Evropská komise zveřejnila výsledky dvou studií, které se zaměřily na srovnání nabídky poskytovatelů internetového připojení v Evropě a v USA v letech 2013 a 2014.
Výsledky první studie ukázaly, že skutečná rychlost připojení od evropských poskytovatelů obvykle nedosahovala té, kterou uváděli ve svých nabídkách. Američtí poskytovatelé byli v tomto ohledu poctiví, zato však pomalejší a dražší.
DSL dosahuje jen dvou třetin inzerované rychlosti
Evropští poskytovatelé širokopásmového připojení ve sledovaném období inzerovali průměrnou rychlost stahování 47,9 Mb/s, ve skutečnosti však nabízeli jen 38,19 Mb/s. Rozdíly mezi nabídkou a skutečností byly různé v závislosti na typu připojení.
Největší rozdíl bychom našli u nejrozšířenějšího DSL (podle studie tvořilo 70 % všech širokopásmových připojení v Evropě), kde reálná rychlost podle studie dosahovala pouze 63,3 % té inzerované. V USA je to 92 %.
Poskytovatelé kabelového připojení v Evropě průměrně dosahovali 86,5 % inzerované rychlosti a poskytovatelé optického připojení 83 %. V USA byly reálné rychlosti naopak vyšší, než bylo inzerováno – dosahovaly 102 % u kabelového připojení a 113 % u optického.
Studie uvádí, že ačkoliv průměrná reálná rychlost připojení rostla, inzerované rychlosti u jednotlivých typů připojení rostly ještě rychleji. Pouze v případě optického připojení dokázala technologie držet krok s marketingem.
V USA je připojení dražší a pomalejší
Na druhou stranu, nabídka širokopásmového připojení v Evropě byla ve sledovaném období alespoň rychlejší a levnější než v USA. Průměrná evropská DSL linka podle studie nabízela rychlost 8,27 Mb/s, zatímco americká 7,67 Mb/s.
U kabelového připojení byl rozdíl ještě vyšší – 66,57 Mb/s oproti 41,35 Mb/s – ovšem největšího rozdílu dosahovala průměrná rychlost optického připojení – v Evropě činila 66,57 Mb/s, zatímco v USA to bylo pouze 25,48 Mb/s.
Druhá studie se zaměřila na ceny a ukázala, že nepoctivost evropských poskytovatelů ve srovnání s americkými protějšky je do určité míry vyvážena právě ceníky. Nabídky připojení v rozmezí mezi 30 a 100 Mb/s byla v Evropě levnější o 21 % až 38 %. Nabídky rychlostí přes 100 Mb/s pak byly levnější o 13 % až 34 %.
Evropští poskytovatelé jsou však pořád dražší než jejich kolegové v Japonsku nebo Jižní Koreji, a to až o 74 %. Od dubna 2016 je čeká nová povinnost v podobě informování zákazníků ohledně minimální, průměrné a maximální rychlosti, kterou mohou očekávat. Pro zákazníky bude zároveň snazší zrušit smlouvu s poskytovatelem, který tyto slibované rychlosti nedodrží.
Zdroj: IDG News Service
