Od doby prvního testování jsme se k jeho rozšíření nedostali a nyní po více než deseti letech opět jsme ve fázi testování. Ve Spojeném království přitom právě DAB odstartoval zcela nový fenomén. Novodobé digitální radiopřijímače se prodávají mnohdy dráž než mikrověže a lidé se po nich mohou doslova utlouct.
Mobilní digitální rádio
DAB nebo též T-DAB, což označuje šíření digitálního rozhlasu pomocí terestrického (pozemního) vysílání, nabízí to, co Češi důvěrně znají jen z DVB-T – tedy digitální pozemní šíření video vysílání. Na rozdíl od DVB-T je však DAB vhodný pro mobilní příjem, což je výrazná výhoda zejména pro jeho příjem v automobilech. Zejména u německých automobilek se stal DAB přijímač již před řadou let standardem, který Češi zatím nevyužijí.
Výhodou DAB je fakt, že šíření signálu má podstatně příznivější parametry než prostřednictvím FM. Součástí je i kód pro automatickou opravu chyb a celkově je tak kvalita přijímaného rozhlasového vysílání podstatně lepší než u FM vysílání. Navíc i dosah vysílačů je často větší (v závislosti na zvoleném vysílacím výkonu a frekvenčním pásmu), což je dobrá zpráva zejména pro rozhlasové stanice v zemích s civilizovanou regulací.
Zastaralý přesto úspěšný
DAB jako takový už je poměrně zastaralý a umožňuje šířit zvuk jen ve formátu stereo s kompresí známou v počítačovém světě jako MP2. I zde, stejně jako u DVB-T, si distributor vysílání, potažmo každá stanice, může volit datový tok. V řadě zemí se tak namísto kvalitního vysílání s datovým tokem 256 kbit/s setkáte spíše s mono vysíláním v datovém toku 64 kbit/s, což je ve finále horší kvalita než u FM rádia.
Ve Velké Británii problém chytře obešli - výrobci domácích přijímačů pro DAB se specializovali právě na mono přijímače vyvedené často v elegantním retro designu. DAB už má také novější formát DAB+, který je v komerčním provozu například ve Švýcarsku, a který poskytuje novější kódování eAAC+ i podporu pro klasické 5+1 sestavy.
DAB na každém rohu
Pojďme se ale ještě podívat znovu na britský trh. DAB je tam částečně populární proto, že distributoři digitálního TV vysílání už řadu let investují obrovské finanční prostředky, aby zpropagovali jeho výhody oproti vysílání analogovému. S analogem se tam ostatně už nějakou dobu téměř nesetkáte. Přijít s propagací „téhož“ pro rozhlas pak nebylo příliš těžké.
DAB přijímače přitom v Británii najdete na každém rohu včetně obchodních řetězců jako Marks and Spencer. Nejlevnější začínají s cenou pod hranicí 100 liber a je zřejmé, že s ohledem na jejich funkční výbavu budou marže opravdu zajímavé. Kromě samotného příjmu DAB tyto přijímače většinou obsahují i funkci buzení. Dražší přístroje pak disponují i dokem pro iPod anebo podporou pro DLNA.
Trend, za který se platí
Po stránce kvality reprodukce hudby DAB přijímače nijak zvlášť nevynikají. S cenou převyšující mnohdy už poměrně kvalitní mikrověže je to až zarážející. Částečně opodstatněné je to však často omezeným výběrem stanic vysílajících ve stereu a se slušným datovým tokem. DAB přijímače tak kvalitou i vzhledem připomínají spíš klasické přídavné reproduktory k iPodům.
DAB se zkrátka stal ve Spojeném království luxusem, za který jsou lidi ochotní platit, jen aby ho měli. Oproti analogovým FM stanicím zde není příliš věcí navíc, tedy kromě oné stálosti kvality příjmu a podstatně menší náchylnosti na momentální změny v okolí antény, na kterou stačí jen kus drátu.
DAB Brity dostává ani ne tak svou technologií, jako unikátními designovými přijímači s kvalitními materiály, líbivými barevnými displeji a řadou funkcí navíc. Pokud jednou a tentokrát snad již definitivně DAB dorazí i do České republiky, budou si moci i místní reselleři ukrojit svůj díl z tohoto po stránce marží extrémně atraktivního trhu, který vlastně nepřináší nic nového.
Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Zajímá se především o moderní (nano)technologie a management.
