Český statistický úřad (ČSÚ) vydal koncem března souhrnnou studii Informační společnost v číslech – 2023, v níž přináší vyčerpávající přehled o adopci technologií v domácnostech, soukromém i veřejném sektoru v roce 2022, srovnává loňskou situaci s předchozími lety a navíc zasazuje lokální data do evropského kontextu. Dodavatelskému řetězci může tato studie poskytnout užitečná vodítka a odhalit nová. V tomto textu se proto zaměříme na vybrané ukazatele z podnikového sektoru.
Konektivita
Nikoho asi nepřekvapí, že drtivá většina českých podniků disponuje připojením k internetu. Za zmínku ovšem stojí pokles podniků s pevným připojením z 97 % v roce 2017 na 89 % v roce 2022, a naopak narůstající počet těch, které používají mobilní konektivitu, mezi stejnými lety ze 75 % na 90 %. Mobilní připojení se tedy v českém podnikovém prostředí stalo v loňském roce rozšířenějším než to fixní, přičemž 7 % firem se spoléhalo výhradně na mobilní sítě.
Co se týče rychlosti připojení, počet podniků s fixním internetem o rychlosti přinejmenším 100 Mbit/s za poslední dva roky narostl o osm procentních bodů na 43 %, ale tento podíl nás stále řadí na chvost evropské sedmadvacítky – unijní průměr činí 57 % a v Dánsku, které je na špičce žebříčku, je takto připojených firem 85 %. Podobně neslavně jsme dopadli v podílu organizací s rychlostí připojení jeden Gbit/s a vyšším, kterých je u nás 7 %, unijní průměr je 12 % a v opět vedoucím Dánsku 26 %.
Hybridní práce
Práce na dálku a vzdálený přístup k firemním aplikacím, velká témata posledních let, se v českém prostředí ještě úplně neetablovaly, přinejmenším ne v evropském srovnání. Podíl firem, které umožňují zaměstnancům pracovat na dálku, sice mezi lety 2016 a 2022 vyrostl ze 34 % na 53 % a podíl českých podniků, jež uskutečňují on-line pracovní schůzky, vloni dosáhl 42 %, nicméně v obou ukazatelích jsme mírně pod unijními průměry (57 %, resp. 50 %) a výrazně zaostáváme za vedoucími státy – například ve Finsku oba podíly dosahují 78 %.
Weby a jejich funkce
Podstatně lépe si české podniky vedou v oblasti webových stránek. Vlastním webem disponuje 81,4 % tuzemských firem, což nás staví na sedmé místo unijního žebříčku – vede jej Finsko s 96 % – a z hlediska některých funkcí patříme mezi špičku. Například zadání základní objednávky nebo rezervace umožňují weby 34 % českých firem, což je vysoko nad 22% unijním průměrem. Vyšších podílů dosahují pouze Malta a Nizozemsko, shodně po 37 %.
Elektronický obchod
V oblasti on-line byznysu ve smyslu prodeje přes web, aplikaci či tržiště působilo v roce 2022 celkem 20,2 % českých podniků, což naši „e-shopovou velmoc“ staví o pouhý procentní bod nad unijní průměr. Zároveň je však nutné dodat, že 14 % tuzemských podniků realizuje on-line více než 10 % svých tržeb, což nás v rámci sedmadvacítky staví na šesté místo s minimální ztrátou na první pětici.
Pokud se k e-shopům a aplikacím navíc připočtou prodeje přes systémy elektronické výměny dat (EDI), vyskočí podíl elektronického obchodu v rámci celkových tržeb českých firem na 30 %, což je druhé nejvyšší číslo v celé Unii hned po Irsku, kde je ještě o tři body vyšší. Podíl EDI systémů na celkových elektronických tržbách je u nás třetí nejvyšší v celé Unii (72 %), zatímco například na Kypru činí pouze 19 % a zbylých 81 % tržeb tvoří právě e-shopy nebo aplikace.
Cloud
Nějakou formu placených cloudových služeb v České republice používá 43,7 % podniků a na rozdíl od řady jiných sledovaných kategorií zde hraje zásadní roli velikost firmy. Zatímco malé a střední firmy vykazují podíl lehce nad 40 %, velké podniky nad 250 zaměstnanců používají cloudové služby v 62 % případů.
Nejčastějším typem placené cloudové služby v českých firmách je e-mail (35 %) těsně následovaný bezpečnostním softwarem (34 %). Zhruba čtvrtina podniků pak používá cloud k ukládání dat a souborů (27 %) a k provozu účetních aplikací (23 %). S větší odstupem pak následují databáze (14 %) a cloudové ERP a CRM systémy (8 %, resp. 7 %). Pouze 5 % českých podniků pak využívá cloud jako zdroj výpočetního výkonu.
Z evropského hlediska se z pohledu firem používajících placený cloud nacházíme lehce nad unijním průměrem (41 %), avšak zdaleka nemáme na skandinávské lídry žebříčku Finsko a Švédsko, kde tento podíl shodně dosahuje 75 %.
… pokračování již brzy.
Tento text původně vyšel v tištěném vydání magazínu ChannelWorld ze září 2024.
Můžete si ho objednat i v elektronické podobě.
Zdroj: ChannelWorld
