Nová studie Cisco Global Cloud Index předpovídá, že se globální cloudový datový provoz do roku 2020 téměř zčtyřnásobí a bude představovat 92 % celkového provozu datových center. Počet uživatelů cloudových úložišť pak vzroste na 2,3 miliardy a jejich kapacita bude necelých 1,6 ZB, což odpovídá 400 miliardám DVD.
„Očekávaný strmý nárůst cloudového datového provozu je přičítán intenzivnějšímu přechodu na cloudové architektury kvůli schopnosti rychlejšího a efektivnějšího přizpůsobení nárůstu pracovní zátěže oproti tradičním datovým centrům,“ uvedl Michal Stachník, generální ředitel společnosti Cisco ČR.
„Díky vyšší míře virtualizace datových center mohou provozovatelé cloudových služeb dosahovat vyšší provozní efektivity a zároveň flexibilně poskytovat rostoucí množství různých služeb podnikům i spotřebitelům s optimálním výkonem,“ dodal Stachník.
Česká republika je připravena
Pokud jde o připravenost na cloud, patří Česká republika mezi nejlépe hodnocené a ve všech klíčových parametrech se řadí mezi 30 nejlepší států světa. Celkové hodnocení reflektovalo tři základní parametry – rychlost stahování, rychlost nahrávání a latenci.
V případě ČR činila průměrná rychlost stahování činí 29 231 kb/s (28. místo na světě), rychlost nahrávání 14 919 kb/s (26. místo na světě) a latence 23 ms (dělené 16. místo na světě). Stát lze podle studie označit za připravený, pokud průměrná rychlost stahování dosahuje alespoň 9 100 kb/s, rychlost nahrávání 2 100 kb/s a latence nepřekročí 58 ms.
Cloud bude tvořit drtivou většinu provozu
Růst objemu dat podle studie přinese i rostoucí počet datacenter, zejména těch cloudových. Celkový objem provozu v datových centrech má v roce 2020 dosáhnout hodnoty 15,3 ZB, přičemž cloud se na něm bude podílet z 92 % .
I objem datového provozu v tradičních datových centrech se zvýší, nicméně ne v takové míře jako u cloudu. Podle odhadů dosáhne v roce 2020 hodnoty 1,3 ZB, zatímco v roce 2015 to bylo „pouhých“ 827 exabytů (EB).
Studie dále konstatuje, že veřejný cloud poroste rychleji než privátní. Zatímco v roce 2015 se více dat zpracovávalo v privátních cloudech (51 %), v roce 2020 už na ně připadne méně než třetina dat (32 %).
Výrazně se má také zvýšit počet uživatelů, kteří budou do cloudu ukládat svá data. Zatímco v loňském roce využívalo osobní cloudové úložiště 47 % spotřebitelské internetové populace (1,3 miliardy uživatelů), do roku 2020 by se měl tento počet zvýšit o miliardu uživatelů na 2,3 miliard (59 %).
Chytrá města jako zdroj záplavy dat
Studie dále uvádí, že jedním z důvodů obrovského nárůstu cloudového provozu bude rozvoj chytrých měst. Objem dat, který v roce 2020 vygenerují (nikoliv však nutně uloží), se bude pohybovat okolo 600 ZB za rok a chytré město o velikosti Prahy by tedy v roce 2020 mělo vygenerovat asi 200 milionů gigabytů dat denně.
Odhady hovoří o tom, že praktické využití bude mít pouze desetina z těchto dat, tedy 60 ZB, ale i tak se jedná o obrovský objem údajů, který s sebou přinese nové nároky na analytiku a kybernetickou bezpečnost.
Další zjištění
Pro lepší pochopení růstu datových center obsahuje letošní studie nově analýzu aplikačních pracovních zátěží. Z analýz vyplývají následující predikce pro podnikový a spotřebitelský segment:
-
Podnikové pracovní zátěže v datových centrech převažují a jejich množství roste.
- Množství podnikových pracovních zátěží v období 2015-2020 vzroste 2,4krát, ale jejich celkový podíl na pracovní zátěži datových center klesne ze 79 na 72 %.
-
Spotřebitelské pracovní zátěže, ačkoli je jich menší množství, rostou rychlejším tempem. Ve stejném období vzroste objem spotřebitelských pracovních zátěží rychleji, konkrétně 3,5krát.
-
Do roku 2020 budou spotřebitelské pracovní zátěže představovat 28 % (134,3 milionů) celkového množství pracovních zátěží datových center, oproti 21 % (38,6 milionu) v roce 2015.
-
-
Objem pracovních zátěží pro internet věcí/analýzu dat/databáze roste nejrychleji z hlediska podílu na podnikových pracovních zátěžích, zatímco podíl aplikací pro týmovou spolupráci a výpočetní úlohy zůstává téměř konstantní.
-
Do roku 2020 budou pracovní zátěže pro internet věcí/analýzu dat/databáze činit 22 % celkového množství podnikových pracovních zátěží oproti 20 % v roce 2015.
-
-
Video a sociální sítě porostou nejrychleji z pracovních zátěží ve spotřebitelském segmentu a oba typy zátěží výrazně zvýší svůj podíl na celkovém množství.
-
Do roku 2020 bude streamování videa představovat 34 % celkového množství spotřebitelských pracovních zátěží oproti 29 % v roce 2015. Sociální sítě budou zaujímat 24% oproti 20 % v roce 2015. Vyhledávání bude představovat 15 % spotřebitelských pracovních zátěží oproti 17 % v roce 2015.
-
Celou studii Cisco Cloud Index si můžete prohlédnout zde.
Zdroj: Cisco
