Kouzlo jménem eLearning

České školství po letech oprášilo své myšlenky na eLearning. Všem VAR, kteří se specializují na školství se tak otevírá zajímavá obchodní příležitost na všech úrovních vzdělávacího systému.

Kouzlo jménem eLearning



Celosvětově není eLearning vůbec žádnou novinkou. První pokusy o vzdělávání na dálku se datují dokonce do roku 1728. Zejména v Austrálii a některých rozlehlejších státech USA je pak vzdělávání na dálku, které eLearning de facto řeší, v praxi využíváno již desítky let.

Také využívání eLearningu na českých školách není zas až takovou novinkou. Řada dílčích částí univerzit využívala v minulosti (a dodnes ještě využívá) dnes již neexistující Microsoft Class Server, který přišel s komerčním řešením eLearningu už na přelomu století, kdy byl zahrnut pod rodinu produktů kdysi velmi populární encyklopedie Microsoft Encarta. Nyní se však česká kotlina veze na vlně open-source systému Moodle, který si zde získává neuvěřitelně rychle velkou popularitu a který je zároveň díky svému otevřenému kódu a zveřejňování chyb ve starších verzích jistým bezpečnostním rizikem. Ve hře jsou ale i některé komerční nástroje, včetně nástupce již zmiňovaného Class Serveru – Microsoft SharePoint Learning Gateway.

Proč ho chtějí?

O co v eLearningu jde? V zásadě jde o to usnadnit učitelům práci a na vysokých školách také o to snížit počet kontaktních hodin, což je novodobý hype v oblasti vzdělávání, od kterého si české školství slibuje zvýšení samostatnosti studentů a i nějaké to vylepšení v týmové práci, která je dlouhodobě trnem v patě českých studentů.

Moderní eLearningové systémy totiž umožňují kombinovat předkládání studijních materiálů v elektronické formě, včetně obrázků a videí, kdy vyučující má kontrolu nad tím, zda student daný „kurz“ pročetl a případně jakou rychlostí, s prostředím pro zadávání a rychlé automatizované vyhodnocování testů (což je populární i na středních a základních školách), prostředím pro sběr dat od studentů (tj. domácích úkolů, projektů, atd.) a v neposlední řadě také s jednoduchým workflow, kdy je možné studentům zadávat úlohy, dávat jim odevzdané úkoly k přepracování, atd. Učitel tak připraví daný kurz jen jednou a pak už pro všechny další ročníky nemusí téměř hnout ani prstem, stačí jen občas aktualizovat kurz o nejnovější poznatky a přidat nějaké nové varianty testů.

Bezpečnost jako prodejní argument

Podtrženo a sečteno, eLearningový systém není nic moc nového. Je to pár notoricky známých nástrojů (publikační systém, formulářový systém, systém pro workflow, atd.) daných dohromady pod šikovnou marketingovou hlavičkou, za kterou jsou teď školy připraveny platit nemalé peníze. Problém však v současné době nespočívá ani tak v tom naimplementovat systém jako takový, jako spíše v tom, zajistit jeho maximální bezpečnost. Studenti jsou totiž v ovládání počítačů obvykle zběhlejší než jejich učitelé a řada z nich nemá větší problém ani se základními hackerskými technikami.

Reselleři, kteří se tak chtějí na oblast eLearningu vrhnout tak musí kromě samotného serveru, eLearningové systému, školení a nějaké té podpory umět dodat také kvalitní bezpečnostní řešení, důsledné zálohování a také důsledný reporting případných změn v systému, zejména pak v oblasti známkování apod.


Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Zajímá se především o moderní (nano)technologie a management.







Komentáře