Průzkum agentury Median pro společnosti Eset odhalil, že téměř polovina Čechů by si přála zachovat alespoň částečnou flexibilitu práce i po uvolnění všech bezpečnostních opatření, jež byla zavedená v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19.
Řada firem byla kvůli preventivním opatřením na jaře donucena uzavřít kanceláře, přičemž do běžného provozu se vracejí různým tempem. Do dnešního dne podle Esetu pracuje z domova téměř desetina všech pracujících.
Podle získaných dat se v druhé polovině května, kdy průzkum probíhal, do kanceláře vrátilo 12 % zaměstnanců. Celkem 8 % stále pracuje z domovů, 41 % uvádí, že jejich profese práci z domova neumožňuje.
Třetina respondentů pak prozatím nepracuje, přičemž tato kategorie zahrnuje kromě nezaměstnaných také rodiče pobírající ošetřovatelský příspěvek (OČR), živnostníky, zaměstnance na překážkách v práci a další.
„Z domovů pracovali především muži a vysokoškolsky vzdělaní lidé, tedy nejčastěji lidé z kancelářských profesí,“ vysvětluje Marcela Pekníková, HR manažerka společnosti Eset.
Lidé oceňují flexibilitu
Po skončení všech opatření se dle svých slov chce do kanceláře na celou pracovní dobu vrátit jen třetina účastníků průzkumu. Naopak desetina respondentů uvedla, že by z domova nejraději pracovala natrvalo.
Většina lidí by podle společnosti Eset volila kompromis: 26 % zaměstnanců chce alespoň jeden den v týdnu pracovat z domova. Dalších 23 % by pak ocenilo možnost se flexibilně rozhodnout, kde budou pracovat.
„Řada studií dokazuje, že právě vybalancování soukromého života a pracovních povinností přispívá k lepšímu výkonu a také k větší loajalitě zaměstnanců,“ dodává Pekníková. Upozorňuje zároveň, že práce z domova má své nevýhody, což dokládají i data.
Lidé dle průzkumu nejčastěji postrádali osobní kontakt s kolegy (47 %), klidnou atmosféru v kanceláři (22 %), technické vybavení (18 %). Někteří (38 %) také zaznamenali problém s oddělením soukromého a pracovního života. Jen čtvrtině respondentů nechybělo nic.
„Home office se často uvádí jako benefit pro sladění rodiny a kariéry. Z dat vidíme, že to takto nemalá část populace nevnímá. Problém sladit potřeby a nároky soukromého a pracovního života měli především lidé do 44 let, tedy rodiče menších dětí,“ říká Pekníková.
Podle ní se jejich pozornost tříštila mezi pracovní výkon, péči o děti, ale i domácí výuku. Dodává však, že aktuální situace je poněkud extrémní; pokud by byly v provozu školy a školy, bylo by toto číslo menší.
Firmy poskytovaly vybavení i znalosti
Eset uvádí, že velkým otazníkem při rychlém přesunu lidí do domácích podmínek byl přístup k firemním datům a jejich zabezpečení. Domácí sítě totiž podle bezpečnostní firmy zpravidla neodpovídají přísným standardům zabezpečením firem.
Firmy, které doposud práci z domovů lidem nenabízely, tak situace dle Esetu zastihla nepřipravené. „IT oddělení firem byla ze dne na den postavena před problém, jak to celé v co nejkratším čase zařídit,“ popisuje Miroslav Dvořák, technický ředitel Esetu.
„Někteří si bohužel vybrali rychlá a snadná řešení, která ovšem vystavila jejich IT infrastrukturu, zaměstnance, a i jejich zákazníky vysokému riziku kompromitace kyberzločinci,“ podotýká.
Z dat ale podle společnosti vyplývá, že většina firem vydávala pokyny pro zaměstnance, jak postupovat. Například téměř dvě pětiny zaměstnanců dostaly jak odpovídající technické zařízení, tak pokyny pro práci na dálku.
Pětina pak měla k dispozici počítače a informace alespoň částečně. Jen 7 % zaměstnanců dle průzkumu obdrželo vybavení, ale nikoli pokyny, jak na dálku pracovat. Čtvrtina firem pak své zaměstnance nevybavila pro práci na dálku žádným způsobem.
Zdroj: Eset
