Společnost Intel zveřejnila výsledky svého průzkumu, ve kterém se zaměřila na chování uživatelů mobilních počítačových zařízení a jeho vliv na bezpečnost jejich dat. Šetření ukázalo, že čeští a slovenští uživatelé mobilních zařízení cítí nedostatek bezplatného internetového připojení.
Pro bezmála polovinu českých respondentů (47,3 %) to představuje největší překážku pro to, aby mohli svá mobilní zařízení mohli používat na cestách.
Absence hotspotů s internetovým připojením zdarma je o něco palčivějším problémem pro oslovené české muže (49,8 %) a mladší respondenty ve skupině 18 až 29 let (53,2 %).
Podobná situace je i na Slovensku, kde značku free wi-fi ve veřejném prostoru nedočkavě vyhlíží 50,3 % oslovených Slováků. Bezplatný internet zde více postrádají ženy (51,3 %) a generace třicátníků (53,5 %).
Příliš velká důvěra k veřejnému Wi-Fi
Intel však poukazuje na skutečnost, že bezplatné veřejné bezdrátové sítě s sebou nesou určité riziko. Každý, kdo využívá internetového připojení zdarma, by přitom měl vyhodnotit důvěryhodnost konkrétního poskytovatele této služby, protože tak činí na vlastní nebezpečí.
U nedůvěryhodných provozovatelů free wi-fi hostspotů se totiž uživatel vystavuje nebezpečí odposlechu či zneužití dat.
„Češi mají obecně velkou důvěru k bezplatnému internetovému připojení, vnímají je pozitivně, současně si ale ve své většině nejsou vědomi bezpečnostních hrozeb, která plynou z nedostatečného zabezpečení sítí. S tím spojená rizika nijak neřeší bezmála polovina uživatelů,“ shrnul výsledky průzkumu Martin Vařbuchta, manažer pro maloobchodní prodej společnosti Intel.
„Nejvíce důvěřivé jsou ženy a nejmladší generace ve věku 18 až 29 let. Zda je wi-fi síť, ke které se přihlašují, zabezpečená, kontroluje pouhá pětina dotázaných Čechů (21 %). Další třetina (33,0 %) přiznává, že to provádí jen někdy,” dodal Vařbuchta.
Riziko hrozí zejména tam, kde je zabezpečení wi-fi sítě nedostatečné anebo dokonce zcela chybí. Základním pravidlem v síti, která je nedůvěryhodná anebo nezabezpečená, je nezadávat žádné údaje, u nichž uživatel nechce, aby se dostaly do nepovolaných rukou. Z průzkumu vyplynulo, že ve srovnání s dotázanými Čechy jsou slovenští respondenti o něco obezřetnější - na zabezpečení veřejné sítě dbá čtvrtina oslovených (24,9 %).
Dbát pokynů bezpečného chování ve veřejných sítích by měli zejména uživatelé, kteří pravidelně ale i třeba jen příležitostně mimo domov, na cestách či na dovolené zadávají své citlivé údaje včetně hesel, osobních identifikačních údajů (PIN) pro on-line bankovnictví či platby kartou přes internet.
Z průzkumu vyplynulo, že se takto chovají čtyři z deseti respondentů v České republice. Mezi Slováky je situace velmi podobná a týká se více než třetiny dotázaných (35,1 %).
Stejně ohrožení jako kdokoliv jiný
Intel přitom upozorňuje, že zneužití citlivých osobních údajů hrozí českým a slovenským uživatelům mobilních zařízení stejně jako komukoliv jinému a předpokládat, že jejich data nebudou pro kyberzločince „zajímavá”, rozhodně není na místě.
„Kyberzločin je do značné míry mezinárodní: týká se to zejména komoditních položek, jako jsou čísla platebních karet či přístupová data k účtům, kde jsou domácí uživatelé právě tak zranitelní jako kdokoli jiný. Rozhodně je nechrání žádná jazyková bariéra,” uvedl Jiří Palyza, výkonný ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu.
Důvodem je podle Jiřího Palyzy to, že ekosystém počítačové kriminality je dnes velmi komplexní a zahrnuje prodej prakticky všeho ´as a service´. Data jsou předmětem obchodování a jejich kupec nemusí mít obzvláštní technické znalosti ani infrastrukturu. Jakmile se osobní data dostanou do nepovolaných rukou, zvyšuje se pravděpodobnost dalších cílených kybernetických útoků.
Průzkumu se zúčastnilo více než 1 200 českých a slovenských uživatelů tabletů, notebooků a zařízení „dva v jednom“.
Zdroj: Intel
