Od samotného počátku masového prodeje je televize jednou ze základních součástí našeho života. To, co se zrodilo jako sdělovací prostředek postavený na černobílém obraze, se vyvinulo do stádia, kterému by průkopníci pravděpodobně nerozuměli a které by také neschvalovali.
Přestože lidé televizi stále ve velké míře sledují a často vybírají ze stovek kanálů, nově také „konzumují“ média dle vlastní volby. Je již naprosto běžné stahování a streamování televizních pořadů, které si navíc přehráváme nejen na televizi v obývacím pokoji, ale také na mobilních telefonech, v tabletech a noteboocích.
Seznamte se s aspekty spotřebitelského chování a globálního vývoje, které utvářejí dnešní televizní médium a udávají směr jeho vývoji.
Televizory jak je (ne)známe
Pro mnohé je televize hlavním zdrojem novinek z domácího i světového dění a zábavy. Podle zprávy organizace Ericsson ConsumerLab vycházející z výzkumu provedeného mezi 13 000 lidmi ve 13 zemích, vlastní celých 98 procent všech domácností alespoň jeden televizní přijímač a 74 procent alespoň jeden televizor s plochou obrazovkou.
To, co však bývalo uniformním přístrojem, je nyní spojením mnoha různých věcí. K televizi stále patří tradiční televizní vysílání, ale dnešní přístroje nabízejí také možnost sledovat televizní pořady později prostřednictvím set-top boxu nebo prohlížet internetové stránky televizních společností.
Pojem „televize“ navíc zahrnuje také televizní pořady optimalizované pro sledování na smartphonech, tabletech či noteboocích – definice „televize“ je tedy mnohem širší, než tomu bylo dříve.
Uživatel chce obsah kdykoliv a kdekoliv
Díky možnostem stahování a streamování můžeme sledovat nejen to, co chceme, ale také kdy a kde si vzpomeneme. Vzhledem k tomu začínáme vyžadovat, abychom měli na všech přístrojích s obrazovkou k dispozici veškeré součásti televizního vysílání, audiovizuální služby na vyžádání (on-demand), stažený obsah i on-line televizní vysílání.
To neznamená, že budeme všichni sledovat veškerý obsah neustále na všech obrazovkách, chceme však mít možnost volby. Nejrůznější televizní/video obsah a služby dostupné on-line se začínají začleňovat do tradičního prostředí obývacího pokoje. Připojujeme doplňky a set-top boxy ke všem přístrojům s obrazovkami, abychom mohli využívat televizi tak, jak sami chceme.
Podle studie organizace Ericsson ConsumerLab by chtěl mít každý čtvrtý respondent přístup k veškerému televiznímu/video obsahu na všech osobních přístrojích. Kombinováním a spojováním různých služeb a dodavatelů si pak vytváříme individuální řešení, a tak získáváme kombinaci živého vysílání a obsahu na vyžádání.
Uživatelé chtějí jednoduché řešení
Nevýhodou těchto individuálních řešení je, že jsou komplikovanější. Pokud má každá služba či přístroj specifické rozhraní nebo dokonce vlastní dálkové ovládání a způsob přístupu, stává se její nastavení a používání pro méně pokročilé uživatele neúnosně složitým.
Studie ukázala, že základním požadavkem na rozhraní je maximální jednoduchost a intuitivnost. Uživatelsky přátelské a maximálně jednoduché rozhraní je jedním ze tří nejdůležitějších faktorů, které utvářejí celkový zážitek ze sledování obsahu, a toto kritérium jednoznačně ovlivňuje zvyklosti spotřebitelů.
Důležitým aspektem uživatelské přívětivosti je míra úsilí, které je třeba vyvinout. Poptávka po co nejjednodušší cestě k obsahu a jeho zhlédnutí bude v dlouhodobém horizontu hrát do karet těm, kteří kromě služeb budou také schopni jednoduše nabídnout různorodý obsah pro všechna zařízení.
Dalším faktorem úspěchu bude schopnost nabídnout televizní a video obsah offline, protože v krátkodobém až střednědobém horizontu nebude internet dostupný ve všech lokalitách.
Obsah na vyžádání povede
V roce 2011 sledovala streamovaný či stažený obsah více než jednou za týden celá polovina všech dotázaných spotřebitelů a tento počet roste. Obsah na vyžádání se tak stává jednou ze základních zvyklostí. To bude mít dopad na to, jak spotřebitelé za obsah platí, i na výši částky, kterou jsou ochotni utratit.
Je také pravděpodobnější, že obsah na vyžádání bude považován za něco, co je třeba zohlednit v základních televizních poplatcích.
Za obsah zaplatíme, ale jen při společném sledování
Od přírody jsme společenská stvoření a rádi proto své zážitky sdílíme a probíráme s ostatními. Totéž platí také u většiny shlédnutého televizního/video obsahu. Přes 40 procent spotřebitelů přiznává, že v průběhu sledování televize využívá pravidelně také služby sociálních médií, např. Facebooku či Twitteru.
Čtvrtina dotazovaného vzorku respondentů uvádí, že jsou za televizní/video obsah ochotni platit spíše v případě, kdy jej mohou sledovat spolu s ostatními, než když jej sledují sami.
Umožnění on-line sociální interakce v souvislosti s televizí tak může motivovat spotřebu a zvyšovat ochotu za ni také platit.
V budoucnu také může docházet k tomu, že si budeme vybírat pořady prostřednictvím sociálních fór namísto elektronického přehledu pořadů či klasického rozhraní s obsahem.
Soukromí vyřeší více zařízení
První pokusy začlenit sociální služby do televize vedly ke konfliktům mezi soukromým charakterem mnoha konverzací a sdílení obrazovky s ostatními. Jednou z možností, jak konflikt vyřešit, je využití druhé obrazovky, např. tabletu či mobilního telefonu.
Díky různorodým aplikacím, přístupu k internetu, nakupování on-line, chatování či telefonování s využitím videa se tak z tradiční televizní obrazovky stává multifunkční zařízení. Pro dotyková zařízení již někteří poskytovatelé televizních služeb nabízejí také aplikace, nahrazující dálkové ovládání.
Otevírají se tak nové možnosti reklamního působení. Personalizované sdělení může být divákem přijato příznivě – sleduje-li cestopisný pořad, dost možná bude mít chuť prozkoumat také nabídku zájezdů do konkrétní destinace.
Televize neskončí, změní se
Televizní průmysl jednoznačně směřuje k využívání internetu, protože poskytuje přístup k obsahu ve vysoké kvalitě na různých zařízeních.
Ochota spotřebitelů platit za živě vysílaný obsah bude i nadále pravděpodobně vysoká, ale některé tradiční služby televizních společností, např. placené filmové kanály, čeká nejistý osud, a to zejména díky konkurenci z řad nových internetových hráčů.
Televizní průmysl již má na internetu poměrně silnou pozici. Mnohé televizní společnosti nabízejí on-line přístup k vlastnímu televiznímu obsahu.
Mezi „starými“ hráči tak z daného globalizačního trendu budou s největší pravděpodobností těžit nejvýznamnější držitelé práv.
Zdroj: Ericsson
