BYOD spočívá v podstatě v tom, že si zaměstnanec může vybrat mobil, tablet či notebook, jaký chce. S tím, že by si někdo do práce vozil vlastní desktop, se tak úplně popravdě nepočítá, byť by to v zásadě mohlo jít aplikovat i na něj.
Čím dál více populární BYOD, který v řadě firem může pomoci vyřešit odvěký a často zcela zásadní problém, jestli je lepší iPhone nebo Android, však klade obrovské nároky na IT, a to hned ve dvou rovinách.
První rovina je nově vzniknuvší tlak na multiplatformní podporu. U mobilních aplikací, potažmo mobilních intranetových stránek či tenkých klientů pro podnikové informační systémy, je třeba v ČR zajistit podporu minimálně pro iOS, Android a stále ještě hodně populární Symbian.
U notebooků je to ale horší. Podporovat se musí nejrůznější verze Windows, zpravidla od XP výš. Zcela zásadní problém pak může vzniknout se zaměstnanci, kteří mají na svých zařízeních domácí verze Windows bez podpory Active Directory. Běžnému uživateli se totiž bude těžko vysvětlovat, aby si svůj milovaný notebook celý přeinstalovat. Nakonec je tu rostoucí obliba Mac OS X nebo spíš stylových notebooků od Applu. S těmi je dnes nutné také počítat.
Kromě multiplatformnosti tu však máme ještě rovinu číslo dvě – bezpečnost a s tím spojenou vzdálenou správu a administraci mobilních zařízení, tedy mobilů a notebooků či tabletů.
BYOD pro resellery aneb co všechno zkratka prodá
A co znamená BYOD pro resellery? Pro řadu z nich katastrofu v tom, že najednou firma přestává s centrálním nákupem a ty tam jsou doby, kdy prodejce připravil firmě nabídku dvou až tří notebooků a prodal jich najednou desítky či stovky.
Některé firmy totiž dají uživatelům cenový limit a řeknou jim, ať si koupí, co chtějí a případně si zbytek doplatí, jiné firmy takto pohodlně outsourcují svůj hardware a řeknou uživatelům, že buď dostanou „tohle,“, na čemž se často nedá pracovat, anebo si můžou kdykoliv přinést vlastní notebook, což řada z nich po pár pracovních týdnech na tom firemním ještě ráda udělá.
Na druhou stranu, čím více samostatně kupovaných notebooků, tím lépe, protože jsou na nich vyšší marže. Jen je potřeba umět si takovéto zaměstnance BYOD firmy „odchytit“ – například cílenou „slevou“ jen pro zaměstnance té či oné firmy.
BYOD však otevírá ještě jednu, zcela novou příležitost. IT ve firmě, která se pro BYOD rozhodne, se ocitá v zoufalé situaci, kdy se musí najednou starat (nebo aspoň podporovat) o zařízení, která nemá pod plnou kontrolou group policy, atd. Na řadu tak přicházejí pokročilé nástroje pro automatizovanou správu, karanténu a vzdálený přístup, které firma často nemusí nutně mít před nástupem BYOD k dispozici.
Reselleři, kteří tak prodávají a hlavně implementují tyto nástroje, si tak mohou mnout ruce. BYOD je totiž příležitostí jak k prodeji sofistikovanějších síťových bezpečnostních prvků, tak i nástrojů pro vzdálenou správu a údržbu a koneckonců i řešení pro vzdálený přístup k podnikové síti a potažmo Antitheft a vzdálenou likvidaci dat v případě krádeže.
BYOD tak firmy, zejména ty menší bez silného IT zázemí, posouvá od prosté nutnosti nakoupit pár „krabic“ čehosi k potřebě využívat služby s přidanou hodnotou (a pochopitelně i přidanou marží). Ty jim však reseller nejdřív musí umět nabídnout a dodat.
Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Zajímá se především o moderní (nano)technologie a management.
