Ačkoli výdaje na mobilitu se zatím soustředí na zařízení, v následujících letech lze očekávat i růst výdajů na mobilní řešení včetně softwaru a služeb. Je sice ještě brzy předvídat, jak se budou v letošním roce vyvíjet investice do IT v klíčových sektorech (zejména ve veřejné správě), IDC však neočekává žádné významné otřesy nebo převratné trendy, které by vedly k neobvyklému výkyvu na trhu kterýmkoli směrem.
Mobilita – jakož i další technologie tzv. třetí platformy IT (cloud, velká data a sociální aplikace) – budou ovlivňovat vývoj v IT i v dalších obdobích a budou mít širší dopady i na ostatní hospodářská odvětví a běžnou praxi uživatelů. Zatímco první etapa „přechodu k mobilitě“ směřovala od stolního počítače k přenosnému a notebooky dnes tvoří sedm z deseti prodaných PC, další etapa mobility probíhá mimo svět osobních počítačů: vývoj se ubírá směrem k chytrým mobilním telefonům a tabletům. Tato zařízení, zvláště ve spotřebitelském segmentu, zastanou mnoho typických úloh, které uživatelé dosud dělali na počítačích, a nabízejí také řadu možností nad rámec známý ze světa PC, a to jak ve spotřebitelské, tak v podnikové sféře.
Zatímco ve všech čtyřech sousedících zemích trh tabletů mezikvartálně poklesl, v České republice bylo v prvních třech měsících roku 2013 dodáno na trh o 7,1 % tabletů více než ve čtvrtletí předchozím. To svědčí o tom, že zatímco v jiných zemích se již začíná projevovat sezónnost, tedy relativně nižší obrat v prvních čtvrtletích po silném závěru roku, v České republice se tablety těší stále silnému náběhovému růstu.
Ceny však mezikvartálně poklesly o téměř 10 % po předchozím mírném nárůstu. Na cenové erozi se podílí pokles cen existujících zařízení, ale také příklon spotřebitelů k dostupnějším levnějším modelům. Celkově se za rok 2012 trh tabletů ztrojnásobil a ceny se snížily téměř o 30 %.
Jedničkou na českém trhu v kusovém vyjádření je stále Apple, přestože jeho podíl na trhu trvale klesá. Na dalších pozicích se umístily společnosti Asus, Samsung a Prestigio. Podle množství aktivních tabletů na počet obyvatel připadalo v roce 2012 v České republice na jeden přístroj asi 30 osob, což je nepatrně méně než v ostatních zemích Visegrádu, avšak trojnásobně více než v Německu nebo Rakousku.
IT služby v zajetí stagnace
Největší podíl na odbytu IT služeb má v České republice dlouhodobě veřejný sektor. Následují finanční instituce a telekomunikace. Hodnota trhu po dvou mírně pozitivních letech vloni nepatrně poklesla. Oproti hodnotám růstu z let 2007 a 2008 je i vývoj predikovaný pro roky 2013 a dále velmi střízlivý. Odhady analytiků do značné míry kopírují předpokládaný vývoj českého hrubého domácího produktu. Letos tedy čekejme spíše stagnaci, kdy velcí hráči ztrácejí a menší rostou jen v jednotkách procent.
Trh IT služeb v České republice nemá na nejbližší roky příliš pozitivní výhled. Ve veřejné správě vymizely velké stamilionové zakázky. Budování aplikací e-governmentu stagnuje díky neexistující koncepci rozvoje. Velké státní zakázky jsou rozdělovány mezi více dodavatelů a hlavním výběrovým kritériem je cena. I díky tomu ve veřejných tendrech vítězí menší a méně známí dodavatelé. Jejich snaha ovšem nezřídka končí fiaskem a zakázku narychlo přebírá zkušenější podnik.
Finanční sektor zadává spíše menší projekty, nejvýše v desítkách milionů korun. Navíc jde o odvětví, které do informačních technologií v minulosti masivně investovalo a aktuálně nemá potřebu velkých změn. Zesilující konkurence – zejména v podobě nízkonákladových bank – rovněž zvýší snahu o interní úspory. Telekomunikace jako hospodářský obor jsou vystaveny velkému regulatornímu tlaku na snižování cen a postupnému nárůstu konkurence virtuálních operátorů. S tím souvisí i interní snaha o maximalizaci úspor.
Desítka největších poskytovatelů IT služeb v České republice ovládá zhruba třetinu trhu. Mezi lety 2007 a 2011 činilo průměrné roční tempo jejich růstu 5 procent. Druhá desítka obsazuje zhruba 20 procent trhu. Zbývající polovina připadá na menší dodavatele, což svědčí o relativně velkém prostoru pro konsolidaci na straně poskytovatelů.
Cloud sbírá první úspěchy
V České republice v roce 2012 výrazně vzrostl počet poskytovatelů služeb typu infrastruktura jako služba. Technologicky i obchodně jde o nejsnáze aplikovatelnou kategorii. Českých služeb typu software jako služba nebo platforma jako služba existuje minimum. Do jejich vývoje již musí být výrazně investováno, což zvyšuje práh vstupu, a návratnost není zaručena.
Prozatím volí nabídky veřejného cloudu čeští zákazníci nejčastěji pro účely testování a vývoje. Navíc nezřídka upřednostňují velké zahraniční poskytovatele, u kterých mají vyšší pravděpodobnost dlouhodobého provozu. Velký rozvoj aktuálně nastává v oblasti implementací cloudových řešení pro kancelářské aplikace a spolupráci. Na tomto poli se střetávají dva velcí dodavatelé a postupně získávají velké zákazníky.
IDC předpovídá cloud computingu v České republice velmi světlé zítřky. Z relativně malých současných objemů by v průběhu pěti let měly tržby poskytovatelů vzrůst minimálně čtyřikrát. V tuzemských podmínkách nebude vznikat mnoho velkých projektů veřejného cloudu. Implementačně je překonají privátní cloudy, které se na celkovém obratu cloudového trhu v České republice budou do pěti let podílet téměř dvěma třetinami.
Nástup nových technologií v tisku
Upřednostňování mobility a využití cloudu se obdobně jako v jiných oblastech IT projevují i v oblasti tiskových zařízení. Všichni přední výrobci již nabízejí možnost skenování do cloudu a tisku z něj s využitím mobilních zařízení. Dochází k rozvoji trhu tiskových služeb a dokumentových řešení, kdy stoupá podíl výnosů z dlouhodobých nájemních a servisních kontraktů oproti jednorázovým obchodům. Podle předběžných odhadů představovaly v roce 2012 výnosy ze smluv (včetně hodnoty dodaného hardwaru a spotřebního materiálu) 26 % hodnoty celkového trhu (tisková zařízení, spotřební materiál a související služby).
Tradiční tisková řešení však nejsou na ústupu. Český trh tiskových zařízení v roce 2012 meziročně poklesl o nepatrných 1,8 % v objemu dodávek a o 4,8 % v hodnotě. Snížení bylo důsledkem slabého spotřebitelského sentimentu, omezených investičních aktivit státního a firemního sektoru a výpadků zboží.
Barevný laser zaznamenal z klíčových technologií největší úbytek prodejů, jelikož dva významní hráči, HP a Konica Minolta, omezili v průběhu roku prodeje nejlevnějších barevných zařízení a zaměřili svá úsilí na střední a vyšší segmenty. Zároveň však došlo ke znatelnému snížení cen, a tak nepřinesl růst ve středních kategoriích dostatečnou kompenzaci za pokles prodejů v nižších segmentech a trh barevného laseru klesl i v hodnotě. Trh monochromatického laseru vykázal mírný růst v objemu dodaných zařízení i v hodnotě. Byl tažen především prodeji ve středních a vyšších řadách. Na inkoustovém trhu, obdobně jako v předchozích letech, převládala nejlevnější zařízení.
V rámci regionu střední a východní Evropy vykazuje český trh s tiskovým zařízením vysokou míru vyspělosti. V porovnání s celkovou hodnotou polského trhu je český třetinový, přičemž populace ČR je čtvrtinová. Maďarsko je počtem obyvatel téměř srovnatelné s ČR, avšak hodnota maďarského trhu představovala v roce 2012 sotva třetinu trhu českého.
Český trh, obdobně jako jiné trhy střední Evropy, je v porovnání se západní Evropou specifický vysokým podílem černobílého laseru, což je dáno především kulturně-historicky. Prodeje levnějších laserových zařízení (nižších rychlostních segmentů) jsou v ČR relativně vyšší a laser je častěji využíván v domácnostech. Český trh je ve svém regionu výjimečný i vysokými prodeji barevného laseru. Jeho podíl na celkové hodnotě prodejů tiskových zařízení je srovnatelný anebo přesahuje úroveň Španělska, Portugalska a Itálie. Na těchto jihoevropských trzích je naopak více rozšířen inkoustový tisk v podnikovém využití.
Výdaje na software směřují do bezpečnosti a infrastruktury
Český trh softwaru v roce 2012 vzrostl meziročně o 5,3 %, především díky silné poptávce po bezpečnostním softwaru (15,9% meziroční nárůst) a softwaru pro správu systémů a sítí (+12,0 %). Důvodem je jak zhoršování bezpečnostní situace z hlediska četnosti i rozmanitosti hrozeb, tak postupná transformace IT prostředí, kdy organizace konsolidují a sjednocují infrastrukturu a budují datová centra. Na investicích se stále větší měrou podílejí poskytovatelé IT služeb, kteří se připravují na nabízení cloudových služeb a softwaru jako služby.
Po letech fúzí a akvizic vzniklo několik „megadodavatelů“ (mezi něž patří zejména IBM, Microsoft, Oracle, SAP a do určité míry HP), kteří nabízejí ucelená, komplexní řešení, jimiž se na nasycených trzích snaží oslovit své současné zákazníky. Pro ně je bezpochyby lákavá nabídka jednotného řešení a plně integrované architektury včetně možnosti přidání analytické vrstvy.
I když tím velcí hráči omezují prostor pro konkurenci, specializovaní dodavatelé, jako jsou SAS nebo VMware, si stále vedou dobře a webová řešení jako nabídka společností Google nebo Salesforce.com ohrožují tradiční lokálně nasazené aplikace a do hry vstupují i disruptivní technologie v oblastech, jako jsou velká data, mobilita a sociální software.
Rapidní změny v IT prostředí budou ovlivňovat výdaje na software i do budoucna, přičemž investice firem usilujících o úspory, zvyšování efektivity nebo posilování konkurenceschopnosti do jisté míry vyváží negativní vliv nepříznivé ekonomické situace.
Autor je oblastní ředitel společnosti IDC ve střední a východní Evropě
