Evropa v datech: Z domova nově začalo pracovat 38 % Čechů

Čechům podle projektu Evropa v datech práce z domova vyhovuje, a to jak z hlediska množství odvedené práce, tak v otázce její kvality. Zároveň na ně tlak vyvolaný epidemiologickou situací doléhá méně než na většinu ostatních evropských národů.

Evropa v datech: Z domova nově začalo pracovat 38 % Čechů



Projekt Evropa v datech uvádí, že v první polovině roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci u nás do července přišly podle průzkumu Eurofoundu jen 4 % obyvatel.

Z domova začalo podle Eurofoundu nově pracovat 38 % lidí. Z hlediska kvality i množství odvedené práce patří Češi podle analýzy projektu Evropa v datech k nejspokojenějším národům evropské sedmadvacítky.

Perspektivní firmy si chtějí udržet pracovníky

Nízký pokles zaměstnanosti v ČR souvisí jednak s nasazením programu Antivirus, ale také s demografickým vývojem,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelnyPřed krizí zaměstnavatelé často uváděli, že hlavní brzdou další expanze výroby je nedostatek pracovní síly.“

I nyní je počet volných pracovních pozic vyšší než počet nezaměstnaných. A protože pracovní síla bude i v dalších letech klesat, perspektivní firmy si chtějí své zaměstnance udržet,“ vysvětluje Navrátil.

Zatímco o práci podle Evropy v datech přišlo průměrně 8 % Evropanů, více než třetina obyvatel kontinentu se v průzkumu svěřila s poklesem počtu pracovních hodin.

Celkem 23 % respondentů hodnotilo pokles jako výrazný, zbytek potom jako částečný. U čtvrtiny Evropanů se naopak během pandemie objem odpracovaného času navýšil.

Všude dobře, doma nejlíp?

Analytici uvádí, že ačkoli ještě v roce 2018 pracovalo z domova běžně jen zhruba 200 tisíc Čechů, pandemie trend zavádění home office značně urychlila. Nově v České republice začalo z domova pracovat asi 38 % lidí.

Pro srovnání – největší změnu zaznamenalo Finsko, kde se počet pracujících z domu rozrostl o 61 %. Nárůst home office byl více než padesátiprocentní i v zemích Beneluxu.

Až 76 % Čechů pracujících z domu je podle Evropy v datech na home office adekvátně zařízeno. V tomto ohledu jsou před námi jen Rakušané a Finové, jejichž domácí vybavenost je ještě o tři procentní body vyšší.

Češi práci zvládají, Lotyši jí mají nad hlavu

Rakušané a Finové si podle analýzy zároveň nejvíce pochvalují, kolik se jim toho daří během speciálních opatření odpracovat. I Češi jsou v množství odvedené práce velmi úspěšní, jelikož se v evropském srovnání řadí hned za vedoucí dvojici.

Práce během pandemie přerostla přes hlavu především Lotyšům, kteří jsou ve více než 30 % případů nespokojení s tím, kolik jsou toho v práci schopni udělat.

Češi patří mezi nejspokojenější národy nejen z hlediska množství odvedené práce, ale i v otázce její kvality,“ uvádí Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.

Průměrně je s kvalitou svého výkonu spokojeno 65 % Evropanů, v Česku však tento poměr přesahuje 72 %. Ještě spokojenější jsou Maďaři a Dánové, a tabulku opět vedou Rakušané,“ upřesňuje.

Pětina lidí už nezvládá domácí práce

Projekt Evropa v datech nicméně upozorňuje, že až 22 % respondentů práce v dubnu natolik unavovala, že poté nebyli schopni vykonávat domácí práce. V červenci těchto lidí ještě přibylo, a jejich podíl se tak vyšplhal až na 29 %.

Problémy s vyvažováním osobního a pracovního života mají nejčastěji ženy s dětmi do jedenácti let. Více než třetina z nich nemá na své potomky dostatek času, řeší práci i během svého volna a po pracovním dni nemá energii na domácí práce.

Právě tato skupina se nejčastěji přiznává, že se kvůli práci nedokáže soustředit na rodinu, a péče o ní jí naopak bere čas na práci. Nejmenší problémy s udržováním rovnováhy mezi osobním a pracovním životem mají podle průzkumu Eurofondu bezdětní muži.

Veškeré problémy se podle analytiků odrážejí i na duševním stavu jednotlivců. Až 76 % respondentů se mezi dubnem a květnem cítilo být v depresi.

Nejvíce to podle průzkumu pociťovali Řekové, kteří se k občasné depresivní náladě přiznali až v 85 % případů. Česko má naopak pátý nejvyšší podíl lidí, kteří se v první polovině roku kvůli pandemii nikdy necítili „pod psa“ (38 %).

Zdroj: Evropa v datech








Úvodní foto: maryviolet / stock.adobe.com

Komentáře