Společnost Aikit upozorňuje, že výpadky v provozech stojí světové výrobce celkem 1,5 bilionu dolarů ročně. Oproti roku 2020 stojí firmy každá hodina neplánovaného prostoje dvojnásobek.
Přestože množství jednotlivých incidentů klesá, trvají déle a náklady i ztráty rostou. Podle odborníků je zřejmé, že ignorovat i drobné nedostatky ve výrobních procesech se dramaticky nevyplatí. Lepší automatizaci ovšem brání nejen vysoké náklady, ale také nedostatek expertů.
„Věcí, které se mohou pokazit a zpomalit nebo zastavit celou výrobu, je spousta. Automatická výroba je řízená počítači, takže tu mluvíme například o chybách, jako jsou selhání komunikace mezi řídícími jednotkami, výpadky po aktualizacích serverů, ztráty dat nebo chybné hodnoty z různých čidel,“ vysvětluje Antonín Boháč, head of automation consulting v Aikit digital.
„I drobná odchylka na začátku výrobního procesu může vést ke kritickým problémům v pozdějších fázích. Chyby ale dělají i lidé, když třeba omylem smažou důležitá nastavení. To je těžko předvídatelné a k řešení takových chyb potřebujete expertní znalosti,“ zdůrazňuje.
Velká očekávání od automatizace
Aikit uvádí, že v segmentu rychloobrátkového spotřebního zboží stojí firmu hodinový výpadek výroby asi 39 000 dolarů, tedy více než 900 tisíc korun. V automobilovém průmyslu přijde hodinová odstávka linky na více než dva miliony dolarů (téměř 47 milionů korun), uvedla loni například společnost Siemens.
Siemens rovněž vypočítal, že za rok 2023 přišly firmy z Fortune Global 500 na pauzách ve výrobě dohromady o bezmála 1,5 bilionu dolarů, přibližně 11 % svých ročních příjmů.
Problém pro firmy představuje ovšem nejen odstraňování chyb, nýbrž i automatizace jako taková. Podle průzkumu McKinsey z roku 2022 firmy očekávají, že do automatizace výroby investují během následujících pěti let až čtvrtinu svého kapitálu.
Slibují si od ní zlepšení kvality výroby, její efektivity i rychlosti. Zároveň se ale tohoto úkolu obávají. Největší obavy panují z nákladů a také z nedostatku vlastní expertizy.
Zastaralý mišmaš
Podle McKinsey řada současných firem používá „mišmaš“ starších technologií a očekává, že když budou chtít zavést jednotné řešení automatizace, způsobí jim to problémy.
Celkem 42 % respondentů z potravinářského, spotřebního, zdravotnického, farmaceutického, biovědního, logistického a automobilového průmyslu uvedlo, že mají problém najít dodavatele, kteří by poskytovali hotové řešení na celkovou automatizaci.
Situaci proto řeší navazováním partnerství s odborníky na optimalizaci starších systémů, startupy specializovanými na robotiku a inovátory, kteří umějí i do stávajících provozů integrovat nejnovější technologie.
Vyhnout se odstávkám výroby pomáhá i prediktivní údržba. Jde o systémy, které umějí aktivně kontrolovat výrobu a pomocí AI předpovídat, kde hrozí největší problémy. Firmy tak mohou poruchy řešit ještě dříve, než se projeví a budou mít vliv na výrobu.
Vyřeší chyby z budoucnosti
Mezi největší problémy současných firem podle Antonína Boháče patří i pomalá implementace nových technologií, které pomáhají předejít výpadkům ve výrobě.
„Díky technologii prediktivní údržby víte, že se zařízení rozbije, s předstihem dní až týdnů. Kvůli nízkým budgetům na inovace má management tendenci zůstávat u zastaralé reaktivní údržby,” popisuje Antonín Boháč.
Pozitivní zpráva je, že v loňském roce výrobci zaznamenali v průměru o 23 % méně neplánovaných výpadků výroby než o dva roky dříve (pokles z 26 incidentů na 20, uvedl Siemens). Podle odborníků je to mimo jiné právě díky nástrojům prediktivní údržby.
Zdroj: Aikit
