Společnost Ernst & Young zveřejnila výsledky svého osmého průzkumu stavu zabezpečení bezdrátových sítí Wi-Fi v různých světových metropolích.
Podle nejnovějších výsledků si Praha v tomto ohledu opět pohoršila, protože procentuální zastoupení volně přístupných sítí z veřejného prostranství se meziročně zvýšilo na 48 %. Přesněji řečeno si pohoršily městské části Praha 1 a Praha 2, kde měření probíhalo.
V roce 2009 společnost Ernst & Young zjistila, že přístup do 84 % zkoumaných Wi-Fi sítí je omezen šifrováním. O rok později šlo však již jen o 63 %. Loni pak o 63 % a letos dokonce už jen o 52 %. „Praha se tak vzdaluje úrovni světových velkoměst, kde je běžně šifrováno více než 90 % přístupových bodů,“ uvádí společnost Ernst & Young ve zprávě pro média.
Bezpečnost prý může klesat vinou nových sítí realizovaných laiky
„Změna trendu v oblasti zabezpečení může být způsobena nárůstem počtu přístupových bodů a hlavně relativně snadnou instalací zařízení pro technicky méně zdatné uživatele, kteří již ale neumí nastavit vyšší stupeň zabezpečení,“ uvedl v tiskové zprávě Jan Fanta, partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik ve společnosti Ernst & Young.
V absolutních číslech počet zabezpečených bezdrátových sítí podle firmy Ernst & Young i tentokrát meziročně vzrostl, ale vzhledem k celkovému nárůstu počtu Wi-Fi sítí v Praze se i tak jejich podíl zmenšil. Přitom v letech 2004 až 2009 rostl. V roce 2004 činil jen 33 %, ale v roce 2009 už 84 %. Pak však nastal dramatický propad podílu zabezpečených bezdrátových sítí v českém hlavním městě vůči těm nezabezpečeným.
Kvalita zabezpečení se od předchozích let příliš nezměnila
Ovšem ani ty tzv. zabezpečené sítě nejsou zrovna „neprůstřelné“. Na vině je slabé WEP šifrování, které bylo detekováno u nadpoloviční většiny sítí se šifrováním (58 %). WEP šifrování technicky zdatnější uživatelé mohou dosti snadno obejít. Podíl tohoto dnes už nevyhovujícího způsobu omezení přístupu do Wi-Fi sítě přitom meziročně klesl jen o osm procentních bodů.
„V oblasti zabezpečení předpokládáme ustálení okolo současných hodnot. Nedojde-li k náhlé změně vnímání rizik plynoucích z nezabezpečených, nebo nedostatečně zabezpečených přístupových bodů, uživatelé své zvyky měnit nebudou,“ uvádí ve zprávě pro média Petr Plecháček, senior manažer IT poradenství a řízení technologických rizik v české pobočce společnosti Ernst & Young.
Pražské sítě jsou pomalé, většina sítí nepřesahuje 11 Mbit/s
Při provádění zmiňovaného průzkumu v Praze společnost Ernst & Young dle svých slov zjistila, že pouze 43 % zkoumaných přístupových bodů bylo nastaveno na rychlost přesahující 11 Mbit/s, která je maximem už dosti starého standardu IEEE 802.11b. Přitom na trhu jsou již mnoho let dostupná zařízení s podporou standardu IEEE 802.11g (až 54 Mbit/s): od síťového hardwaru po koncová zařízení.
Už delší dobu se také běžně prodávají zařízení podporující moderní standard IEEE 802.11n (v závislosti na konkrétním zařízení teoreticky až 600 Mbit/s) a na trhu se již objevují i nová zařízení s podporou ještě rychlejšího připravovaného standardu IEEE 802.11ac (teoretické maximum by mělo dosahovat až 1 Gbit/s).
Proč tedy pražské bezdrátové sítě nezrychlují alespoň v mezích standardu IEEE 802.11g, který dlouhá léta prodávaná zařízení běžně podporují? Podle Petra Plecháčka je dost dobře možné, že rychlost 11 Mbit/s je pro účely dané sítě dostačující, takže její majitel neuvažuje o pořízení modernější techniky.
„Nebo některé z přístupových bodů podporující standard 802.11g byly administrátory cíleně nastaveny na nižší přenosovou rychlost,“ nabízí ve zprávě pro média další možné vysvětlení popsaného stavu Petr Plecháček ve zprávě pro média.
Příležitostí pro prodejce je hlavně upgrade existujících sítí
Společnost Ernst & Young neočekává, že by počet nových sítí v Praze rostl nějakým závratným tempem. Obchodní příležitostí pro prodejce síťového hardwaru a firmy působící v oboru výstavby počítačových sítí je tak zejména upgrade stávajících sítí.
Jako prodejní argument lze na základě tohoto průzkumu použít vyšší rychlost. Domácnosti mohou slyšet například na streamování HD videí v rámci Wi-Fi sítě, které při současné cenově dostupnými chytrých HD televizorů a HD přehrávačů s podporou technologií DLNA nemusí být už jen záležitostí technologických nadšenců.
Firemní klientelu lze přesvědčovat silným argumentem, kterým je bezpečnost. Vzhledem k zjištění nadvlády rychlosti odpovídající starému standardu IEEE 802.11b je dost dobře možné, že nedostatečné šifrování WEP je nejčastěji používáno i proto, že daný síťový hardware zkrátka modernější nepodporuje nebo jsou v síti používána zastaralá koncová zařízení nepodporující jiné šifrování. Navíc je tu podle průzkumu obrovské procento zcela nezabezpečených sítí, které jsou též obchodní výzvou.
Zdroj: Ernst & Young, ChannelWorld
