Průzkum společnosti EY realizovaný ve spolupráci s agenturou Stem/Mark odhalil, že více než třetina (37 %) Čechů nezná kybernetická rizika. Nižší povědomí o hrozbách internetu přitom převládá u starších ročníků a lidí bez maturity.
Naopak větší povědomí dle průzkumu panuje hlavně u mužské části populace a u lidí s vyšším vzděláním. Mezi nejčastěji uváděná rizika a hrozby zmiňují počítačové viry, phishing, hackerské útoky, zneužití osobních údajů, podvodné e-maily, ale i kyberšikanu.
Přihlašovací údaje si chráníme...
EY dále uvádí, že téměř polovina (47 %) respondentů používá pro důležité služby unikátní hesla, která pro ostatní přihlašování drobně obměňuje. Jen čtvrtina dotázaných odpověděla, že má pro každou službu úplně jiné heslo.
„Zajímavé je, že 13 % dotázaných používá všude stejné heslo. V případě jeho úniku to může mít fatální následky,“ upozorňuje Petr Plecháček, associate partner oddělení technologického consultingu a IT v EY.
Ochrana dat je tedy pro Čechy velmi důležitá, většina respondentů (85 %) hesla nikdy nikomu neprozrazuje. Ostatní nemají se sdílením problém, avšak častěji zpřístupní jen údaje ke službám, které nepovažují za důležité.
... se zálohováním se neobtěžujeme
Alarmujícím zjištěním podle EY je, že skoro třetina (30 %) Čechů vůbec nezálohuje svá soukromá data. V menší míře nezálohují hlavně lidé bez maturity. Oproti tomu nejčastěji Češi s vysokoškolským titulem provádějí zálohu alespoň jednou ročně.
„Zlatým pravidlem zálohování je tzv. 2+1: uložit data na dvě různá média plus navíc jedna záloha na jiné lokalitě. Pokud dojde k pohromě typu požár či záplava, je stále šance data obnovit,“ doporučuje Plecháček.
Firmy na tom s bezpečností nejsou o moc lépe
Průzkum v neposlední řadě upozorňuje, že ve složité situaci jsou i některé firmy. S rostoucí propojeností výrobních a informačních systémů a s tím spojenými náklady se informační bezpečnost stává předmětem škrtů v rozpočtu a ochrana proti kybernetickým útokům bývá upozaděna.
EY upozorňuje, že když pak ke kybernetickému útoku skutečně dojde, firmy svépomocí nedokáží odpovědět ani na základní otázky např. jak k útoku došlo nebo jak dlouho útok trval.
„Jedním z klíčových předpokladů pro prevenci útoků je povědomí o systémech připojených do sítě, potažmo k internetu, a tudíž vystavených hrozbám, bezpečné řízení přístupů a efektivní bezpečnostní dohled,“ dodává Plecháček.
Zdroj: EY
