Licence Windows Server 2016 budou nově záviset na počtu jader v procesoru

Změna licenčního modelu, který byl dosud založený na počtu procesorů, má podle Microsoftu usnadnit přecházení mezi cloudem a podnikovým datacentrem. Analytici však poukazují na to, že ve hře mohou být i jisté postranní úmysly.

Licence Windows Server 2016 budou nově záviset na počtu jader v procesoru



Microsoft oznámil, že Windows Server 2016, příští verze operačního systému pro servery, která bude spuštěna ve třetím čtvrtletí 2016, přinese zásadní změnu v licencování.

Nový systém opustí současný model, kdy se licence počítají podle procesorů, a místo toho budou počítány podle procesorových jader.

Model postavený na počtu jader má podle Microsoftu přinést „konzistentnější měřítko pro licencování bez ohledu na to, zda je řešení nasazeno v cloudu, nebo on-premises“.

Licence se budou prodávat v poměru minimálně osmi jader na jeden procesor a šestnácti jader na jeden server. Licence současného systému Windows Server 2012 R2 se prodává pro dva procesory.

Microsoft uvádí, že nový licenční model vychází vstříc hybridnímu cloudu a umožní například přesunout obraz systému do Windows Azure a následně platit pouze za výpočetní výkon.

Podniky by se tak mohly více spolehnout na platformu Azure v případě selhání jejich vlastních serverů nebo datacenter. Jinými slovy, jádra by se stala jakousi „společnou měnou“ pro cloudová a on-premise nasazení.

Nesnadné počítání jader

Někteří komentátoři nejsou příliš nadšení. Paul DeGroot ze společnosti Pica Communications například uvedl, že přechod na jádra „je záležitost zvýšení příjmů, protože to v žádném případě nepomůže zákazníkům.“

Zákazníci budou muset projít složitým procesem pečlivého počítání jader, aby si byli jistí, že je mají všechna pokrytá. Pokud je spočítají špatně, mohou v budoucnu očekávat tučný účet,“ tvrdí DeGroot.

DeGroot zdůrazňuje, že spočítat jádra je těžší, než se může zdát, přičemž zodpovědnost za uvedení správného počtu pochopitelně ponese zákazník. Podle DeGroota existuje řada nástrojů pro počítání jader, ty však nemusejí fungovat správně.

Stejně tak podle něj nelze stoprocentně věřit ani dodavatelům. DeGroot uvedl vlastní zkušenost se serverem, u kterého prodejce uváděl 32 jader, ale ve skutečnosti jich měl 80.

Podniky proto podle DeGroota často nakoupí výrazně více licencí, než kolik potřebují, případně jich naopak nechtěně nakoupí podstatně méně.

Ani jedna možnost pro ně přitom není výhodná. V prvním případě platí mnoho peněz za nic, ve druhém riskují, že jim po příštím auditu přijde nepříjemné vyúčtování.

DeGroot tvrdí, že právě díky strachu podniků, které raději výrazně „přestřelí" počet nakoupených licencí, než aby riskovaly pokuty, Microsoft vydělává miliardy dolarů.

Změnou utrpí ti nejmenší a ti největší

Wes Miller, analytik z Directions on Microsoft, je trochu smířlivější a souhlasí, že nový model skutečně usnadní „přeskakování“ mezi vlastním datacentrem a cloudovou platformou, například právě v případě obnovy po katastrofách. I Miller však hovoří o tom, že svou roli hraje i zvýšení ceny.

Pokud máte v procesoru více než osm jader, cena půjde nahoru. Rozhodně je tu část trhu, která bude platit více,“ uvedl Miller s tím, že se půjde hlavně o oba extrémní konce trhu.

Malé podniky budou „trpět“ povinným minimem 16 jader na server (malé servery mají jader méně a jejich majitelé budou platit za nic) a ty největší velké budou naopak „pykat“ za vysoký počet jader v procesorech jejich výkonných serverů.

Zdroj: IDG News Service








Úvodní foto: Intel

Komentáře