Interaktivní televize – revoluce nebo zbytečnost?

Výrobci televizorů se již nějaký ten čas snaží přijít na trh s něčím revolučním. Tyto revoluce přitom přicházejí postupně v určitých časově dosti vzdálených etapách. Čeká nás nyní další vývojový skok a prodejní tahák?

Interaktivní televize – revoluce nebo zbytečnost?



První takovou revolucí byl teletext, jakýsi předpotopní předchůdce zpravodajských portálů na internetu. Od  jeho příchodu se však neudálo již téměř nic zásadního. PIP a PAP byly jen zoufalým krokem, který využíval poklesu cen elektronických součástek a přitom nic moc navíc nenabízel. Pak přišel digitální tuner a s ním také EPG. Ani to však, v zemích jako ČR, kde není pokročilý EPG podporován, nelze považovat za významný jaký pokrok.

Nicméně výrobci televizorů si začali všímat některých trendů, které se objevily spolu s příchodem HDD přehrávačů a rozměrných LCD televizorů. Najednou se začaly vcelku běžně objevovat prohlížeče fotografií, přehrávače MP3 i přehrávače „počítačových" videoformátů. Odtud přitom už zbýval jen krůček k hitu posledních dvou let - tzv. síťových přehrávačů, odlehčených HTPC vybavených obvykle jednoúčelovou distribucí Linuxu. Onu přidanou hodnotu náhle už netvořila ani tak podpora pro počítačové formáty jako spíš síťová konektivita, která zaručuje takřka neomezený přísun digitálního obsahu.

Zdá se tedy, že dalším revolučním krokem v oblasti televizní zábavy bude tzv. interaktivní televize, neboli televize vybavená síťovou konektivitou v podobě Ethernetového portu či WiFi, a také nezbytnými internetovými aplikacemi. Namísto klasického webového prohlížeče (který se v obývacích pokojích ani v případě použití HTPC příliš neuchytil) je televizor po vzoru mobilních telefonů vybaven speciálními klienty pro webové aplikace. Najdete zde tak obligátní aplikaci pro předpověď počasí, YouTube prohlížeč, Flickr prohlížeč i nějaký ten přehrávač internetových rádií. Není však tohle všechno zbytečnost? Má vůbec smysl toho všeho integrovat v televizi?

Revoluce bez lídrů neuspěje

Zatímco na první otázku je jednoznačná odpověď ne, tu druhou zodpoví patrně až blízká budoucnost. O tom, že lidé mají zájem o internetový a počítačový multimediální obsah i ve svých obývácích není třeba pochybovat. Síťové přehrávače, některé HDD/DVD rekordéry, herní konzole ale také řada dražších DVB-T/S settop boxů už tyto služby úspěšně nabízejí. Přímo v televizi to však doposud k vidění nebylo.

Rozšíření funkcionalit televize je zatím k vidění pouze mezi malou skupinou tzv. early adopters. Celý trh tak teprve vzniká a masového nasazení se dočkáme až v následujících letech. Výrobci televizorů tak ještě mohou uspět. Nicméně otázkou je, na kolik budou schopni tyto naprosto rigidní molochy, využívající stejná uživatelská rozhraní dlouhé roky a někdy i déle, flexibilně reagovat na měnící se potřeby trhu a internetové fenomény. Jak rychle třeba přidají přístup na Facebook, Twitter apod.? A budou schopni a ochotni připravit uživatelské prostředí, které si bude stahovat aktualizace z internetu podobně jako je to možné u síťových přehrávačů?

Odpověď na tyto otázky je bohužel dosti nejasná, respektive je zřejmé, že pokud nedojde k radikálnímu průlomu v chování výrobců televizí, bude interaktivní televize brzy zbytečná. Jistě, kupříkladu Sony, které stojí i za jednou z nejvýznamnějších nahrávacích společností, bude moct využít svůj vliv a spustit třeba i vlastní exkluzivní video-on-demand portál. Nicméně otázkou je, nakolik bude schopná a ochotná takový portál zpřístupnit i v zemích jako je Česká republika.

Pokud bych tedy měl vynést svůj verdikt nad interaktivní televizí, tak ji lze označit spíše za předem mrtvou technologii. HD Video on demand totiž již představil Xbox 360, bude ho mít i O2 TV a další IPTV operátoři. Pro přehrávání multimediálního a internetového obsahu se zase mnohem lépe uchytí „doplňkové krabičky," které tyto funkce zpřístupní i na stávajících televizorech. Hlavní vlna obměny CRT za LCD je totiž i v ČR už pomalu za námi a televizi, na rozdíl třeba od mobilu, nebudete rozhodně chtít každé dva roky měnit jenom proto, že ta nová má lepší funkce. Výrobci televizí tak bohužel přišly s křížkem po funuse a na poněkud nevhodný trh z pohledu délky životního cyklu produktu. Ani vy tak revoluci v prodejích s příchodem interaktivní televize raději nepočítejte.

 


Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Zajímá se především o moderní (nano)technologie a management.

 







Komentáře