Elektronické čtečky knih nabírají dech

Hlavním průkopníkem na trhu elektronických čteček knih je Amazon a jeho obchodní model. Jaké je místo e-čteček vedle tabletů a co brání rozvoji jejich prodeje v ČR?

Elektronické čtečky knih nabírají dech



Elektronické čtečky knih jsou na trhu už dlouhou dobu. Jejich hlavním propagátorem a průkopníkem se stal internetový obchod původně pouze s knihami Amazon.com. Ten se také poprvé pokusil přenést zapomenuté technologie elektronického papíru do reálné a prodejní podoby. Ze svých peněz také de facto financoval vznik celého odvětví.

Nyní již nastal čas pro ostatní, aby přišli a z vytvořeného trhu začali profitovat. Kromě Sony sem přitom míří i Apple a celá řada dalších hráčů. Navíc jako vedlejší efekt Amazon vytvořil i zcela nový trh s elektronickými poznámkovými bloky.

O co u elektronický čteček knih jde? V současné době už se jedná hlavně o módu. Tu z toho udělal i Apple se svým iPadem a nově také iPadem 2. Řada médií dokonce staví iPad 2 jako přímou konkurenci pro Kindle od Amazonu. Právě iPad je ale přitom z logiky věci vůbec nejhorší elektronickou čtečkou knih, kterou si hned po klasickém notebooku můžete pořídit.

Mobilní knihovna

Původní myšlenkou elektronické čtečky knih bylo nahrazení knihy něčím podobně velkým, se stejným kontrastem jako u papíru, ale se schopností pojmout v jednom zařízení stovky knih a s možností hypertextového vyhledávání. To splňoval první Kindle, který nebyl příliš tržně úspěšný. Pak k čtečce Amazon přidal WiFi a 3G, aby bylo možné knihy kupovat pohodlně třeba i na cestách a začal do Kindlu přidávat i další, pro „elektronickou knihu“ poněkud nezvyklé funkce. Tím zároveň umožnil Applu, aby přišel s aplikací pro čtení knih v iPadu. Apple iPad přitom inspiroval i řadu dalších výrobců, kteří na jiných platformách do svých tabletů také začali přidávat čtečky elektronických knih. Ty už se začínají prosazovat navíc i v mobilech.

Trh s elektronickými čtečkami je proto nyní rozdělený v zásadě na dva zcela odlišné tábory. Tomu prvnímu dominuje Amazon Kindle a celá řada jeho kopií. Z věhlasných značek zde působí hlavně Sony. Hlavními atributy těchto čteček je elektronický papír, a tím pádem také absence barev, velmi dlouhá výdrž na baterie a velice dobrá čitelnost na přímém slunci. U elektronického papíru přímo platí, že čím víc světla, tím lepší čitelnost. Stejně jako klasický papír totiž nemá vlastní zdroj podsvětlení „displeje.“ Business model zejména u Kindlu přitom stojí hlavně na profitování z prodeje obsahu, podobně jako je tomu u herních konzolí.

Na druhé straně pak stojí tábor, který vytvořil Apple se svým iPadem. Ten je charakteristický tím, že se snaží dodat jinak vcelku nepotřebnému zařízení co největší rozsah funkcí pro volný čas, aby případnou cílovou skupinu motivoval k nákupu. Elektronická čtečka knih je zde tedy jednou z velmi široké škály aplikací. Bohužel, díky tomuto faktu je pro samotné čtení knih iPad a i jiná obdobná zařízení ne zcela vhodný. Výdrž baterií je poměrně krátká, displej na přímém slunci ve srovnání s papírem špatně citelný (protože je to skutečně displej) a zařízení je celkově křehčí.

Na druhou stranu obchodní model je už od základů postaven tak, aby se kromě výrobce na prodeji zařízení, obsahu a hlavně příslušenství dokázalo uživit co nejvíce firem. Čím víc „customizace“, tím větší cílovou skupinu takovéto zařízení osloví. Kindle navíc iPadu dělá výbornou službu v tom, že řada zájemců si řekne, že „stačí připlatit jen pár tisíc“ (tedy v civilizaci, kde Apple i Amazon prodává napřímo) a získá mnoho dalších funkcí a aplikací. Přičemž jednou z nich jsou nyní například extrémně populární Angry Birds. Ale i Amazon se dokázal od svého konkurenta poučit a pro Kindle tak začal vznikat nový byznys pouzder a některého dalšího příslušenství, které třeba Apple u iPadu 2 přivedl k naprosté dokonalosti.

Budoucnost e-čteček

A jak to bude se čtečkami elektronických knih dál? Například ve Spojeném království zažívají obrovský boom. Miliony lidí zde cestují každý den déle než hodinu do práce a jsou zvyklí si po cestě číst a poslouchat hudbu. Dřív jim tuto službu plnily noviny distribuované často zdarma, ale na nekvalitním papíře a s nekvalitním tiskem, který obarvil při čtení ruce. Pro Kindle (i iPad) jsou přitom kromě knih nyní v UK dostupné i nejoblíbenější novinové tituly. Kindlu se tu proto nevídaně daří a prodeje rychle rostou.

V ČR je ale situace trochu jiná. Kindle i iPad jsou spíše módními trendy. Češi si po cestě v MHD až tolik nečtou, už jen proto, že neradi dojíždějí za prací. Nejvíce času nakonec v MHD stráví Pražané při přejezdu z jedné strany Prahy na druhou, což ovšem obnáší i řadu přestupů a tím pádem i vyrušení ze čtení. Navíc lokální obsah ve smyslu novin zatím příliš neexistuje, i když už se objevují první vlaštovky, a při ekonomické situaci českých mediálních domů ho ani moc čekat nelze (viz naprosto tristní verze novin pro iPad). Nicméně velká část Čechů si ráda sem tam přečte knížku a Kindle už knihy v češtině nabízí. Navíc Češi rádi podléhají, byť často s mnohaletým zpožděním jako to bylo kupříkladu u holinek, módním trendům „ze západu.“ Bohužel ale už neradi platí za obsah.

Vyroste v Česku trh pro elektronické čtečky?

Podtrženo a sečteno v následujících měsících i sem dorazí „hype“ elektronických čteček. Dokud ale Češi nezjistí, jak snadno obejít ochranu obsahu (na webu již existují jailbreak pro Kindle a třeba i první verze češtiny), tak ve větším měřítku, jako je tomu třeba v UK, zde asi poptávku po čtečkách čekat nemůžeme.

Situaci by však mohl k lepšímu změnit nástup obchodů s obsahem pro mobilní telefony (hlavně Android Market a AppStore), které učí i Čechy platit za obsah. Pomohl by také pozitivní zásah majitelů práv k česky psaným knihám, kteří by mohli v elektronických čtečkách spatřit příležitost, jak oživit svůj byznys.

Reselleři však vždy nejvíc vydělají na prodeji příslušenství. Samotný hardware se totiž už Češi často naučili kupovat v zahraničí, kde je podstatně levnější. A to platí jak pro iPad, tak pro Kindle.


Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Zajímá se především o moderní (nano)technologie a management.







Komentáře