Apple představil světu zbrusu nové iPhony.
Jak se dalo očekávat, šéfové Applu označili nejnovější telefony za „revoluční“. Ta skutečná revoluce se ale odehrává pod povrchem a v zákulisí.
Nové iPhony nabízejí špičkové a zcela nové funkce. Apple představil například Face ID pro rychlé přihlašování, Portrait Lighting pro zesvětlení obličejů na fotografiích nebo avatary Animoji, které mění výraz ve tváři podle toho, jak se tváří uživatel.
Tyto funkce mají nabízejí zabezpečení, estetickou hodnotu a vtip, jak už je to u Applu běžné, a všechny pak mají něco společného – umělou inteligenci.
Nový iPhone 8 a 8 Plus (stejně jako iPhone X) pohánějí nové procesory A11 Bionic, šestijádrové SoC, které jsou optimalizovány pro umělou inteligenci.
Někteří uživatelé a komentátoři byli novými iPhony zklamáni, ale zabudování čipu, jako je A11, do telefonu namísto do superpočítače, je samo o sobě převratné.
Tento nový procesor dokáže naplno využívat všech šest jader a je velmi rychlý. Benchmarky ukazují, že A11 nechává za sebou nejnovější modely iPad Pro a jeho vlastnosti se blíží nejvýkonnějším notebookům z dílny Applu.
Revoluce v nenápadné součástce
Podstata zmíněné revoluce se skrývá v dedikovaném hardwaru, který Apple nazývá Neural Engine. Tato součástka dokáže každou vteřinu zpracovat 600 miliard operací spojených s umělou inteligencí a je navržena tak, aby spolupracovala s vývojářskou sadou Core ML a tak nabídla vývojářům snadný přístup ke strojovému učení.
Díky tomuto kompletnímu ekosystému budou vývojáři aplikací pro iOS moci vestavět umělou inteligenci do svých jinak běžných aplikací. V současnosti využívá strojové učení jen nepatrný zlomek aplikací třetích stran, ale za několik let jich pravděpodobně bude většina.
Skutečná revoluce se skrývá v přesunu umělé inteligence do hlavního proudu a jejímu rozšíření do takové míry, že bude přístupná stejně snadno jako elektřina. Umělá inteligence je zdaleka nejdůležitější novou technologií, ale ani odborníci nechápou, jaká bude podstata této nadcházející revoluce.
Obvyklé klišé tentokrát platí
Jednou za několik desetiletí se objeví technologie, které změní úplně všechno. Jistě můžete namítnout, že „změna úplně všeho“ je otřepané klišé, zejména v kontextu Silicon Valley. Na druhou stranu, podobné technologie se skutečně čas od času objeví – namátkou zmiňme oheň, kovové nástroje, elektřinu, sériovou výrobu, počítače nebo internet.
Tyto technologie změnily úplně všechno díky tomu, že dokázaly transformovat existující nástroje a postupy a vytvořit nové.
Než se objevila elektřina, lidstvo si svítilo svíčkami nebo petrolejkami, používalo ruční mandly a prádelní šňůry, trouby a pece fungovaly na plyn nebo na dřevo, topení obstarávaly krby a jídlo se uchovávalo v lednicích, do kterých bylo třeba vkládat skutečný led.
Nyní máme žárovky, sušičky, elektrické trouby, topení a moderní lednice, stejně jako tekoucí teplou vodu, topinkovače, vysavače, klimatizaci a tisíce dalších spotřebičů. Kromě zvýšení dosavadního pohodlí pak elektřina posloužila jako základ nových technologií, o kterých se nám do té doby nezdálo.
Objevily se například televize, internet nebo chytré telefony, pokud bychom měli jmenovat pár příkladů. Když se poprvé elektrifikovala města, jen málokdo si dokázal představit budoucnost plnou Wi-Fi, GPS nebo sociálních sítí.
Umělá inteligence je elektřinou dneška
Pokud se ohlédneme zpět v čase, na počátku minulého století by bylo absurdní srovnávat význam žárovky a elektřiny. Žárovka je specifická technologie se specifickým účelem (osvětlení, okrajově také vytápění), zatímco elektřina je mnohem širší a základní technologií.
Dnes se však komentátoři dopouštějí podobného omylu, když srovnávají dejme tomu rozšířenou realitu a umělou inteligenci. Jejich význam totiž není srovnatelný. Ani v nejmenším. S významem umělé inteligence se nemůže srovnávat žádná z rodících se technologií.
Je pravda, že rozšířená realita (stejně jako ta smíšená, virtuální a všechny ostatní) bude mít obrovský dopad na běžný život – podobně jako kdysi žárovka – ale umělá inteligence je technologií, která změní úplně všechno. Včetně rozšířené reality.
Stejně jako kdysi elektřina se umělá inteligence stane širokou a základní technologií, která bude pohánět všechny ostatní.
Pokud byste měli napsat seznam technologií, které během příštích desetiletí promění svět, nejspíš byste uvedli rozšířenou a virtuální realitu, samořiditelná auta, genovou terapii a mnoho dalších. Žádná z nich ale nebude fungovat bez umělé inteligence.
Co to ale vlastně je?
O umělé inteligenci se dnes často mluví, ale tyto diskuse jsou plné zavádějících představ. Zaprvé je nutno zmínit, že se jedná o vágní a neurčitou nálepku, na jejíž přesné definici se nikdo nedokáže přesně shodnout. Zároveň se z ní už stal i marketingový termín, což celé situaci rozhodně nepřidává.
Obecně však můžeme umělou inteligenci definovat jako proces, kdy počítač vykoná úkol, který by dříve nebyl možný bez lidského zásahu. Do této definice spadá autonomní učení a rozhodování, rozpoznávání obrázků a řeči, překlad a tlumočení nebo rozpoznávání vzorců.
Zároveň je to ale poněkud nešikovná definice, protože umělá inteligence dokáže věci, o kterých se lidem může pouze zdát.
Na umělou inteligenci se také můžete dívat jako na zastřešující termín pro různé aplikace počítačové vědy, například strojového učení, hlubokého učení a mnoha dalších. Občas zaslechnete, že strojové učení je něco jiného než umělá inteligence, ale není tomu tak. Strojové učení je podkategorií umělé inteligence, stejně jako jen hluboké učení podkategorií toho strojového.
Ani jsme si nevšimli, že už je tady
Veřejnost a média často hovoří o umělé inteligenci jako o budoucí nebo zatím jen okrajově využitelné technologii (například v souvislosti s počítači, které se učí hrát šachy), ale pravda je taková, že mnoho z nás se s ní setkává dnes a denně.
Sociální sítě ji využívají ve velké míře a pro širokou škálu úkonů. Facebook ji nasazuje pro různé algoritmy a rozpoznávání tváří. Jeho technologie DeepText je zase určena k rozpoznávání významu a záměru textových příspěvků na Facebooku i ve službě Messenger.
Google Maps, Lyft nebo Uber používají umělou inteligenci k odhadování doby jízdy v závislosti na aktuální dopravní situaci.
Umělá inteligence už běžně pilotuje letadla. Lidští piloti letadel Boeing 777 se ujímají řízení průměrně 7 minut za let, zbytek obstarává umělá inteligence zabudovaná v autopilotovi.
Dalšími příklady nasazení jsou spamové filtry, automatické kategorizace nebo funkce Google Smart Reply. Banky využívají umělou inteligenci k vykonávání mnoha běžných úkolů spojených s vedením účtů nebo k detekci podvodů.
Veřejnost si možná myslí, že umělá inteligence stále patří spíše do žánru sci-fi, ale realita je taková, že se s jejími výhodami potkáváme téměř na každém kroku.
Je čas změnit pohled
Je proto čas změnit pohled na umělou inteligenci jako takovou . Není to jen další velká technologie, nýbrž převratná technologie, podle níž možná v budoucnu pojmenujeme jednadvacáté století, podobně jako tomu devatenáctému říkáme století páry.
Umělá inteligence je pro nás tím, čím byla elektřina pro naše předky v roce 1917. Dospělý člověk žijící před 100 lety mohl vyrůst při světle petrolejky, ale zemřel ve světě, kde se elektřina mezitím stala všudypřítomnou.
Umělá inteligence přinese revoluci do oblastí medicíny, průmyslu, dopravy, vzdělávání a všech ostatních oblastí života. Skutečnou novinkou je její demokratizace – v dohledné době bude úplně ve všem.
Podobně jako elektřina se umělá inteligence stane snadno dostupnou a všudypřítomnou. Podobně jako elektřina bude využita pro dobré i špatné věci, ale především pro ty dobré. Stane se motorem neslýchaného ekonomického růstu. Osvobodí lidstvo od ubíjející monotónní práce. Bude léčit nemoci, zachraňovat životy a otevírat dveře, o kterých dnes nemáme ani tušení...
Ale ze všeho nejdříve dodá šmrnc aplikacím v iPhonech.
Zdroj: IDG News Service
