Společnot GfK zveřejnila závěry analýzy maloobchodního segmentu ve 32 evropských zemích. Výzkum se soustředil na kupní sílu, podíl maloobchodních výdajů na celkových výdajích obyvatel, inflaci, produktivitu prodejní plochy, změny v maloobchodě v důsledku rozšiřujícího se internetového obchodování.
Kupní síla mírně rostla, ale rozdíly trvají
Spotřebitelé měli v roce 2014 ve zemích EU na útratu a spoření k dispozici celkem přibližně 7,75 bilionů eur. To znamená, že kupní síla na jednoho obyvatele činila 15 360 eur, což ve srovnání s rokem 2013 představuje nominální zvýšení zhruba o 2,5 %.
V Evropě však přetrvávají obrovské rozdíly v prosperitě: zatímco v Norsku je disponibilní příjem na jednoho obyvatele 30 560 eur, v Bulharsku je to pouhých 3 097 eur, tedy přibližně jedna desetina.
Růst internetového obchodu podle GfK přináší stále větší tlak na klasický maloobchod v celé Evropě. I proto analytici předpovídají pro rok 2015 jen mírný nominální růst maloobchodu o 0,5 %.
Podíl maloobchodu na spotřebě klesá
V zemích evropské osmadvacítky došlo v roce 2014 ke snížení podílu maloobchodu na soukromé spotřebě na 30,9 %, přičemž v roce 2013 to bylo 31,2 %, o rok dříve pak 31,4 %. Tento vývoj je podle GfK ovlivněn dvěma klíčovými faktory, jež mají protichůdný účinek.
Zaprvé došlo v polovině roku 2014 k poklesu cen ropy, což vedlo ke snížení cen energií a paliv. Za druhé zde však dlouhodobě působí trend ke stálému zvyšování nákladů na bydlení, zdravotní péči a odpočinkové aktivity. Tyto výdaje znamenají méně peněz na maloobchodní spotřebu a v konečném součtu ruší krátkodobý efekt nižších cen ropy.
Inflace téměř neexistuje
Spotřebitelské ceny v roce 2014 stagnovaly při 0,6% růstu. GfK pro rok 2015 předpovídá pokračování tohoto trendu a růst cen o pouhých 0,2 %. Evropská komise očekává v roce 2015 v některých zemích dokonce deflační tendence s tím, že nejvíce se projeví ve Španělsku a ve Švýcarsku.
K nejvyššímu růstu inflace má naopak dojít v Turecku (o 6,3 %) a v Rusku (o 6,0 %). Očekává se, že díky nízké inflaci zůstane faktický obrat klasického maloobchodu v roce 2015 stabilní.
Výnosy prodejní plochy stagnovaly
Produktivita prodejní plochy se podle GfK začala zvyšovat poté, kdy se znovu spustila řada projektů pozdržených v důsledku finanční krize. V 28 zemích EU se produktivita prodejní plochy zvýšila o 0,6 % a dosáhla zhruba 4 100 eur na metr čtvereční. Země s nejnižší produktivitou prodejní plochy se nacházejí ve východní a jihovýchodní Evropě.
GfK konstatuje, že produktivita prodejní plochy je v severní i v jižní Evropě pod stále větším tlakem, zejména v Německu, Francii a Velké Británii. Hlavním důvodem je to, že u mnoha produktových řad došlo k přesměrování obratu na internetový maloobchod.
Ve východní Evropě se tato dynamika podle GfK zvyšuje, ale dopad tohoto trendu zde zatím není příliš citelný, neboť absolutní objemy prodeje přes internet jsou relativně malé.
„Evropská ekonomika se opět rozjíždí. Zvýšená domácí poptávka, jakož i silnější vnější konkurenceschopnost, především v několika ekonomicky oslabených zemích, může přispět k vyrovnanějšímu udržitelnému růst ve prospěch maloobchodu. Přestože toto celkové hodnocení je pozitivní, na regionální úrovni se situace výrazně liší,“ uvedl vedoucí výzkumu Gerold Doplbauer.
Celou studii si můžete stáhnout ve formátu PDF na stránkách www.gfk.com/european-retail.
Zdroj: GfK
