Český statistický úřad (ČSÚ) koncem března vydal souhrnnou publikaci Informační společnost v číslech – 2022, přinášející pohled na rozvoj informační a digitální společnosti v České republice a jeho srovnání s ostatními zeměmi EU. Z obsáhlé části studie zaměřené na segment B2B nabízíme shrnutí několika nejzajímavějších kapitol, které mohou napovědět, kde české firmy zaostávají oproti světu, a kde se tudíž skrývají příležitosti.
Anomálie v používání CRM
ERP systémy pro řízení podniku na základě sdílení informací mezi různými produkčními oblastmi používalo v roce 2021 v Česku 38 % podniků s více než deseti zaměstnanci. Podle očekávání jsou vidět podstatné rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi velikosti firem – zatímco mezi velkými podniky používá ERP systém 93 ze sta, u středních firem to jsou zhruba dvě třetiny a u malých organizací pouze necelá třetina.
CRM systémy pro řízení vztahů se zákazníky využívala v roce 2021 necelá pětina podniků (18 %), přičemž 17 % užívalo CRM k získávání informací o zákaznících pro ostatní oddělení podniku a 12 % jej aplikovalo při analyzování dat o klientech, například pro stanovení cenové politiky a slev nebo komunikační strategie. Podobně jako u ERP platí, že CRM výrazně častěji používají velké podniky než malé firmy – konkrétně 52 % velkých, 29 % středních a 14 % malých organizací.
SCM systémy pro řízení dodavatelsko-odběratelského řetězce pak v roce 2021 používala třetina velkých subjektů (32 %), ale jen 5 % malých firem, celkově tyto systémy najdeme v 7 % českých podniků nad deset zaměstnanců.
Zajímavé, snad dokonce zarážející je, že celkový podíl firem využívajících výše uvedené typy systémů se během pandemie vůbec nezvýšil. Ze srovnání let 2019 a 2021 vyplývá, že u ERP a SCM systémů zůstal podíl totožný (38 %, resp. 7 %), a u CRM dokonce poklesl ze 24 % na 18 %.
Nepoměr mezi využíváním ERP a CRM je patrný i při pohledu na celoevropské statistiky. Zatímco v rozšíření ERP se nacházíme jen procentní bod pod unijním průměrem, v CRM zaostáváme hned o sedmnáct bodů a patří nám nelichotivé páté místo od konce.
Skutečnost, že rozšíření CRM je u nás poloviční oproti ERP, je v evropském kontextu také spíše anomálií. Podobný nepoměr vykazují pouze Lotyšsko a Portugalsko, o něco mírněji pak Slovinsko a Řecko, a nelze zde hovořit o širším trendu a hledat historické příčiny. Vyšší rozšíření CRM systémů (lehce nad 20 %) vykazuje i Slovensko, a u našich dalších sousedů v Německu a Rakousku dokonce platí, že CRM používá vyšší podíl podniků než ERP.
V cloudu překvapuje security
V roce 2021 využívalo nějakou formu placené cloudové služby celkem 44 % českých podniků s deseti a více zaměstnanci, což představuje dvojnásobek oproti roku 2017. Podíly velkých, středních a malých firem využívajících placený cloud činí 62 %, 47 %, resp. 42 %, a rozdíly mezi nimi jsou tedy podstatně mírnější než u systémů v předchozí sekci.
Nejčastěji využívanými službami jsou v Česku placený cloudový e-mail a bezpečnostní software, které v roce 2021 využívalo 35 %, resp. 34 % podniků nad deset zaměstnanců, na třetím místě jsou pak internetová úložiště, jež využívalo 27 % podniků. Dodejme, že ČSÚ se ve své analýze výslovně pozastavuje nad skokovým nárůstem používání cloudové bezpečnosti a dodává, že jde o natolik novou kategorii, že k ní neexistuje meziroční srovnání.
Méně často jsou pak z placených cloudových služeb využívány ERP systémy (8 %) či CRM aplikace (7 %), zhruba 5 % firem v loňském roce platilo za cloudový výpočetní výkon pro provoz vlastních firemních aplikací a 3 % subjektů používalo cloudové platformy k provozu prostředí pro vývoj, testování a nasazování aplikací.
V rámci Evropské unie v roce 2021 využívalo placený cloud 42 % podniků, naše země se tedy umístila o dva procentní body nad unijním průměrem. Pořád jsme však daleko za evropskými lídry v adopci cloudu, které hledejme na severu – Finsko a Švédsko hlásí 75% podíl firem používajících placené cloudové služby, Dánsko pak 65 %. Norsko, které není členem EU, v tomto šetření chybí, nicméně podle nejnovějších údajů Eurostatu zde adopce činí 64 %. Jižněji se může se Skandinávií měřit pouze Nizozemsko, kde adopce dosáhla 65 %.
IoT zatím hlavně zabezpečuje a monitoruje
Zařízení internetu věcí (IoT) využívala v roce 2021 téměř třetina (31 %) českých podniků s deseti a více zaměstnanci, přičemž podíl je opět nejvyšší ve velkých firmách (55 %) a u středních a malých klesá (41 %, resp. 28 %). Výraznou část IoT nasazení tvoří bezpečnostní technologie, jako jsou IP kamery, detektory či alarmy, které v loňském roce využívalo 26 % podniků.
Na druhém místě je sledování provozního stavu strojů nebo vozidel, například formou GPS lokalizace nebo RFID čipů, jež využívá 12 % podniků. Třetím nejčastějším IoT scénářem, který najdeme v 9 % českých firem, jsou pak chytré elektroměry, vodoměry, termostaty a další zařízení sledující spotřebu vody a energií.
Jen 7 % českých podniků využívalo v roce 2021 data ze strojů nebo M2M komunikace pro monitorování procesu výroby a 4 % měla nasazené senzory nebo čipy pro monitorování zboží během jeho skladování či přepravy. Stejný, čtyřprocentní podíl pak vykazují scénáře využití kamer a dalších senzorů k analýze chování zákazníků, stejně jako využívání dalších IoT systémů, jako jsou virtuální asistenti, kteří umožňují vést komunikaci, ovládat hlasem různá zařízení, vyhledávat na internetu nebo plánovat schůzky.
V rámci EU je náš podíl firem využívajících IoT o dva procentní body nad unijním průměrem a mezi členskými státy se celkově pohybujeme na devátém místě. Opět však platí, že premianti jsou daleko před námi – podíl v Rakousku a Slovinsku se pohybuje okolo 50 % a Finsko a Švédsko hlásí shodně 40 %.
AI, pole neorané
Řešení využívající umělou inteligenci (AI) využívalo v roce 2021 v Česku jen 4,5 % z celkového počtu podniků. Vzhledem ke komplexnosti a nákladnosti AI řešení nepřekvapí, že výraznější uplatnění nacházejí pouze v kategorii největších podniků (24% podíl) a ve firmách působících v IT (rovněž 24% podíl). Lehce nad 10 % se AI dostala ještě v oblastech audiovizuálních činností, výroby dopravních prostředků a telekomunikací, v ostatních odvětvích je její podíl zatím zanedbatelný.
Co se týče konkrétních využití AI, podniky používají především strojové učení (15 % podniků v IT; 1,4 % všech firem), textmining (12 %, resp. 1,7 %) a rozpoznávání obrazu (11 %, resp. 1,6 %). V rámci EU umělou inteligenci nejhojněji využívají podniky v Dánsku (24 %) a unijní průměr činí 8 %, tedy bezmála dvojnásobek toho našeho. I náš 24% podíl v segmentu velkých podniků oproti EU (29 %) zaostává, byť ne tak výrazně.
Kompletní studie obsahující celou řadu dalších kapitol včetně podrobných grafů a tabulek je volně dostupná na stránkách ČSÚ a najdete ji zde.
Zdroj: ChannelWorld
