Loňský rok byl ve znamení masového šíření nelegálního softwaru prostřednictvím internetu. Tento trend je patrný hlavně v domácnostech - na rozdíl od firem v nich množství nelegálního softwaru stoupá. „Levná výpočetní technika a rychlý internet jsou vhodným podhoubím pro šíření nelegálního softwaru. Dlouholetý trend ústupu softwarového pirátství se tak možná dočasně zbrzdí," komentoval v tiskové zprávě situaci v Česku Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
Česko doposud patří mezi 30 zemí s nejnižším výskytem nelegálního softwaru. Nicméně ztráty tuzemského softwarového odvětví stále rostou a představují zhruba 2,9 miliardy korun. Podle BSA se zde v letech 2006 i 2007 užívalo 39 % softwaru nelegálně.
BSA se letos bude snažit snížit míru pirátství dalšími kampaněmi ve firemním sektoru. „Naším cílem je letos plošně oslovit další desítky tisíc firem v odvětvích s vysokou mírou pirátství. Budeme se navíc snažit ve spolupráci s výrobci softwaru cíleně vytipovávat firmy, které užívají nelegální software dlouhodobě," komentoval letošní strategii Jan Hlaváč. Aliance se chce zaměřit zejména na firmy s počtem okolo 50 zaměstnanců, kde se podle posledních zjištění využívá nelegální software nejvíce.
Pokud i vy prodáváte software, možná vás potěší nová norma, kterou lze využít jako argument u zákazníků. Česká společnost pro jakost iniciovala vydání mezinárodního standardu ISO 19770-1, který definuje, jak se má hospodařit se softwarem. K dispozici jsou rovněž dvě nové certifikace: SAM Manažer je určena pro interní zaměstnance firem a certifikace SAM Auditor se zaměřuje na specialisty z konzultačních firem. „Firmy mohou konečně poznat, kdo je kvalifikovaný odborník a kdo se za něj jen vydává. Dlouhá léta existovaly jen různé neoficiální certifikace, čehož řada rádobyauditorů zneužívala," řekl Jan Hlaváč.
BSA upozorňuje i na další aspekt pirátství, před kterým se může vyplatit varovat i vaše zákazníky - jedná se o elektronická písma, takzvané fonty. „Na písma se v praxi často vztahují i multilicenční podmínky, které v závislosti na výši platby za licenci stanovují, v kolika počítačích smí být písmo užíváno," potvrdil Jan Hlaváč.
Řadu písem získávají uživatelé jako součást již zakoupených aplikací - kancelářských typu MS Office či grafických nebo publikačních, například InDesign od firmy Adobe. Mnoho fontů si však uživatelé stáhnou také z internetu, aniž si ověří původ a legální možnosti užívání těchto písem. Dopisy, časopisy, knihy či jiné dokumenty obsahující text jsou tedy v Česku mnohdy publikovány s využitím nelegálně vlastněného elektronického písma.