Evropa v datech: Počet kybernetických útoků stoupl loni v Česku o pětinu

Společnost Evropa v datech s odkazem na firmu Eset uvádí, že mezi lety 2020 a 2021 vzrostl počet kybernetických útoků v Česku o 20 %. Data Accenture doplňují, že celosvětově tento nárůst dosahoval 31 %.

Denní počty útoků pak podle Evropy v datech dosahují velmi vysokých čísel. Například společnosti T-Mobile a Deutsche Telekom detekují během jednoho dne až 50 milionů útoků po celém světě.

Za vzestupem podle odborníků stojí jak vývoj technologií a přesun stále cennějších aktiv do digitálního prostředí, tak světová pandemie. Situaci ale nyní ovlivňuje i další eskalace konfliktu na Ukrajině, jelikož se kybernetické útoky staly nedílnou součástí konvenčních válek.

Kybernetických útoků přibývá a jsou čím dál sofistikovanější

„Na takzvaných honeypotech vystavených do internetu v různých zemích, kde působí operátoři ze skupiny Deutsche Telekom, detekujeme až 50 milionů kybernetických útoků denně,” říká Zdeněk Grmela, ředitel T-Business Cyber Security v T-Mobile Czech Republic.

Honeypotem je v tomto případě myšlen bezpečnostní systém určený k detekci a potírání neoprávněného přístupu nebo použití počítačového systému. A zatímco s tím, jak roste riziko kyberútoků, zvyšují firmy ve světě investice do zabezpečení svých sítí, pro Českou republiku to neplatí.

„Zatímco podle dat Accenture navýšilo 82 % firem z 18 zkoumaných zemí včetně USA, Japonska či Británie mezi lety 2020 a 2021 svůj rozpočet na kyberochranu, v Česku naopak 43 % organizací tento rozpočet snížilo,“ vysvětluje Milan Mařík z analytického projektu Evropa v datech.

Střední a malé podniky nejsou na nárůst útoků připravené

České banky jsou podle České bankovní asociace, na nárůst kybernetických útoků připraveny. „Možné hrozby sledujeme na denní bázi a máme všechny potřebné nástroje k tomu, abychom měli přehled o situaci. Systémy bank jsou velmi dobře ochráněny,“ říká Radek Šalša, vedoucího komunikace ČBA.

Větší organizace se hrozbou aktivně zabývají, neplatí to ale pro veškerý soukromý sektor. „Největší rezervy vidíme v menších a středních firmách,“ popisuje vedoucí pražského výzkumného oddělení společnosti Eset Robert Šuman.

V obecné rovině je pak podle něj rezerva v systematických investicích do informační bezpečnosti a v dlouhodobé edukaci všech zaměstnanců, a to nejen těch, kteří se zabývají IT. „Vzdělávání je zkrátka nedostatečné a bohužel platí, že uživatel je nejslabší článek v sebelepší bezpečnostní strategii firmy,” dodává.

Vliv války na Ukrajině na kybernetické útoky

Evropa v datech v neposlední řadě podotýká, že současná válka válka na Ukrajině se v Česku promítá především do zájmu hackerů o hledání slabin v infrastruktuře.

„Aktuálně dokonce vidíme mírný pokles detekcí malwaru, na druhou stranu síťová aktivita v prozkoumávání infrastruktury je výrazně zvýšená. Zda je současný stav klidem před bouří s určitostí nyní říct nedokážeme,” říká Šuman z Esetu.

Pokud by podle něj došlo k další eskalaci, je možné, že budeme čelit stejným hrozbám jako lidé a organizace na Ukrajině, jelikož kybernetické útoky jsou dnes evidentně součástí konvenční války.

„Na druhou stranu výhodou je, že se nám podařilo útoky velice rychle detekovat, analyzovat a samozřejmě využít těchto znalostí nejen pro aktualizaci našich produktů, ale zjištění sdílíme v rámci bezpečnostní komunity s dalšími společnostmi vytvářejícími bezpečnostní produkty,“ uzavírá.

Zdroj: Evropa v datech