Společnost Gartner publikovala každoroční seznam deseti strategických technologických trendů pro následující rok. Nejdůležitějším trendem pro rok 2019 bude podle Gartneru pokračující rozvoj vzájemného propojování inteligentních zařízení.
„Například umělá inteligence v podobě automatizovaných věcí využitá v kombinaci s internetem věcí, edge computingem a digitálními dvojčaty umožňují tvorbu vysoce integrovaných chytrých prostorů,“ vysvětluje viceprezident Gartneru David Cearley.
„Tento efekt vzájemného násobení několika trendů vytváří nové příležitosti, otřásá zavedenou praxí a je charakteristickým znakem letošních deseti strategických technologických trendů,“ dodává Cearley. Tyto trendy jsou následující:
1) Autonomní věci
Jedná se o zařízení využívající AI pro automatizaci funkcí, které dříve dělal člověk. Jejich automatizace nicméně jde za hranice toho, co nabízejí klasické pevné programovací modely – využívají AI pro řízení pokročilých úkonů a přirozenější interakci s okolím i lidmi.
Gartner očekává, že vzhledem k rostoucímu počtu autonomních věcí dojde k posunu od individuálních chytrých zařízení ke shlukům spolupracujících zařízení, které budou schopny plnit úkoly ve skupinách, a to nezávisle, bez lidského vstupu.
2) Rozšířená analytika
V zásadě se jedná o specifickou oblast rozšířené inteligence. Možnosti rozšířené analytiky se rychle začnou běžně používat coby klíčové funkce platforem pro přípravu dat, správu dat, moderní analytiku, procesní řízení, vytěžování procesů a datovou vědu.
Automatické výstupy poskytované rozšířenou analytikou se podle Gartneru stanou součástí klasických podnikových aplikací. Práce s nimi už nebude vyhrazená jen pro datové vědce či analytiky, ale do styku s analytikou se dostanou všichni zaměstnanci.
Gartner odhaduje, že dojde k rozvoji civilní datové vědy, díky níž běžní uživatelé budou schopní získat analytické výstupy z dat včetně předpovědí a doporučení dalšího postupu. Do roku 2020 má podle Gartneru zároveň prudce růst počet civilních datových vědců.
3) Vývoj poháněný AI
V oblasti vývoje AI řešení se nově začínají objevovat týmy, které používají AI ve vlastním procesu vývoje pro automatizaci některých funkcí v oblastech datové vědy, aplikačního vývoje a testování.
Analytici v Gartneru očekávají, že do roku 2022 bude přinejmenším 40 % projektů zabývajících se vývojem nových aplikací využívat nějakou formu vstupu či společného vývoje s využitím umělé inteligence.
Nakonec se podle Gartneru objeví vysoce vyspělá vývojová prostředí, jež napomohou ke zrodu „laického vývojáře“, tedy osoby bez speciálního vzdělání či školení, která bude schopná pomocí nástrojů řízených AI automaticky vytvářet nová řešení.
4) Digitální dvojčata
Jedná se o označení digitální podoby systému či entity z fyzického světa. Analytici odhadují, že do roku 2020 bude celosvětově existovat více než 20 miliard senzorů, koncových bodů a digitálních dvojčat pro řádově miliardy věcí.
Gartner vysvětluje, že jedním z příkladů, jak se vývoj digitálních dvojčat postupně dostane za sféru internetu věcí, bude vytváření digitálních dvojčat celých organizací, tzv. DTO (Digital Twin of Organization).
DTO jako dynamický softwarový model pak podle Gartneru pomůže zvýšit efektivitu obchodních procesů a vytvořit flexibilnější, dynamičtější a responzivnější procesy schopné dynamicky reagovat na měnící se podmínky.
5) Výkonný edge
Edge je protikladem cloudu a značí rozesetá a decentralizovaná zařízení v podobě nejrůznějších koncových bodů internetu věcí. Edge computing pak popisuje topologii výpočetní infrastruktury umístěnou poblíž těchto koncových bodů s cílem snížit objemy přenášených dat i negativní dopady latence.
Spíše než o zcela nový typ architektury ale podle Gartneru půjde o rozšíření existujících modelů, v jehož rámci budou cloud a edge koexistovat v podobě služeb, které jsou centralizovaně řízeny a spravovány, a vlastní výpočetní kapacity jsou pak podle potřeby umístěny buď centralizovaně, nebo na okraji.
Gartner odhaduje, že během příštích pěti let budou do stále širší škály koncových IoT zařízení přidávány specializované AI čipy a obecně vyšší výpočetní výkon, paměťová kapacita a další pokročilé funkce.
6) Pohlcující zážitky
Konverzační platformy mění způsob interakce mezi člověkem a digitálním světem. Virtuální realita, rozšířená realita a smíšená realita pak mění způsoby, jimiž lidé vnímají digitální svět. Tento kombinovaný posun v chápání, vnímání a komunikaci se časem promění v nové typy pohlcujících uživatelských zážitků.
Gartner uvádí, že dojde k posunu od individuálních zařízení a roztříštěných uživatelských rozhraní k vícekanálové a víceúčelové zkušenosti. To si můžeme představit například jako možnost přechodu mezi PC a mobilním zařízením v rámci jedné interakce.
Vícekanálová zkušenost dle Gartneru zapojí všechny lidské i pokročilé digitální smysly, jako jsou například senzory teploty, vlhkosti či radar napříč různými zařízeními. Vznikne tak vjem, v jehož rámci je „počítač“ definován prostorem, který nás obklopuje, spíše než konkrétními zařízeními.
7) Blockchain
Blockchain je termín označující systém distribuovaných neodvolatelných záznamů. Jeho hlavními přísliby jsou vytvoření systému důvěry a transparentnosti v jinak nedůvěryhodném a netransparentním prostředí, bez ohledu na odvětví.
Gartner však upozorňuje, že současné blockchainové technologie a koncepty jsou nedospělé, nevhodné a nevyzkoušené v ostrém provozu. Přesto poukazuje na jejich obrovský potenciál a podotýká, že by IT lídři měli blockchainu věnovat pozornost.
8) Chytré prostory
Jde o fyzické či digitální prostředí, v němž probíhá interakce lidí a technologicky vyspělých systémů formou stále otevřenějšího, propojenějšího, koordinovanějšího a inteligentnějšího ekosystému.
Gartner uvádí, že se jedná o trend, který vznikl spojením prvků jako jsou chytrá města a digitální pracoviště, chytré domácnosti a připojené továrny. Společnost dále dodává, že nastává éra rychlého nástupu sofistikovaných chytrých prostor.
9) Digitální etika a soukromí
Digitální etika a ochrana soukromí jsou stále významnějšími tématy pro jednotlivce, organizace i veřejnou sféru. Lidé se stále více zajímají o to, jak organizace v soukromé i veřejné sféře využívají jejich osobní informace.
Každá diskuze o ochraně soukromí by podle Gartneru měla vycházet ze širšího konceptu digitální etiky a důvěry zákazníků, voličů či zaměstnanců. Společnost v neposlední řadě podotýká, že vztah organizace k soukromí musí vycházet ze širšího etického pojetí.
10) Kvantové počítače
Jedná se o druh počítačů využívajících kvantový stav subatomárních částic pro vyjádření informací formou kvantových bitů. Kvantové počítače jsou schopné paralelně vykonávat množství výpočtů, což znamená, že si poradí s úlohami, jejichž řešení prostřednictvím tradičních algoritmů trvá příliš dlouho.
Kvantové počítače podle Gartneru mohou být přínosné například v automobilovém průmyslu, finanční sféře, pojišťovnictví, farmacii či vojenství. Ve farmacii je například možné pomocí kvantových počítačů modelovat molekulární interakce na atomární úrovni, a zrychlit tak vývoj nových léků proti rakovině.
Gartner uvádí, že společnosti by měly začít zvažovat a plánovat možné využití kvantových počítačů. Dodává však, že kvantová revoluce nepřijde okamžitě, ale případné plány na první nasazení kvantových počítačů vzniknou až mezi lety 2023-2025.
Zdroj: Gartner
