Není pravda, že Linux je dílem firmy Linux.
Žádná taková firma neexistuje, Linux je společným dílem komunity vývojářů a firem. Existují však firmy, které své vlastní upravené varianty Linuxu, rozšířené o další služby, prodávají. Patří mezi ně například Red Hat nebo Novell.
Není pravda, že „free software“ se nesmí prodávat a pokud firma staví svůj obchodní model na prodeji software, měla by zvolit uzavřený zdrojový kód.
Free software znamená, že je volně šířen zdrojový kód. Obvykle používané open source licence, zejména nejčastější GNU/GPL, neobsahují žádnou restrikci prodeje a v komentářích uvádějí „free as a speech, not free as a beer“. Pro firmy, které svůj software staví jako open source, neznamená free software žádné riziko.
Naopak na trhu jsou dnes velmi úspěšné firmy, které dodávají open source software doplněný právě o své služby, například Acquia (redakční systém Drupal), Red Hat (operační systém Red Hat Enterprise Linux) nebo Novell.
Není pravda, že pro Linux neexistuje podpora. Nemám se na koho obrátit pro pomoc, když se něco přihodí.
Linux je sice vyvíjen svobodnou komunitou, za kterou nikdo teoreticky nenese odpovědnost, ale existuje řada firem, které vydávají vlastní verzi Linuxu (nazvanou „distribuce“).
Hlavní vlastností těchto profesionálních verzí je právě technická podpora od výrobce, na které se mohou správci ve firmách obrátit, když potřebují poradit s nastavením nebo když narazí na chybu. Kromě toho je všude, i v ČR, celá řada firem, které systémy Linux instalují a provozují pro ty zákazníky, kteří se o ně nechtějí vůbec starat.
Není pravda, že v Linuxu je špatná podpora hardware.
Jádro Linuxu (tzv. kernel) je vyvíjeno víceméně jednotně. K jádru se však přibaluje další software, bez kterého jádro nefunguje. Tento software si už může každý producent sestavit jaký chce. Někdo se zaměřuje na PC a dodává tedy hlavně kancelářský software, jiný Linux se sestavuje spíš pro použití na serverech.
Všem těmto variantám se říká „distribuce“ a mezi jejich producenty najdete jak zvučné firmy (Red Hat, Novell), tak i nadšené jednotlivce (například Tomáše Matějíčka, českého autora celosvětově známé distribuce SLAX).
Není pravda, že Linux je jen na 2% počítačů.
Populární články sice uvádí různá čísla, obvykle mezi 1% a 5%, ale i tak by to byla pravda pouze tehdy, kdybychom mluvili jen o uživatelských PC a noteboocích. Ale Linux se na ně nijak nevnucuje.
Největší síla Linuxu je na síti a v serverových úlohách, a tam už jsou čísla úplně jiná. I Steve Ballmer, šéf společnosti Microsoft, v roce 2008 na setkání v Churchill Club v Silicon Valey uvedl, že v oblasti serverů je Linux instalován na cca 60% systémů, zatímco Windows na 40%.
Není tak zcela pravda, že hlavním konkurentem Linuxu je Microsoft.
Často je to tak vnímáno a prezentováno. Ale myslím, že Microsoft má teď spíš co dělat s Googlem. A Linux, aspoň ten komerční serverový, spíš zkouší ubrat trh UNIX systémům, například Solarisu nebo HP-UX.
Mezi Microsoftem a Linuxem až tak velká rivalita není. Každý systém má své přednosti a slabá místa a většinou lze poměrně jednoznačně doporučit, zda je pro dané použití vhodnější Microsoft nebo Linux.
Není tak zcela pravda, že Linux je nutné umět, abych ho mohl používat.
Co se týká běžných uživatelů ve firmách, které provozují Linux na serverech, tak to není pravda vůbec. Situace, kdy uživatelé mají na svých stanicích Microsoft Windows, zatímco na firemním serveru je Linux, je zcela obvyklá. Uživatelé to často ani nevědí a rozhodně nepotřebují Linux umět ovládat, aby mohli pracovat. I Linux na desktopu je možné nastavit tak, aby uživatelé jen klikali a nestarali o zbytek.
Každopádně někdo se o ten Linux, ať na serveru nebo na desktopech, musí starat. Ale to není role uživatelů, ale administrátorů, u kterých se kvalifikace předpokládá. Ovšem můžeme připustit, že Linux nemusí být pro administrátory tak intuitivní jako Microsoft Windows.
Dnes už není pravda, že Linux je vyvíjen amatérskými nadšenci.
Před deseti lety by bylo toto tvrzení na místě. Linux vymyslel finský student Linus Torvalds, který je dodnes považován za „guru“ vývojářů Linuxu, a na vývoji se podíleli téměř výhradně neplacení nadšenci.
Linux však dnes má i velkou obchodní sílu a proto dnes jsou tři čtvrtiny jeho kódu napsány firmami. Největším přispěvatelem je Red Hat s 12%, následuje Intel s 8% a IBM a Novell, oba s 6%.
Je částečně pravda, že pro Linux nejsou hry a některý software.
Hlavní síla Linuxu je na serverech a pro ty je software dost. Viz odpověď o podílu Linuxu. Co se týká software pro desktopy – běžnou kancelářskou práci (posílání e-mailů, práce s dokumenty) lze dnes už dělat kompletně na Linuxu. Co však často chybí, je dostatečná podpora Linuxu mezi vývojáři úzce specializovaného software, zejména CAD/CAM aplikací.
Autor je jednatelem společnosti Enlogit, která se zabývá službami v oblasti Linuxu a open source.
