Převratné technologie přirozeně nemůžeme předpovídat ani očekávat. Je však možné se ohlédnout, co vytvořily laboratoře výzkumu a vývoje po celém světě, a odhadnout, co budoucnost přinese. Touto otázkou se zabývá Dave Evans, hlavní futurista a technolog pro skupinu Internet business solutions ve společnosti Cisco.
Na Cisco Live, Evans představil top 10 trendů, u kterých věří, že změní svět v následujících deseti letech. Zde je jejich výčet doplněný o komentář, který vychází z rozhovorů provedených za posledních deset let s řadou analytiků a vizionářů napříč odvětvími.
1) Internet věcí
Překročili jsme hranici, kdy více věcí než lidí je připojeno k internetu. Taktéž přechod k IPv6 podporuje bezlimitní konektivitu. Cisco IBSG odhaduje, že do roku 2020 dosáhne počet věcí připojených k internetu 50 miliard, což odpovídá více než šesti zařízením na člověka. Mnoho z nás v rozvinutém světě již má tři či více zařízení připojených k internetu (počítače, smartphone, tablety, televize apod.). Další jsou na řadě senzorové sítě, které používají senzory s nízkou spotřebou pro sběr, přenos, analýzu a distribuci dat v obrovském měřítku.
Senzory založené na standardech Zigbee, 6LoWPAN či Z-wave mohou být použity v zařízeních a měřidlech jako jsou například monitorovací systém ve vinném sklepě, ale také v obuvi, inhalátorech pro astmatiky, chirurgických nástrojích atd.
2) Nejen velká data, ale zetta-záplavy
V roce 2008 bylo vytvořeno přibližně 5 exabytů unikátních informací. To je miliarda DVD. Nyní vytváříme 1,2 zettabytů, kdy 1 zettabyte odpovídá 1 024 exabytům. „To je to samé, jako by každý člověk na zemi tweetoval 100 let nebo 125 milionů let vašeho oblíbeného hodinového zábavného pořadu v televizi,“ uvedl Evans. Obliba HD videa však způsobí další růst. Cisco očekává, že 91 % dat na internetu bude tvořit video.
3) Moudrost cloudu
Většina zetta-záplavy dat bude uloženo v cloudu. K velké části z nich bude spíše přistupováno z cloudu než z privátních sítí. Do roku 2020 bude třetina dat uložena v cloudu nebo jím bude alespoň procházet, odhaduje Cisco. Světové příjmy z cloudových služeb porostou o 20 % ročně a IT výdaje na inovace a cloud computing dosáhnou do roku 2014 bilionu dolarů.
Výpočetní výkon cloudu přenesený do koncových zařízení mění možnosti komunikace. Příkladem může být překlad v reálném čase. Hlasové vyhledávání na zařízeních s Androidem posílá požadavky do cloudu společnosti Google, kde jsou vyřešeny a odeslány zpět.
Se stále připojenými zařízeními může být síť více granulární. Osobní senzor rozpozná, že osoba spí a automaticky přesměruje hovor do hlasové schránky anebo rozhodne, že v rychlosti 60 km/h není vhodná doba pro video-hovor (pokud nejede v autě s „autopilotem“).
4) Síť příští generace
Od roku 1990 se zvýšil výkon sítí 170 000 krát. Dnes má David Evans doma 38 stálých připojení s rychlostí přes 50Mbps, což dostačuje pro teleprezenci, streamování filmů a on-line hry ve stejný okamžik. V dalších deseti letech Evans očekává, že se rychlost jeho připojení zvýší tří milionkrát.
Zatímco se většina odvětví soustředí na 40G a 100G, vytváří vznikají zcela nové formy sítí. Bude potřeba vytvořit meziplanetární síť, která dokáže posílat data na velké vzdálenosti bez rušení latencí. Evans zmínil, že se zkoumají multiterabitové sítě s využitím laseru. Experimentuje se také s „kvantovými sítěmi“ založenými na kvantové fyzice. Dvě částice, které jsou svázány, mohou být odděleny v jakékoliv vzdálenosti, přitom pokud je změněna jedna, druhá se automaticky změní taky.
5) Svět se zmenšuje
Sociální sítě mají vlivem permanentního připojení sílu měnit kultury, což jsme mohli pozorovat při revoluci v Egyptě. Sociální vlivy se budou mezi kulturami rychle přenášet.
Menší svět také znamená rychlejší šíření informací. Tweety lidí z Japonska při zemětřesení se rozšířily do USA ještě dříve, než geologický ústav stihl oficiálně varovat Aljašku, Washington, Oregon a Kalifornii před tsunami.
6) Síla energie
Roste také populace a Evans odhaduje, že v následujících dvou dekádách vznikne každý měsíc město s milionem obyvatel. Efektivnější metody dodávky energie do těchto měst se stanou nutností, především u solární energie.
„Aby se uspokojily dnešní energetické požadavky, bylo by potřeba vystavět 25 solárních elektráren každá o rozloze 36 čtverečních mil. Pro srovnání je každoročně zničeno 170 000 čtverečních kilometrů lesa,“ uvedl Evans. Taková solární farma by se dala postavit do tří let.
Univerzita v Oregonu přitom představila technologii, která dokáže „tisknout“ solární články s použitím inkoustové tiskárny.
7) Čaj. Earl Gray. Horký
Více věcí se přesune z fyzického do virtuálního světa. Dnes stahujeme e-knihy a filmy spíše než kupujeme vázané knihy a DVD. Technologie zvaná 3D tisk nám umožní kdykoliv vytvořit fyzickou věc, od jídla až po kolo, s využitím tiskové technologie. Můžete si to představit jako koncept aplikátoru ze Star Treku.
„3D tisk či aditivní výroba je proces spojování materiálů vrstvu po vrstvě za účelem vytvoření objektů z datového 3D modelu,“ uvedl Evans.
Věci od hraček přes auta až po živé struktury jsou již „tisknuty“ procesem, kdy jsou jednotlivé vrstvy materiálů postupně přidávány na sebe a jsou tak vyrobeny kompletně sestavené a ozdobené. Do budoucna by mělo být možné vyrábět i lidské orgány.
8) Další rodinný strom
Virtuální lidé, fyzičtí (roboti) i on-line avatary se stanou součástí pracovní síly. „Už i animované postavy dokáží rozpoznat řeč, převést text na řeč a pamatovat si informace z předchozích setkání,“ říká Evans.
Do roku 2020 budou roboti fyzicky zdatnější než lidé. Projekt Blue Brain od IBM je desetiletou misí pro vytvoření lidského mozku s využitím hardwaru a softwaru. Do roku 2025 převýší populace robotů počet lidí v rozvinutém světě. V roce 2032 budou roboti mentálně vyspělejší než lidé a v roce 2035 by mohli kompletně nahradit lidi v pracovním procesu.
Počítač Watson, který dokázal odpovědět na otázku jedinou správnou odpovědí, by mohl být použit například pro zodpovězení dotazů pacienty v nemocnicích. Augmentovaná realita brzy rozšíří možnosti školství i zdravotnictví.
9) Ano, je na to lék
Evans věří, že v dalších 10 letech se technologie ve zdravotnictví stanou podstatně sofistikovanějšími s tím, jak se zpřístupní výpočetní výkon v menších rozměrech. Zařízení jako nanoboti a schopnost vypěstovat náhradní orgány se stanou běžným standardem. Dnes již dokáže software od Intelu rozpoznat, co si mozek myslí a ovládat tak například videohry nebo kolečková křesla invalidů. Rozhraní zavedená do mozku by však mohla pomoci lidem s poškozením míchy žít normální život.
10) Lidé nebo borgové?
Podle Stephena Hawkinga „lidé vstupují do fáze evoluce sebe-navržení.“ Dalším krokem myšlenky technologií ve zdravotnictví může být vylepšení lidí. Evans uvádí tyto příklady:
Červenec 2009 – španělští vědci objevili látku ovlivňující fotografickou paměť.
Říjen 2009 – italští a švédští vědci vyvinuli první umělou ruku s citem.
Březen 2010 – implantáty sítnice vrátily pacientům zrak.
Červen 2011- Texas Heart Institute vyvinul srdce bez pulsu, které se neucpává ani nezastavuje.
Zprvu budou tyto technologie využity pro opravu nemocných tkání či odstranění následků poranění mozku. Následně budou tato vylepšení dostupná pro všechny a nakonec budou lidé tyto technologie používat pro vylepšení vlastního těla. Stanou se tak částečně kyborgy.
Autorka působí jako editor v Network Worldu - intranet Cisca. Píše také na blogy společností Cisco a Microsoft a pro open-source komunitu Source Seeker.
Titulní foto: (c) ra2 studio - Fotolia.com
