V roce 2020 má činit celosvětový obrat trhu s hardwarem satelitních navigačních systémů (a to v jakékoliv podobě) zhruba 25 miliard euro. Obrat služeb souvisejících se satelitní navigací má přitom být dvojnásobný: plus minus 50 miliard euro!
Obě organizace argumentují tím, že vytvoření systému Galileo přijde Evropu na něco kolem čtyř až pěti miliard euro. A že se jí tato investice vrátí v podobě špičkových technologií, nových pracovních příležitostí apod. Zkrátka: nezůstaneme stranou. Protože tento trh tady bude, Galileo Negalileo.
Dobrá, ale starosti Evropské unie a kosmické agentury se nás přímo netýkají. To je sice pravda, ale ukazují nám, že se zde bude brzy porcovat hodně velký a tučný medvěd.
Satelitní navigace máme dnes spojené se zařízeními do automobilů nebo outdoorovými přístroji. Ale to jsme pořád v kategorii těch (byť zajímavých) 25 mld. euro – nestálo by se podívat do oné padesátimiliardové kolonky?
Už dnes jsou k dispozici zajímavé aplikace. Třeba sledování tras automobilů: lhostejno, zdali nákladních či osobních. Jisté velké telekomunikační firmě klesly náklady na „služební“ cesty po instalaci satelitních „černých skříněk“ o třetinu. A když spojíte monitorovací systém třeba s víčkem od nádrže (otevírá se opravdu jen na čerpacích stanicích?), můžete dostat zajímavých výsledků. Jisté brněnské dopravní firmě se investice do této technologie vrátila za čtyři týdny!
Takovýchto příkladů lze přitom přinést desítky. S příchodem nových technologií by přitom měla vzrůst přesnost navigačních systémů až na řádově decimetry (a to i v dnes problematické městské zástavbě). Jen pro ilustraci: už dnes se testují slepecké navigační přístroje. S takovouto přesností se nebudeme bavit o desítkách příkladů, ale budou jich stovky, tisíce, zkrátka nepočítaně...
Zůstaneme stranou? Trh vzniká a poroste. S námi nebo bez nás.
