S příchodem čipu SiRF III, který byl levný a nepotřeboval v automobilu drahou externí anténu, pak bylo vše vyřešeno a boom mohl začít. U outdoorových navigací se přitom právě nacházíme v době nikoliv nepodobné té, kdy SiRF III přišel na trh.
Outdoorové navigace mají na rozdíl od těch automobilových dvě zásadní výhody - jsou schopny reálného provozu na akumulátory, a to po dobu mnohdy třeba i 8 a více hodin a hlavně jsou odolné proti vnějším vlivům - vlhku, výkyvům teplot a do značné míry i nárazu. Daní za jejich vylepšené fyzické vlastnosti je pak obvykle absence dotykového displeje, což poněkud komplikuje ovládání přístroje.
Možná si teď říkáte, že vlastně taková outdoorová navigace by mohla plně postačovat i pro navigaci v automobilu. Ano mohla, a výrobci to dobře vědí. Proto ji všemožnými způsoby degradují, aby pro takovou navigaci nebyla použitelná a zákazník si do automobilu musel zakoupit další přístroj. Degradace se nejčastěji týká absence hlasového ovládání a nezřídka se setkáte s tím, že také chybí možnost po mapě routovat a navádět tzv. křižovatku po křižovatce. Inu z prodeje dvou zařízení plynou větší zisky než z prodeje jednoho a přes to vlak nejede. Pro resellery je nicméně tato zpráva více než dobrá, jen ji šetrně vysvětlit zákazníkovi, který občas se zcela mylnou představou kupuje autonavigaci i pro outdoorové účely a zase naopak.
Pojďme se ale podívat, co by vlastně zákazníka mělo vést k nákupu outdoorové navigace. Zatímco u autonavigace je to jasné - potřebuju z bodu A do bodu B na místě, které neznám - u outdoorové navigace, byť jsou Češi národem turistů, to tak jasné není. Na prohlížení papírové mapy za setinu ceny navigace je totiž při chůzi času dost.
Infotainment a geocaching
Pro prodej outdoorových navigací nicméně také existují dvě zásadní lákadla - „infotainment" a geocaching. Začneme geocachingem. Jedná se de facto o hru na hledače pokladů. Na webu geocaching.com naleznete GPS souřadnice tzv. cache (krabičky ukrývající obvykle blok, tužku a event. nějaký drobný dárkový předmět) a následně se ji vydáte hledat. Po ČR jsou jich schovány stovky, ne-li touto dobou už tisíce. Cache se přitom nalézají jak v přírodě, tak třeba i uprostřed Václavského náměstí v Praze.
Infotainment je oproti tomu orientován zejména na sportovce, z nichž jednoznačně vedou cyklisté. Cílem je poskytnout majiteli outdoorové GPS maximum informací o jeho absolvované trase. Nezbytnou součást tak tvoří doplňkový software, který následně umí vykreslit výškový profil trasy, rychlostní profil jednotlivých etap apod. Pro infotainmentové účely je velice žádoucí také přítomnost integrovaného sporttesteru, respektive detektoru srdečního tepu, který je obvykle ve formě hrudního pásu bezdrátově spojen se samotným přístrojem.
Klíčovým pozitivem outdoorových GPS přitom je fakt, že pro ani jednu z výše popisovaných aktivit není nezbytně nutná přítomnost mapových podkladů. Toho si (konečně) všimli také výrobci a na trh se tak dostávají nejrůznější outdoorové modely třeba jen s alfanumerickým displejem a s cenou atakující hranici 1000 Kč. I cyklisté si totiž mohou vystačit jen s mapou a informací o přesné poloze. I jednoduchá outdoorová GPS jim však může posloužit jako podobně drahý cyklocomputer, který navíc mohou po návratu domů připojit k počítači a kochat se průběhem svého sportovního výkonu.
Outdoorové GPS jsou tedy de facto zcela jiné než automobilové navigace a to je bohužel něco, co si zatím řada zákazníků a často i resellerů neuvědomuje. Tady nevyhrává větší a barevnější displej a ani podrobnější a novější mapa. Vyhrává nápad a schopnost v praxi vyhovět požadovaným účelům. Jakmile si toto zákazníci, reselleři a někteří výrobci uvědomí, přijde boom outdoorových GPS, který bude možná ještě větší než ten, který přišel u autonavigací.
Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Zajímá se především o moderní (nano)technologie a management.
