Výzkum společnosti Nielsen Admosphere na pěti set respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 15 let odhalil, že s funkcí hlasových asistentů se již setkala polovina tuzemské internetové populace.
Aktivně ji však zatím používá pouze 13 %. Nielsen uvádí, že z věkových skupin se s funkcí hlasových asistentů v největší míře setkali respondenti ve věku 15–34 let (71 %). Z dotázaných mezi 35 a 44 lety je to pak 57 % a ve věku nad 45 let už pouze 32 %.
Společnost zjistila, že s přehledem nejznámější službou tohoto typu je Google Assistant, kterého zná 38 % dotázaných. Na druhém místě je Siri od společnosti Apple (tu zná 24 %) a na třetím Alexa od Amazonu (12 %).
Graf 1 – Znalost hlasových asistentů
Zdroj: Nielsen Admosphere
O hlasových asistentech uvažuje šestina lidí
Výzkum ovšem potvrdil nízkou ochotu českých uživatelů hlasové asistenty využívat. Vedle 13 % aktivních uživatelů je v budoucnu plánuje využívat 15 % respondentů. Zhruba 20 % dotázaných uvedlo, že žádného hlasového asistenta nepoužívá ani nyní, ani s tím neplánuje začít v budoucnu.
Nielsen poukazuje na to, že se najde také řada respondentů – bez ohledu na to, zda hlasové asistenty sami používají nebo ne –, kteří vnímají určitá rizika či bariéry spojené s jejich používáním. Ve výzkumu o nich hovoří více než polovina dotázaných.
Nejčastěji zmiňovaná je obava z narušení soukromí (16 %). Do jisté míry se lidé obávají i zneužití svých dat (12 %); některým se nelíbí, že s hlasovými asistenty člověk leniví (11 %) a někomu zase vadí, že hlasoví asistenti nefungují v češtině (10 %).
U aktivních uživatelů nalézají hlasoví asistenti dle průzkumu nejčastější využití při vyhledávání informací (počasí, zpráv a podobně), při ovládání vnitřních funkcí zařízení jako nastavení budíků na chytrém telefonu a podobně anebo při komunikaci.
Tabulka 2 – Největší rizika či bariéry používání hlas. asistentů
Zdroj: Nielsen Admosphere
