Konference, která seznámila účastníky s možnostmi projektování chytrých domů a komerčních budov včetně ukázek z praxe, zahájil Jiří Konečný, předseda pořádající Asociace chytrého bydlení.
Vzpomenul, že ze všech oblastí internetu věcí je (byl v roce 2014) smart home nejvyhledávanějším spojením napříč Google, Twitterem a LinkedIn. Průzkum Mediaresearch z roku 2014 pro Elko EP ukázal, že největší počet respondentů by uvítal „jako chytrou“ součást bydlení ovládání topení a zabezpečení.
Jak je trh smart home velký?
V roce 2015 trh komplexních řešení pro smart home v EU tvořil 1,33 miliardy eur. Z toho 83 % představují tradiční implementace, 11 % profesionální zabezpečení a 6 % DIY řešení prodávaná přes retail. V roce 2020 má trh dosahovat 4,98 miliardy eur, z toho 70 % mají ukrojit DIY řešení prodávaná přes retail, 21 % tradiční integrace a 9 % profesionální zabezpečení.
Za DIY (Do IT Yourself) řešení můžeme podle Jiřího Konečného považovat např. systémy od společností/značek Samsung Smart Things, Nest, Gigaset, D-Link a dalších. Pod profesionálními řešeními si máme představit sestavy od společností iNels, Crestron, AMC nebo Control4.
V dalších pěti letech (do roku 2020) by se podle statistik prezentovaných Jiřím Konečným měly výdaje na chytré domácí spotřebiče zvyšovat meziročním tempem růstu o 16 %. Dotazování společnosti Miele pak ukázalo, že z připojené domácí elektroniky by lidé měli největší zájem o pračky, sušičky a klimatizaci.
Největší zájem o připojená zařízení/smart home mají podle jiného průzkumu z německého trhu převážně muži (67 %) ve věku 30-49 let (56 %). Platit za inteligentní domácnost jsou nejochotnější osoby ve vyšším věku nad 35 let (což je logicky skupina lidí, kteří více řeší vlastní bydlení).
Jak inteligence v budovách a věcích postupuje
Boris Kamenický z Elko EP představil vizi IoT, která předpokládá, že v první fázi dojde zasíťování uživatelské elektroniky, v druhé vlně bude následovat síťování odvětví a ve třetí vlně dojde k propojení předchozích dvou prostředí, což má vést ke zlepšení efektivity procesů a lidí a ke snížení nákladů.
Uvedl, že 90 % budov nemá žádný automatizační systém a dále, že v novém domě je dnes typicky deset typů ovládacích zařízení, což se má v dalších třech letech navýšit na dvacet. To vytváří potřebu sjednocení ovládání a komunikace s připojenými zařízeními. Sjednocení různých standardů komunikace a ovládání podle Kamenického mohou pomoci projekty IFTTT, Google Brillo, Thread Group nebo Allseen Alliance (Microsoft).
Existující budovy obslouží bezdrát
Štěpán Bechynský z Microsoftu účastníkům připomenul, že průměrné stáří budov v ČR je 50 let (podle šetření ČSÚ z roku 2011). Data Texas Instruments pak ukazují, že „zadrátování“ existující budovy může tvořit až 80 % ceny projektu chytré budovy.
Proto je snadnější využít bezdrátovou komunikaci, a to konkrétně přenosy na frekvenci pod 1 GHz (typicky 868 a 433 MHz), která má lepší prostupnost a technicky výrazně nižší energetickou náročnost.
Poté srovnal bezdrátové sítě SigFox (více v rozhovoru s Pavlem Sodomkou) a LoRaWAN, což je lokální síť vhodná spíše pro menší lokality typu kampusů. Zatím si ji zájemci musí stavit sami. U nás ji se zpožděním budují České Radiokomunikace. Proti tomu SigFox nabízí pokrytí ve více evropských zemí, staví se v ČR (v SR je v plánu). Za připojení pak platíte roční poplatek.
Nejčastějším využitím SigFoxu, který dokáže ze senzorů přenášet menší množství dat, jsou podle Štěpána Bechynského elektronické plomby, zabezpečovací zařízení, varování před limitními hodnotami nebo logování provozních stavů.
Možnosti bezdrátového ovládání chytré domácnosti skrze chytré hodinky pak předvedl Pavel Mizera ze společnosti Samsung. Na aplikaci iNels Home Control v hodinkách Gear S2 ukázal možnosti vzdáleného ovládání zásuvek, vypínačů či osvětlení.
IoT v českých městech
Radim Ševčík ze Smart City Institutu přiblížil, co dnes očekávají municipality od internetu věcí. Klíčovými požadavky měst na IoT jsou podle něj bezpečnost, limitovaný objem dat a udržitelnost. Zároveň dodal, že pilotní projekty tyto oblasti přitom téměř neřeší.
Od dodavatelů města vyžadují konzistentní know-how, profesionální přístup a reference, uvedl Ševčík. Reálně zatím ve strategických plánech obcí nemá IoT využití. Poradil, že obce využívají telematiku, což je podle něj optimální cesta pro implementaci. Velkým tématem je pak bezpečnost a hlavně ochrana osobních údajů.
Z byznysového hlediska Radim Ševčík doporučuje stát se „integrátory od samotného počátku“ a vytvořit si dostatečné kapacity pro konzultační a vývojovou činnost. Tedy ošetřit HW, data, uskladnění i funkčnost. Zásadní je pak podle Ševčíka zvolit technologie, které jsou 100% funkční (a můžete to prokázat). „Vsaďte u měst na pilotní projekty,“ dodává Ševčík.
Konkrétní projekt, který se vyznačuje některými vlastnostmi chytrého města, prezentoval Lukáš Blatecký ze společnosti Incinity. Řešení InVipo postavené na zařízeních systému iNels pomáhá ve Zlíně např. sledovat pozici a zpoždění MHD, průjezdnost města, uzavírky, nebo vytížení a monitoring návštěvnosti veřejných budov či míst.
V dalších blocích se prezentující zaměřili na oblasti šetření energií a energetickém managementu, zabezpečení a zábavy. Poslední blok po obědě rozebral chytré bydlení v konkrétních projektech budov.
Zdroj: ChannelWorld
