Projekt Evropa v datech uvádí, že v první polovině roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci u nás do července přišly podle průzkumu Eurofoundu jen 4 % obyvatel.
Z domova začalo podle Eurofoundu nově pracovat 38 % lidí. Z hlediska kvality i množství odvedené práce patří Češi podle analýzy projektu Evropa v datech k nejspokojenějším národům evropské sedmadvacítky.
Perspektivní firmy si chtějí udržet pracovníky
„Nízký pokles zaměstnanosti v ČR souvisí jednak s nasazením programu Antivirus, ale také s demografickým vývojem,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny „Před krizí zaměstnavatelé často uváděli, že hlavní brzdou další expanze výroby je nedostatek pracovní síly.“
„I nyní je počet volných pracovních pozic vyšší než počet nezaměstnaných. A protože pracovní síla bude i v dalších letech klesat, perspektivní firmy si chtějí své zaměstnance udržet,“ vysvětluje Navrátil.
Zatímco o práci podle Evropy v datech přišlo průměrně 8 % Evropanů, více než třetina obyvatel kontinentu se v průzkumu svěřila s poklesem počtu pracovních hodin.
Celkem 23 % respondentů hodnotilo pokles jako výrazný, zbytek potom jako částečný. U čtvrtiny Evropanů se naopak během pandemie objem odpracovaného času navýšil.
Všude dobře, doma nejlíp?
Analytici uvádí, že ačkoli ještě v roce 2018 pracovalo z domova běžně jen zhruba 200 tisíc Čechů, pandemie trend zavádění home office značně urychlila. Nově v České republice začalo z domova pracovat asi 38 % lidí.
Pro srovnání – největší změnu zaznamenalo Finsko, kde se počet pracujících z domu rozrostl o 61 %. Nárůst home office byl více než padesátiprocentní i v zemích Beneluxu.
Až 76 % Čechů pracujících z domu je podle Evropy v datech na home office adekvátně zařízeno. V tomto ohledu jsou před námi jen Rakušané a Finové, jejichž domácí vybavenost je ještě o tři procentní body vyšší.
Češi práci zvládají, Lotyši jí mají nad hlavu
Rakušané a Finové si podle analýzy zároveň nejvíce pochvalují, kolik se jim toho daří během speciálních opatření odpracovat. I Češi jsou v množství odvedené práce velmi úspěšní, jelikož se v evropském srovnání řadí hned za vedoucí dvojici.
Práce během pandemie přerostla přes hlavu především Lotyšům, kteří jsou ve více než 30 % případů nespokojení s tím, kolik jsou toho v práci schopni udělat.
„Češi patří mezi nejspokojenější národy nejen z hlediska množství odvedené práce, ale i v otázce její kvality,“ uvádí Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.
„Průměrně je s kvalitou svého výkonu spokojeno 65 % Evropanů, v Česku však tento poměr přesahuje 72 %. Ještě spokojenější jsou Maďaři a Dánové, a tabulku opět vedou Rakušané,“ upřesňuje.
Pětina lidí už nezvládá domácí práce
Projekt Evropa v datech nicméně upozorňuje, že až 22 % respondentů práce v dubnu natolik unavovala, že poté nebyli schopni vykonávat domácí práce. V červenci těchto lidí ještě přibylo, a jejich podíl se tak vyšplhal až na 29 %.
Problémy s vyvažováním osobního a pracovního života mají nejčastěji ženy s dětmi do jedenácti let. Více než třetina z nich nemá na své potomky dostatek času, řeší práci i během svého volna a po pracovním dni nemá energii na domácí práce.
Právě tato skupina se nejčastěji přiznává, že se kvůli práci nedokáže soustředit na rodinu, a péče o ní jí naopak bere čas na práci. Nejmenší problémy s udržováním rovnováhy mezi osobním a pracovním životem mají podle průzkumu Eurofondu bezdětní muži.
Veškeré problémy se podle analytiků odrážejí i na duševním stavu jednotlivců. Až 76 % respondentů se mezi dubnem a květnem cítilo být v depresi.
Nejvíce to podle průzkumu pociťovali Řekové, kteří se k občasné depresivní náladě přiznali až v 85 % případů. Česko má naopak pátý nejvyšší podíl lidí, kteří se v první polovině roku kvůli pandemii nikdy necítili „pod psa“ (38 %).
Zdroj: Evropa v datech
