalších pět jako šéfredaktor. Nastoupil jsem v září 2013, nyní je září 2023 a přišel čas se rozloučit.
Kdyby mi na začátku roku 2013 někdo řekl, že následujících deset let strávím jako novinář zaměřený na IT channel a časem budu pořádat kulaté stoly o cybersecurity, sítích nebo distribuci s přidanou hodnotou, srdečně bych se mu vysmál. Studoval jsem tehdy angličtinu a dějepis na PedF UK, měl jsem v plánu stát se učitelem a mé vědomosti o tom, jak fungují technologie – a ostatně i byznys, když tak nad tím uvažuji – byly v nejlepším případě mlhavé.
Přesně tohle jsem tehdy řekl Honzovi Mazalovi na pohovoru, ale hbitě jsem dodal, že na tom nezáleží, protože umím skvěle anglicky a všechno ostatní se rychle doučím. Honza zvedl obočí a řekl, že mi dá vědět. Odjel jsem na dovolenou, kde vznikla fotografie na lodi, a během ní jsem dostal zprávu, že jsem přijat – a pak že se nevyplácí být upřímný!
Následovalo deset fantastických let strávených sledováním a psaním o oboru, který zůstává skrytý očím široké veřejnosti, a přitom je tak zásadní pro naše pohodlí i blahobyt. Jen málokterá část našich soukromých a profesních životů není dotčena technologiemi a jen málokterá z těchto technologií se k nám nedostala přes tradiční řetězec vendor – distributor – reseller.
Mimochodem, v lepším světě by vám postavili pomník za to, že jste zachránili ekonomiku během pandemie. Zcela bez nadsázky.
Během těch deseti let jsem mohl z první řady sledovat neskutečný vývoj celého odvětví a nástup zásadních trendů, poznat obrovské množství skvělých lidí a zažít spoustu legrace. Také mi přibylo pár šedin a kil a jak vidíte, vlastním jednu nezničitelnou košili. Rád bych se rozepsal o všech svých zážitcích, ale místa je málo, proto mi dovolte pouze jednu stručnou historku, kterou s oblibou vyprávím, protože krásně charakterizuje váš obor i obecnou lidskou povahu.
Na podzim 2013 jsem byl poprvé samostatně vyslán udělat reportáž ze setkání – Microsoft pozval partnery a novináře na přednášku techno evangelisty z USA o převratné novince jménem cloud, jež se podle něj měla stát budoucností celého odvětví. Když skončil výklad, postarší pán sedící přede mnou se naklonil ke svému kolegovi a řekl: „No, to je pěkná hovadina, to se tu nikdy neujme.“
Občas na toho pána myslím. Za prvé proto, jak hluboce se mýlil, ale zároveň také proto, že jeho omyl definitivně vyplul na povrch až v posledních letech – nebýt pandemie, možná by si mohl dodnes myslet, že měl pravdu. Ty největší trendy s největším dopadem mají plíživou povahu – dlouho se zdají být bezpečně daleko, ale pak jsou zničehonic tady a skočí vám po krku.
V ChannelWorldu jsme se vždy snažili hledět za hranice našich luhů a hájů a informovat vás o tom, co se děje na západ od nás, neboť jsme přesvědčeni, že co je dnes trendem tam, bude zítra trendem tady. Naše „proroctví“ se zatím ve všech případech naplnila, naposledy to o ekosystémech a marketplacech, na které jsme upozorňovali už před několika lety, a hle, už jsou zde.
Pokud bych měl vzít vše, co jsem se za uplynulých deset let naučil o technologiích a byznysu, o nichž jsem zpočátku nevěděl nic, a shrnout to do jedné rady a odkazu, který vám zanechám, zněl by takto: nebuďte jako ten pán na přednášce o cloudu v roce 2013. Ano, vaši vendoři a distributoři mají své vlastní zájmy a některé jejich rady mohou být zištné, ale jakmile začnou hovořit o skutečně zásadních trendech, je čas nastražit uši… i kdyby vám to přišlo jako hovadina, která se tu nikdy neujme.
Milí čtenáři, bylo mi nesmírnou ctí a potěšením být tu tak dlouho s vámi. Doufám, že pro vás byl ChannelWorld pod mým vedením užitečným průvodcem, a doufám, že mu i nadále zachováte přízeň. Zuzka Peroutková Bičíková, které jej na konci září předávám, byla posledních pět let mou pravou rukou a nemohl bych si přát lepší nástupkyni. Ostatně uvidíte sami.
Loučím se s vámi, přeji vám vše dobré v byznysu i soukromí, a protože bych rád zůstal profesně blízko oboru, snad brzy na viděnou!
Matěj
