Druhý Barometr klimatické změnyspolečnosti Epson ukázal, že i přes rostoucí dopady změny klimatu roste klimatický optimismus a překonává 48 %. Povědomí o změně klimatu vede lidi z celého světa k tomu, aby se snažili žít udržitelnějším způsobem.
Průzkum dále odhalil, že jakkoli světová ekonomika strhuje pozornost od úsilí řešit klimatické výzvy, změna klimatu zůstává pro mnohé primárním problémem.
Optimismus ovlivněn ekonomikou a věkem
Podle Epsonu není překvapivé, že lidé vnímají jako hlavní problém bezprostřední finanční problémy. Přestože špičce seznamu priorit respondentů vévodí „náprava ekonomiky“ (22 %) a „rostoucí ceny“ (21 %), klimatická změna se umístila jen velmi těsně na třetím místě (20 %).
Navzdory globálnímu ekonomickému ochlazení, konfliktům a prudce rostoucím nákladům na energie zůstává pro mnoho lidí na celém světě klimatická krize naléhavým tématem. Obavy týkající se změny klimatu však nevedou k pesimismu.
Před konferencí COP 26 konanou v listopadu 2021 sdílelo optimistický pohled, že by bylo možné odvrátit klimatickou katastrofu během doby jejich života, 46 % respondentů z celého světa.
Regionální odchylky
Společnost při podrobnějším zkoumání dat poukazuje na to, že celosvětové průměry skrývají překvapivé regionální odchylky míry důvěry. Optimismus je například nižší v nejrozvinutějších ekonomikách než v rozvíjejících se zemích.
Jednotlivé členské země G7 mají míru optimismu podstatně nižší než celosvětový 48% průměr: Francie (22,5 %), Itálie (25,2 %), Japonsko (10,4 %), Kanada (36,6 %), Německo (23,8 %), Spojené království (28,4 %) a USA (39,4 %).
Naopak rychle se rozvíjející a rostoucí ekonomiky zaznamenávají rekordní úrovně klimatického optimismu, podstatně nad celosvětovým průměrem: Čína (76,2 %), Filipíny (71,9 %), Indie (78,3 %), Indonésie (62,6 %), Keňa (76 %) a Mexiko (66 %).
Problém všech
Zjištění společnosti Epson také naznačují, že určujícím faktorem je věk; změna klimatu dělá největší starosti nejstarší a nejmladší věkové kategorii. Lidé ve věku 55 a více představují jedinou skupinu, jež vnímá změnu klimatu jako nejtíživější celosvětový problém (22,2 %).
Skupina 16 až 24 let je pak podle výzkumníků jediná, u níž jde o problém číslo dvě (19,3 %) – u všech ostatních věkových kategorií jde podle průzkumu až o třetí problém.
„Máme zodpovědnost vůči mladším generacím za to, že jim zanecháme planetu po desetiletích ničení v lepším stavu,“ říká Henning Ohlsson, ředitel pro udržitelnost, Epson Europe.
„Tento problém nemá jedno řešení, zapojit se musíme všichni. Vlády, firmy a komunity musí spojit síly, protože jen tak bude možné odvrátit katastrofu,“ upozorňuje.
Od myšlenek k činům
Laický optimismus může podle Epsonu působit jako zbožné přání, ale zjištění společnosti Epson ukazují, že respondenti jsou si vědomi dopadů změny klimatu. Celkem 80,2 % dotázaných uvádí, že vidí změny klimatu ve svém každodenním životě, což je zásadní faktor ovlivňující růst povědomí.
Mezi další významné faktory podle průzkumu patří kroky nebo kampaně vlád (podle 75,7 % respondentů), online a offline zpravodajství (75 %), sociální média (74,2 %), firemní a komunitní kampaně (64,8 %) či klimatické konference COP (64 %).
Optimismus navíc pobízí lidi ke konkrétním činům. Například počet respondentů, kteří více chodí pěšky nebo jezdí na kole (nebo tak plánují činit) vzrostl z 83,7 % v roce 2021 na 87,2 % v roce 2022.
Podobně vyrostl o počet dotázaných, kteří snižují cestování po světě z důvodu pracovních cest i zábavy (nebo plánují tak činit), a to z 65,1 % na 68,2 %, přičemž 23 % tak již činí déle než rok.
Zdroj: Epson
