Ty tam jsou doby, kdy cena HD projektorů začínala na 50 tisících. Jejich low cost varianty se dají nyní sehnat i za méně než polovinu. Přesto ale HD projektory nepatří v České republice, na rozdíl například od Spojeného království, k žádným prodejním hitům.
Předně převážná většina Čechů považuje 32“ LCD televizor za obrazovku s „velkou“ úhlopříčkou. Směšně malá 46“ televize je pak označována jako „domácí kino.“ Je proto zřejmé, že násobně dražší a na instalaci většinou složitější HD projektor s úhlopříčkou třeba i dva metry (cca. 80“) je vnímán jako naprostá zbytečnost.
Chybí HD obsah
Pravda je taková, že při současné „nabídce“ HD obsahu v ČR toto hodnocení není až tak úplně mimo. Ve Spojeném království se poskytovatelé placené televize doslova perou o to, kdo nabídne více HD programů. A rozhodně se nebavíme jen o jednotkách stanic jako u nás. V HD vysílá BBC, největší televizní řetězec Sky (v nabídce má 50 HD programů), stále oblíbenější Virgin Media (28 HD programů) i některé menší kabelové a satelitní společnosti.
Přitom právě pro HD vysílání je velikost úhlopříčky určující. Zatímco u SD je optimální pozorovací vzdálenost rovna 4 až 6 násobku výšky obrazu (tj. 46“ LCD je pro sledování obrazu z 2 metrů ideální), tak u HD obrazu je to jen 1,5 až 2 násobek výšky obrazu (tj. 70“ LCD je ze 2 metrů ideální, 63“ je nutné minimum). Pokud divák sedí od televize dál, než je předepsaný násobek výšky obrazu, nezobrazí se mu na sítnici plné rozlišení obrazovky. Jiným slovy – pro skutečné HDTV buď musíte sedět s nosem nalepeným na obrazovce jako u počítače anebo si musíte pořídit adekvátní úhlopříčku, kde ovšem stále kvalitní HD projektor vyjde výrazně levněji než třeba 70“ LCD TV.
Kam s ním?
Problémem číslo dva jsou v ČR instalační podmínky. Nízké stropy a „nudloidní“ charakter obývacích pokojů charakteristický zejména pro panelové byty, kterých je u nás poměrně velké množství, značně znesnadňuje instalaci projektoru a plátna. Navíc projektor trvale přichycený ke stropu není bůhví jak estetickým prvkem, podobně jako motorizované plátno zavěšené na protější straně. Britské domácnosti mají oproti tomu často stropy vyšší (domy jsou převážně staré) a obývací pokoje nabízí dostatek prostoru pro plátno i projektor. Navíc při srovnání pořizovacích nákladů na HD projektor a kvalitní plátno s cenou nemovitosti se už jedná o směšně malou položku, kterou je ochotno zaplatit poměrně dost zákazníků, aby těch 50 HD programů nabízejících atraktivní sportovní utkání a kvalitní filmy viděli skutečně v HD.
Šetřiví Češi
A konečně třetí a pro Čechy asi nejvýznamnější bariérou je fakt, že se sledováním obsahu na HD projektoru se pojí nemalé provozní náklady. Používat HD projektor jako věčnou kulisu, což je typické využití pro běžné televizory, zkrátka leze do peněz. Češi přitom nejsou zvyklí za sledování televize platit.
Filmy si stahují z internetu zdarma. TV sledují většinou terestricky a také zdarma. U placených satelitů se nezřídka potkáte s pirátskými kartami a podíl kabelového a IPTV příjmu není až takový. Navíc ne všichni si připlácejí za doplňkové balíčky (vyjma celkem populárního HBO). V Británii je to ale jiné. Lidé tu už desítky let za televizi platí. Naučila je to Sky TV a učí je to i masivní reklama společností poskytujících placenou televizi. Tu najdete v novinách, metru, rozhlase, televizi a dokonce i jako sponzory nejrůznějších kulturních a sportovních akcí.
Je tedy na místě ptát se, zda se v ČR někdy HD projektory prosadí i na masovějším trhu, než je horních 10 000 s vlastními televizními místnostmi a pár nadšenců, kteří už nechtějí HD filmy stažené z internetu sledovat na malé televizi. Odpověď zní ano, ale nejprve bude muset být k dispozici dostatek HD programů v češtině nebo aspoň s českými titulky a lidé si budou muset víc zvyknout za to, že sledování TV není zadarmo.
Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Zajímá se především o moderní (nano)technologie a management.
