Společnost Gartner představila na konferenci Gartner Symposium/ITxpo v americkém Orlandu seznam deseti klíčových technologických prognóz pro příští léta. Změny budou podle analytiků poměrně razantní a jedním z výrazných problémů pro podniky bude samotné udržení tempa s trhem.
„IT ředitelé v organizacích musejí nasadit tempo, které lze udržet bez ohledu na to, co budoucnost přinese. Ti, kdo chtějí nové technologie skutečně efektivně využít, musejí zařadit vyšší rychlost. A počítat s tím, že rychlé tempo změn si vyžádá novou škálu dovedností a znalostí,“ uvedl viceprezident Gartneru Daryl Plummer.
Co nás tedy v příštích letech čeká?
Vizuální a hlasové vyhledávání zvýší digitální prodeje
Vyhledávací dotazy založené na hlasu a obrazu podle Gartneru umožnují marketérům lépe pochopit, co zákazníky zajímá a jaký je jejich záměr. V kombinaci s dalšími kontextuálními indiciemi, mohou progresivní e-shopy profitovat z posunu zákazníkům k těmto způsobům vyhledávání a interakce.
Konkurenční výhoda bude podle analytiků spočívat zejména v lepším konverzním poměru, růstu obratu, schopnosti oslovit nové zákazníky, růstu tržního podílu a vyšší míře zákaznické spokojenosti.
Samotný trh hlasových zařízení jako jsou Amazon Echo či Google Home má do roku 2021 vygenerovat obrat 3,5 miliardy dolarů. Značky a obchodníci, kteří dokáží objevit způsoby, jak využít inovativní systémy, mají zaznamenat výrazný růst digitálního obratu.
Digitální obři narazí na strop svých obchodní modelů
Digitální obři, což jsou podle Gartneru společnosti Alibaba, Amazon, Apple, Baidu, Facebook, Google, Microsoft nebo Tencent, se nejspíše dostanou do situací, kdy bude jejich vliv v dané oblasti tak velký, že bude obtížné vytvářet další přidanou hodnotu.
Tato situace podle analytiků nevyhnutelně povede k cílenému narušování vlastních obchodních modelů ve snaze vytvořit nový trh a získat na něm vedoucí postavení. Jde o riskantní strategii, riziko nicnedělání ale může být ještě větší.
Digitální obři mají podle Gartneru enormní zájem na tom, aby se zrychlovalo tempo inovací. Ti, kdo chtějí být v digitálním prostředí na špici, proto musejí neustále hledat nové příležitosti i v případě, že by to znamenalo ohrožení sebe sama.
Přidaná hodnota z blockchainu a kryptoměny
Současná kombinovaná hodnota kryptoměn v celosvětovém oběhu podle Gartneru činí 155 miliard dolarů a stále roste díky tomu, jak se jejich používání rozšiřuje a zvyšuje se poptávka.
Kryptoměny však jsou vyspělejší než technická a obchodní infrastruktura, která je podporuje, což je zčásti dáno nedůvěrou, kterou k ni chová širší komerční sféra. Jakmile však banky začnou vnímat kryptoměny a digitální aktiva ve stejném kontextu jako tradiční finanční instrumenty, začne se zvyšovat jejich širší obchodní hodnota.
K tomu bude podle Gartneru zapotřebí, aby byl ve všech odvětvích zvážen pohled na současné obchodní modely – zejména naceňování zboží a služeb, účetní a daňové postupy, platební systémy a řízení rizik – aby bylo možné kryptoměny zakomponovat do obchodních strategií.
Objem falešných zprávy překoná ty pravdivé
Fenomén „fake news“ se v letošním roce stal globálním politickým i mediálním tématem. Gartner uvádí, že veřejnost si je sice existence falešných zpráv vědoma, nicméně dodává, že tento digitální obsah jde daleko za hranice zpravodajství.
Nárůst tohoto druhu obsahu ve světě do značné míry ovládaném sociálními médii může být pro organizace skutečným problémem – musejí nejen pozorně sledovat, co se říká o jejich značkách, ale také v jakém kontextu, aby dohlédly na to, že nejsou spojovány s rizikovým obsahem.
Digitální nedůvěra způsobená falešnou realitou
Za falešnou realitu Gartner označuje digitální obsah, který vytváří přesvědčivou iluzi věcí, které se nikdy nestaly nebo neexistují tak, jak je předkládáno. Možnosti vytvářet a šířit podobný obsah se v posledních třiceti letech výrazně zvětšily.
Další vlnou tohoto fenoménu bude podle Gartneru obsah vytvářený strojově, což by mohlo pozvednout možnosti falešné reality na zcela novou úroveň. Pro detekci takového obsahu bude zapotřebí rovněž nasadit technologická řešení a umělou inteligenci.
Podle analytiků však bude umělá inteligence vytvářející falešný obsah o krok napřed před umělou inteligencí, která ho bude mít za úkol potírat. Vzhledem k tomu podle Gartneru vznikne situace, kterou nazývá „digitální nedůvěrou“.
Vývoj botů a chatbotů předběhne tradiční aplikace
Pozornost uživatelů se rychle přesouvá od individuálních aplikací na mobilních zařízeních směrem k post-aplikačním technologiím jako jsou boti a chatboti. Ty se často stávají „tváří“ umělé inteligence a budou mít vliv na všechny oblasti interakce a komunikace s lidmi.
Gartner uvádí, že boti navíc mění to, jak jsou stavěny samotné aplikace a jak je lidé následně používají. Správné využití botů má potenciál zvýšit míru zapojení zaměstnanců a zákazníků, protože mohou pomoci při automatizaci úkonů.
Analytici se proto domnívají, že investice do vývoje těchto technologií v nejbližších letech překonají investice do samotných mobilních aplikací, neboť chatboti mohou například uvolnit kapacity zaměstnanců a umožnit ji věnovat vyšší pozornost nestandardním procesům.
IT oddělení zažijí posun k univerzálnějším rolím
IT specialisté v současné době představují asi 42 % všech zaměstnanců v IT odděleních. Analytici Gartneru však odhadují, že do roku 2019 poklesne počet IT technických specialistů mezi nově nabíranými zaměstnanci o 5 procentních bodů.
Příčinou má být skutečnost, že aktivity v oblasti digitálního byznysu budou vyžadovat univerzálněji orientované pracovníky. Tato změna se začne nejdříve projevovat v oblasti správy infrastruktury a provozu IT.
Následovat pak podle Gartneru bude nárůst netechnických IT manažerů a vedoucích pracovníků s univerzálnějšími profily a nakonec se má tento trend promítnout i do oblastí vývoje softwaru, správy digitálních produktů, řízení zákaznické zkušenosti a podnikové/informační architektury.
Umělá inteligence vytvoří nová místa, jiná však zničí
Gartner se domnívá, že umělá inteligence začne hrát pozitivní roli na pracovním trhu. Do roku 2020 má díky ní vzniknout 2,3 milionu nových míst, zatímco jen 1,8 milionu pracovních míst její vinou naopak zanikne.
V roce 2019 má nicméně vlivem IT zaniknou víc pracovních míst, než kolik jich IT nově vytvoří. Podle Gartneru se tak do roku 2020 počet míst, která díky AI vzniknou, vyrovná počtu těch, která zanikla. To, zda budou místa přibývat, nebo ubývat, má být závislé na daném odvětví.
Umělá inteligence má zároveň zvýšit produktivitu v řadě oborů. Při důmyslném nasazení může podle analytiků také obohatit kariéru, zatraktivnit či proměnit některé tradiční pracovní postupy a vytvořit zcela nová odvětví.
Nová elektronika bude téměř vždy součástí IoT
Kombinace možnosti ovládání či správy prostřednictvím chytrého telefonu, cloudu a levných modulů s příslušnými funkcemi znamená, že sofistikovaný dohled, správa a ovládání bude u nových zařízení znamenat jen minimální navýšení výrobních nákladů.
Gartner uvádí, že jakmile se stanou zařízení podporující internet věcí (IoT) široce dostupnými, lze očekávat, že k nim zákazníci sami rychle přejdou v rámci tzv. lavinového efektu.
Analytici se proto domívají, že by každý výrobce měl přinejmenším začít plánovat, jak do svých výrobků pro koncové i firemní zákazníky zakomponovat technologie internetu věcí a jakým způsobem je využít k obohacení existujících funkcí.
Zavádění IoT budou doprovázet závady, vady a selhání
Rizika související se zaváděním IoT jsou podle Gartneru ve značné míře vázána na nečekané dopady toho, když všudypřítomná digitalizace vstoupí do nových odvětví a tržních segmentů. Požadavky, jako je například pravidelná aktualizace zařízení, zde mohou být obtížně splnitelné.
Neschopnost provádět tyto aktualizace na dálku mohou následně vést k rozsáhlým a nákladným svoláním výrobků, což může mít vliv na zákaznickou důvěru v tyto technologie, zejména na spotřebitelském trhu.
Gartneru dodává, že případné incidenty způsobí vznik nových regulací a předpisů souvisejících se zabezpečením. Firmy budou podle analytiků muset na řešení podobných situací obětovat celou polovinu svých bezpečnostních rozpočtů.
Zdroj: Gartner
