Společnost IDC ve svém průzkumu uvádí, že již 30 % západoevropských organizací veřejného sektoru používá řešení, která ve své každodenní činnosti využívají algoritmy umělé inteligence (AI).
Dalších 20 % pak plánuje implementovat řešení na bázi AI do konce roku 2020. Na druhou stranu ve střední a východní Evropě využívá umělou inteligenci v každodenních procesech pouze 3 %, respektive 8 % institucí.
Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti 2020 jsou v této oblasti na špičce Finsko, Švédsko a Dánsko, poslední příčky obsadilo Rumunsko či Bulharsko. Výjimkou mezi východoevropskými zeměmi je Estonsko, jeden z lídrů digitalizace v Evropě.
Využití dat má potenciál především ve veřejném sektoru
Analytici poukazují na to, že privátní sektor již dnes umělou inteligenci běžně využívá k automatizaci manuálních úkolů, k lepšímu rozhodování i pro zlepšování kvality služeb zákazníkům.
Využití AI ve veřejném sektoru může být velmi různorodé. Respondenti IDC napříč Evropou uvedli, že nejčastěji používají umělou inteligenci k odhalování a potírání podvodů (28 % odpovědí) a ke zlepšení efektivity výběru daní (27 % odpovědí).
Jako další důvody v průzkumu uvedli personalizaci služeb pro občany (26 % odpovědí), sledování a hlášení nehod v reálném čase (26 % odpovědí) a stanovení optimální úrovně sociálních výdajů (25 % odpovědí).
Česko si je vědomo potenciálu dat, využití v praxi se v jednotlivých organizacích liší
„Organizace veřejného sektoru v České republice jsou si vědomy potenciálu AI technologií. Všichni respondenti z řad českých institucí potvrdili vysokou důležitost dat v rozhodovacích procesech,“ uvádí Jan Alexa ze společnosti IDC
Podle něj se však rozcházejí v odpovědi na dotaz, zda je deklarovaná důležitost promítnuta v reálné praxi. Dodává, že z výzkumu vyplývá též fakt, že tam, kde jsou data sbírána v rámci plnění základních úkolů rezortu a existuje dlouhodobý plán tvorby statistických reportů, se data daří sbírat a jsou reportována včas.
Odlišná situace je v případě, že sběr dat probíhá ad hoc nebo v případě nutnosti mezirezortní spolupráce. „Většina respondentů se shodla na důležitosti a dobré funkčnosti registrů a spolupráce s ČSÚ,“ doplňuje Alexa.
Ministerstva a úřady s dedikovanými útvary pro analýzu datových zdrojů jsou podle něj při mezirezortní spolupráci pružnější. Tam, kde chybí samostatné analytické oddělení, je často problém v koordinaci předání dat v odpovídající kvalitě a formátu.
Je nutné budovat důvěru v AI
Průzkum identifikoval také hlavní bariéry pro zlepšení využití dat ve státní správě České republiky. Mezi ně patří například nevhodně zvolená problematika k vytěžení dat či špatně nastavené procesy nebo těžko vytěžitelná Business inteligence vrstva.
Analytici poukazují i na limitace zákonných zmocnění (problémem podle nich není GDPR, ale obava z anonymizovaných dat), preference papírové stopy u některých procesů či dat či na nedostatek interních zaměstnanců disponujících odpovídajícím know-how.
„Abychom v budoucnu mohli využít AI pro analýzy složitějších sociálně-ekonomických procesů ve státní správě, je třeba postupně budovat důvěru v řešení AI jak mezi osobami s rozhodovací pravomocí, úředníky a dalšími zaměstnanci veřejného sektoru, tak i mezi širokou veřejností,“ uvedl Petr Šlajchrt z SAS Institute.
Základem podle něj je, aby dodavatel AI řešení pro oblast veřejného sektoru plně rozuměl procesům a znal architekturu celého ekosystému. Skutečnost, že se digitalizace začíná rozbíhat, potvrdil i vládní zmocněnec pro IR a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
„Stále více klíčových rozhodnutí se dnes odehrává v online světě. Proto potřebujeme digitální identitu ve smyslu národní identity, s níž se občan bude schopen přihlásit nejen do své datové schránky, ale do všech systémů,“ uvedl Dzurilla.
Zdroj: SAS
