Co však chci tentokrát probrat, je myšlenka Jobsovy firmy a značně marketingově propagovaného sloganu: Think different (v přibližném překladu: Myslet jinak/odlišně).
Co vůbec znamená „think different“? Krom toho, že je fráze gramaticky špatně, vyvolává myšlenku vzdoru systému, nenásledování trendů, volbu neprozkoumaných cest, vkročit tam, kam ještě nikdo… ne, to je něco jiného… každopádně to znamená vše, co je teoreticky úžasné, ale v praxi velmi obtížné.
Faktem je, že myslet „jinak“ znamená v IT hodně. Převezmete zadání problému a v okamžiku se vám v hlavě vynoří tucet řešení od vynaložení obrovského množství peněz, přes změnu zákonů fyziky, nejčastěji však po „problém času“, protože největší překážkou IT je samotná minulost.
IT se málokdy nachází v situaci tzv. „na zelené louce“, a tak se minulost vynoří vždy v okamžiku, kdy musí IT řešit nějaký problém. Proč? Protože podniky většinou, pokud jsou nějakou dobu na trhu, již výrazně investovaly do všeho, co IT historicky zatěžovalo.
Realitou většiny IT v organizacích je, že nemůžete provézt kompletní renovaci a opravit všechny velké problémy naráz. Navíc každá oprava zásadních problémů většinou vyžaduje stisknutí tlačítka „reset“!
V důsledku toho IT skončí u přidávání záplat na záplaty. Jedno uklouznutí, jedna maličká chyba, a celý dům z karet se zhroutí, což zase vyžaduje celou řadu nových záplat.
Co s tím? Není to jen o myšlení jinak, ale o chování se jinak. Namísto obvyklého „nemůžeme“ říct „mohli bychom v případě, že…“.
Místo toho, aby management odpověděl oddělení, které žádá o nějaký nový gigantický systém: „pardon, ale letos můžeme realizovat pouze jeden projekt a není to ten váš“, jim může dát příležitost: „omlouváme se, všechny naše fondy a zdroje jsou určeny pro letošní rok, váš projekt ale vypadá dobře, pomozte mi tedy kreativně vymyslet jiný způsob, jak to řešit.“
Pragmatickou verzí myšlení jinak je více přístup než samotná realita… je to spíše o „šlo by udělat“, než „nejde udělat“. Realitou je, že rozpočet je omezený, a že oni (oddělení, které dělá život vedení podniku méně příjemným) mají potřeby, které nelze vzhledem k okolnostem uspokojit.
Samozřejmě, že si oddělení myslí, že ředitel může dělat zázraky, aniž by bylo nutné říkat „můžete“. Vedení však potřebuje zdroje a oni musejí pochopit, že omezení nejsou volbou managementu, ale chmurnou realitou ekonomiky a hospodářské politiky.
Takže, ještě jednou se vrátíme k otázce prodávání IT. Hlavní myšlenou je, že IT nejsou režie jako třeba bezplatný automat na nealko nápoje nebo miska s kostičkami pro psa vedle stolu recepční.
IT však ani nelze budovat mávnutím kouzelnického proutku. Nemůžete vyčarovat systémy a služby z čistého vzduchu a nikdo by neměl dělat tu chybu a myslet si, že to jde. Můžete ale kolem svých IT „zázraků“ vytvořit kouzelnou auru, a když pak nadejde čas, vytáhnete králíka z klobouku (jen se ujistěte, že je ten králík opravdu vzácný).
Pokud chcete, aby IT bylo skutečnou součástí organizace, a ne pouze servisem typu klimatizace nebo úklidové služby, musíte se naučit o tom, co IT dělá a může udělat, myslet a mluvit „jinak“.
Stejně jako říkával Steve Jobs „ještě jedna věc“ o myšlení a chování se jinak: Možná se pro lepší pozicování a vytváření názoru na IT budete muset naučit Jobsův způsob prezentace iPhonu: Jako ta nejlepší věc vůbec! Jak Steve Jobs uvedl ve své keynote v rámci Macworld konference v roce 2006: „Click. Boom. Amazing!“
Autor působí 25 let v oblasti síťového byznysu. Pracoval jako výkonný pracovník v řadě firem, několik společností založil, a dalším poskytoval konzultace v oblasti vývoje produktů a služeb. Napsal čtyři knihy a mnoho článků o sítích a počítačových technologiích např. pro Networkworld.
