„Podle mých informací počet datacenter v Česku spíše stagnuje. Vnímáme ale jeho proměnu – přibývá větších projektů a menší datacentra se spíše konsolidují,“ říká Pavel Čáslavský (Fujitsu).
David Rusín (Alef Distribution) vnímá mírný růst: „Počet projektů se nesnižuje, nicméně boom, který byl daný dotacemi z EU, je už minulostí.“
„Počet softwarových licencí stále roste, ale to nemusí být dané růstem počtu datacenter. Samotná datacentra zatím stavíme na zelené louce v jiných částech Evropy, v Česku ještě ne,“ dodává Dalibor Kačmář (Microsoft).
Václav Šindelář (Avnet) se přidává: „Agentury říkají, že například celá oblast storage stagnuje. Nicméně nové zakázky vznikají – také na obnovou existujících datacenter. Pomáhá tomu cloud, neboť přináší nové funkce a možnosti, rovněž rozvoj nových typů aplikací vynucuje inovaci stojících datacenter.“
Pavel Blahut (Schneider Electric) to potvrzuje: „Vnímáme, že trh začíná mírně růst s ožívající ekonomikou. Firmy se totiž snaží modernizovat svá datacentra, aby byla co nejvíce modulární, škálovatelná a co nejvíce efektivní s co nejmenší energetickou náročností. V Česku máme navíc nyní asi nejnižší cenu elektřiny z Unie a je možné, že se k nám budou některá datacentra stěhovat.“
Petr Plodík (M Computers) vidí nevyužitý prostor: „V Česku vznikla řada datacenter s velkou kapacitou, která zatím není naplněná. Mají tedy velký prostor i pro další zákazníky, kteří by do nich chtěli přejít. Kromě toho vnímám nárůst ne-IT technologií v oblasti datacenter – např. nové supervýkonné procesory od Intelu budou potřebovat vodní chlazení, k čemuž bude třeba přizpůsobit celou ne-IT část datacentra.“
„Myslím, že Česko není tak dobrou lokací pro datová centra, a to především z hlediska chlazení a spotřeby elektřiny. Je to dané kolísáním teploty v našem prostředí v průběhu roku. Naopak v takovém Irsku jsou daleko menší výkyvy, a chlazení není tak energeticky náročné – dokonce tam po většinu roku datacentrum nechladíme, naopak ohříváme odpadním teplem,“ oponuje Dalibor Kačmář (Microsoft).
Více se o pohledu APC by Schneider Electric na stav trhu datacenter a hlavní trendy dozvíte v samostatném video rozhovoru.
Jakým projektům se u nás daří?
„Myslím, že projektů na zelené louce je čím dál méně. Spíše vidím přesun tradičních datacenter do hybridního modelu – část v něm tvoří standardní datacentrum, část je v cloudu,“ říká David Rusín (Alef Distribution).
Pavel Čáslavský (Fujitsu) doplňuje: „Neustále vylepšujeme kapalinové chlazení, a to především u nejvýkonnějších zařízení. Kromě toho jsme dokončili vývoj chlazení způsobem, kdy je celé zařízení ponořené do kapaliny. Díky tomu se k technice nedostanou prach a nečistoty. A to může být příležitost pro řadu velkých zákazníků.“
„Vodní chlazení pak může významně ovlivnit provozní náklady – může znamenat výraznou úsporu,“ doplňuje Petr Plodík (M Computers).
„Je otázka, zda se vyplatí postavit datové centrum na zelené louce se všemi potřebnými technologiemi – jestli se investice vrátí oproti třeba jen menšímu upgradu původního datacentra. Existují také zajímavé lokality – např. v Norsku jsme participovali na výstavbě datového centra Green Mountain, které je chlazené vodou z fjordu,“ říká Pavel Blahut (Schneider Electric).
Pavel Čáslavský (Fujitsu) dodává: „Pro zákazníky, kteří nemají možnost zajistit dobré chlazení, existují i servery, které mohou fungovat dlouhodobě při teplotách nad 40°. Samozřejmě to nejsou ty nejvýkonnější servery.“
David Rusín (Alef Distribution) vidí trend: „Velcí globální hráči již dnes tlačí přímo na výrobce, kteří se jim snaží vyhovět a dodat co nejúspornější hardware z hlediska provozních nákladů.“
„Tito velcí zákazníci navíc využívají především komoditní hardware, který doplňují o softwarová řešení umožňující rozkládat výkon na velké množství komoditních serverů. Nepotřebují tedy superpočítače, ale běžnější typy serverů. Takže ten tlak na výrobce posouvá ve vývoji hardwaru celý trh,“ doplňuje Dalibor Kačmář (Microsoft).
Václav Šindelář (Avnet) souhlasí: „Komoditizace směřuje k softwarově definovaným datacentrům. To povede k tomu, že v nich budou převažovat klasické servery a storage na nich budou softwarově definované. Servery dnes už totiž mohou mít velkou interní kapacitu a inovace vede k tomu, aby šlo především o softwarově definované systémy. Tomu napomáhá i přechod od pevných disků k flashovým technologiím. Ty jsou prostorově i spotřebou mnohem méně náročné“
David Rusín (Alef Distribution) uzavírá: „Na tom je vidět, že trh je rozdělený mezi zákazníky, kteří používají komerční produkty, a mezi ty, jež si vyvíjejí produkty sami. Softwarově definovaná řešení využívají hojně automatizaci a je jednodušší je spravovat. Extrémního výkonu v nich však nedosáhnete – na to potřebujete klasická řešení.“
Kde hledat zákazníka?
„Dřív jsem vnímal datacentra jako potřebná pro velké zákazníky. Pro ty menší to byla složitá a drahá technologie. Se zjednodušením a komoditizací přišlo ale zlevnění – takže dnes využívá SMB trh funkce, které donedávna patřily do enterprise,“ říká Petr Plodík (M Computers).
Dalibor Kačmář (Microsoft) dodává: „Některá řešení se stala navíc i bezplatnou součástí Windows – jako např. data storage nebo virtualizace.“
„Všichni klasičtí dodavatelé technologií pro datacentra míří na cloudové providery. Ti jsou v tuto chvíli nejzajímavějším odběratelem. Nicméně cloudoví dodavatelé jsou stále více globální a český dodavatel si na tyto zakázky nesáhne. Proto je dobré nezapomínat na zdejší zákazníky – lokální poskytovatele cloudových služeb, kteří jsou oporou právě na českém trhu,“ upozorňuje Václav Šindelář (Avnet).
Cloudový poskytovatel jako zákazník
„Cloudoví poskytovatelé kladou důraz na škálovatelnost a modularitu systému, aby se dala do budoucna rozšiřovat kapacita datacentra. Tento trend vidíme ale i u klasických provozovatelů datových center, takže je nevnímám z našeho pohledu jako jiný typ zákazníka,“ říká Pavel Blahut (Schneider Electric).
Pavel Čáslavský (Fujitsu) v nich zase rozdíl vidí: „Cloudová centra poptávají spíše alternativní technologie než klasické servery. Pokud už to bude klasický server, tak spíš menší řešení, aby mohli škálovat. Klasická datacentra zase kladou více důraz na integrované řešení, protože řeší nějaký konkrétní problém a potřebují řešení více na míru.“
Pavel Blahut (Schneider Electric) upřesňuje: „V našem typu byznysu není rozdíl vidět, protože obojí typy datacenter musíte nějak chladit, napájet apod. Zajímavá je přitom životnost tohoto typu produktů, která dosahuje deseti let. Navíc se nyní prodlužuje i životnost baterií. Díky poklesu ceny totiž přicházejí na trh i v našem oboru lithium-iontové baterie, které mají životnost 12–15 let. Zabírají navíc méně místa a vydrží vyšší teploty – až 35 °C. A právě nároky na prostor jsou jednou z velkých nákladových položek datacenter. Kromě toho možnost provozovat bateriové systémy ve vyšší teplotě šetří náklady na chlazení.“
Dalibor Kačmář (Microsoft) dodává: „Tento trh také změnilo, že v současné době se výrazně snížily nároky na výkon baterií v záložních UPS zařízeních. Souvisí to s nárůstem kvality, a tím i rychlosti náběhu dieselových agregátů. Stačí vám proto baterie, které udrží systémy v chodu třeba jen pět minut, než naběhne agregát.“
A co chtějí zákazníci?
„Pokud nakupuje hardware státní správa nebo komerční sféra s podporou dotací, pak jsou parametry zakázky dané. Moc se v nich bohužel neřeší budoucí náklady na upgrade,“ říká Petr Plodík (M Computers).
Pavel Čáslavský (Fujitsu) potvrzuje: „Veřejná výběrová řízení jsou samostatnou kapitolou – věřím, že se to změní s příchodem nového zákona o veřejných zakázkách.“
David Rusín (Alef Distribution) doplňuje: „Jde-li ale čistě o komerční zakázky bez dotace, pak se budoucí náklady datacentra řeší zcela běžně. Řeší, kolik je budou stát dílčí dokupy a jak přesně bude probíhat upgrade. Někteří zákazníci počítají i náklady na službu.
Ve výběrových řízeních vidím také vliv veřejných cloudů, které mají jasně danou cenu za službu. Firmy pak řeší, zda pro ně není výhodnější zaplatit si datacentrum či jeho část v cloudu, než si pořizovat vlastní řešení. Kromě toho existují firmy, u nichž jsou energetické náklady na výrobu tak velké, že v datovém centru to pro ně nemá smysl řešit.“
„Souvisí to s tím, zda chcete datacentrum finacovat jako investici, nebo jako službu. Zatím přitom převažují nákupy jako investice, protože ne každý umí naložit s nákupem datacentra jako služby,“ říká Václav Šindelář (Avnet).
Dalibor Kačmář (Microsoft) dodává: „Pokud se bavíte s jakýmkoli šéfem IT, pak mezi jeho přední priority patří úspora nákladů. V ten moment začíná počítat TCO, které ho předtím zajímalo výjimečně. A to se děje čím dál častěji, protože rozpočty na IT stále klesají.“
„Objevuje se ale ještě další trend, a to platba jen za kapacitu – za to, co právě využíváte. A to už je větší konkurence proti nákupu vlastního hardwaru,“ říká David Rusín (Alef Distribution).
Pavel Blahut (Schneider Electric) dodává: „Na trhu existuje i speciální poptávka po systémech datacenter, které můžete instalovat přímo do kontejnerů/komor. Jde o speciální fyzickou komoru, která má v sobě vše potřebné, co datacentrum vyžaduje. Potřebujete-li pak nějaký kontejner navíc, jen ho připojíte. Navíc jsou tato datacentra velmi mobilní, flexibilní s enormně nízkou dobou nasazení.“
„Jde o kontejnery, ke kterým stačí připojit jen elektřinu, vodu a datovou síť. Taková datacentra můžete postavit následně kdekoli. Využijete je tehdy, kdy potřebujete datacentrum dát např. na střechu či dočasně někam přistavit,“ upřesňuje Dalibor Kačmář (Microsoft).
Když do hry vstoupí cloud
Dalibor Kačmář (Microsoft) komentuje realitu nového typu prodeje: „V zahraničí i Česku nám už funguje model, v němž zákazník dostává zdarma diskové pole napojené na cloud a následně platí jen za využitou kapacitu. Získává tak hybridní řešení jako službu.“
David Rusín (Alef Distribution) dodává: „Podobných řešení existuje více. Díky nim se smazává rozdíl mezi cloudem a tradičním řešením. Navíc vybudovat pro některé vlastnosti či funkce datacentra vlastní hardwarové řešení je neúměrně drahé oproti využití stejné funkce v rámci cloudu.“
Václav Šindelář (Avnet) upozorňuje: „Cloud se neustále rozšiřuje a hybridní řešení se stává již standardem. Konkurencí klasickým dodavatelům hardwaru se tak stali provozovatelé veřejných cloudů. Navíc to není jen cloud, ale existuje i řada dalších možností, jak řešit datacentrum. Záleží vždy na tom, kde se daná služba či funkce zákazníkovi hodí nejvíce – v jakém typu datacentra.“
Pavel Čáslavský (Fujitsu) doplňuje: „Začínalo se s veřejným cloudem. Pak přišly privátní cloudy, které ale nebyly optimální. Nyní jsou nejoblíbenější hybridní cloudy. Zákazníci chtějí mít hardware u sebe s využitím některých služeb ve veřejném cloudu. Datacentra tak nyní procházejí mnoha změnami a těžko se zákazníkovi orientuje v tom, co je pro něj to nejvhodnější.“
„S cloudem také neustále rostou požadavky zákazníků na zálohování dat a jejich zabezpečení. Navíc se v souvislosti s GDPR můžeme připravit na zemětřesení a změnu v těchto oblastech u spousty klientů,“ říká Petr Plodík (M Computers).
Dalibor Kačmář (Microsoft) upozorňuje: „Ke GDPR zatím nebyly vydány prováděcí vyhlášky. GDPR se podle mě nijak nepromítne do hardwarové konstrukce datacentra. Největší výzva vznikne na úrovni práce s daty a s jejich správou, tady na úrovni data managementu. Pro některé cloudové poskytovatele to může být poměrně velký problém.“
A outsourcing?
„V Česku je poptávka po outsourcingu datacentra a neustále roste. Partneři, kteří řešili pro své zákazníky kompletní IT, si nyní budují vlastní datacentrum, které pak poskytují svým klientům,“ říká Pavel Čáslavský (Fujitsu).
Petr Plodík (M Computers) dodává: „Máme zákazníky, kterým poskytujeme kompletní outsourcing. A jsou to často i menší klienti – pro ně je to velmi vhodná služba.“
David Rusín (Alef Distribution) vidí příležitost na trhu: „Hodně partnerů se specializuje jen na nějakou část datacentra, ale nikdo neposkytuje datacentrum komplexně jako službu.“
A náklady na energie?
„Prakticky každé výběrové řízení obsahuje doložení nákladů na provoz. Výrobci musejí dokládat energetickou efektivitu všech relevantních komponent. Zákazníci si pak hlídají, zda to odpovídá realitě, a ve smlouvách jsou často penále za nedodržení papírových parametrů. Myslím, že provozní náklady se budou dále zvyšovat a bude je řešit stále více klientů,“ říká Pavel Blahut (Schneider Electric).
Petr Plodík (M Computers) dodává: „V oblasti superpočítačů je to velmi důležité. Zde hraje roli každý parametr a výrobci se snaží nové supertechnologie vyvíjet co nejúsporněji a mnohdy směrem k alternativním způsobům chlazení.“
Pavel Blahut (Schneider Electric) uzavírá: „Je důležité neopomíjet kvalitní řídicí software kategorie DCIM, který monitoruje hardware a umožňuje operativně přizpůsobit jeho využití aktuálním potřebám – čímž snižuje náklady na provoz, zejména elektrickou energii, lidské zdroje a čas.“
Zdroj: ChannelWorld
