Chytré televize představují druhou šanci pro mobilní operační systémy

John Delaney uvažuje nad kontextem nasazení původně mobilních operačních systémů do nových chytrých televizí od asijských výrobců. Motivací je podle něj nezávislost na Googlu, ruku s ruce s důležitou přítomností v ekosystémech obsahu, služeb a reklamy, které mají v segmentu chytrých televizí vzniknout.

Chytré televize představují druhou šanci pro mobilní operační systémy



V pondělí 5. 1., den před slavnostním zahájením veletrhu CES 2015 v Las Vegas, se na místě konala řada tiskových konferencí velkých asijských výrobců spotřební elektroniky, kteří představili své novinky.

Mezi těmito produkty se nacházela řada chytrých televizí, přičemž někteří výrobci oznámili, že své televize postaví na operačních systémech s kořeny v segmentu chytrých telefonů – LG použije WebOS, Samsung nasadí Tizen, Panasonic vsadí na Firefox OS a v televizích od Sony bude Android TV.

Chytré telefony jsou jedním z největších segmentů spotřební elektroniky. Zároveň pak představují ústřední bod ekosystémů, kterými protéká rostoucí množství obsahu a médií.

Současný trh chytrých telefonů se skládá z (více méně) tří severoamerických společností, jejichž zařízení běží na jejich vlastních operačních systémech, a řady asijských společností, jejichž zařízení běží na operačním systému další severoamerického společnosti (Evropa je bohužel zcela mimo dění).

Překážky zmizely, budoucnost je slibná

Tato skutečnost je důležitá, neboť rostoucí podíl hodnoty chytrého telefonu netkví v hardwaru, ale k ekosystému aplikací, obsahu a reklamy založeného na operačním systému, který telefon používá. To staví majitele telefonu do silné pozice, z níž může nejen ovlivňovat vývoj ekosystému, ale i získat část z peněz, které jím protékají.

Televize začaly dostávat chytré funkce už před několika lety, ale současnému konceptu chytré televize (smart TV) nějakou chvíli trvalo, než se uchytil. Na vině byly praktické potíže s připojením k internetu, ale také relativní nedostatek obsahu a služeb, které by chytrost televizí mohly zhodnotit.

Tyto překážky už jsou však v současnosti téměř odstraněny a chytré televize jsou připraveny stát se čím dál důležitějším segmentem spotřební elektroniky. Stanou se, podobně jako chytré telefony, ústředním bodem ekosystémů obsah, služeb a reklamy.


ChannelWorld Awards 2014Celoroční předplatné 4 časopisů a vstupenky na CeBIT zdarma: stačí hlasovat pro IT výrobce a distributory roku 2014. Hlasujte zde.


Jistě, mezi chytrými televizemi a telefony existuje řada důležitých rozdílů. Televize jsou určeny ne pro jednotlivce, ale pro celou domácnost, a celý trh je, z hlediska počtu zařízení, menší. Ještě menším ho činí skutečnost, že novou televizi si spotřebitel nebude kupovat tak často jako telefon. Co víc, televize nejsou vhodné pro některé druhy aplikací, ať jde o navigaci, komunikaci nebo osobní produktivitu.

Udržet vše doma

Přesto všechno však očekáváme, že okolo chytrých televizí vzniknou velké a důležité ekosystémy, a to zejména v oblasti zábavních služeb. Obrazovka, která zprostředkuje aplikace a služby, totiž bude velmi cenná pro společnost, která ji bude ovládat.

Proč? Zaprvé kvůli budování publika pro reklamu, zadruhé kvůli získání pozice v dodavatelském řetězci obsahu a služeb, a zatřetí kvůli sběru a analýze uživatelských dat. A podobně jako u chytrých telefonů v tom bude čím dál zásadnější roli hrát příslušný operační systém, jeho úvodní obrazovkoa a také obchod s aplikacemi.

Většina výrobců chytrých televizí pochází z Asie. Tyto společnosti rozhodně nechtějí, aby se opakoval příběh s chytrými telefony, kde nejcennější aspekty zařízení – jeho operační systém a ekosystém – vlastnila firma z USA. V tomto kontextu je proto potřeba vnímat oznámení o operačních systémech na CES.

WebOS a Tizen sice nebyly původně určeny pro televize, ale důležitějším zde byl fakt, že je vlastní samotní výrobci, tedy LG, resp. Samsung. Použitím vlastních systémů se tito výroci chtějí vyhnout takové závislosti na Googlu, k jaké u nich došlo v případě chytrých telefonů.

Situace u Panasonicu je trochu odlišná, protože Firefox OS je systém vlastněný americkým subjektem. Jenže Mozilla Foundation není tak jednoznačně komerčně zaměřená jako Google, ani nemá tak jasnou pozici, aby dominovala ekosystému založenému na jejím operačním systému.

Všech třech případech – WebOS, Tizen i Firefox – však mají systémy několik výhod: mají vyspělou kódovou základnu, nepotřebují vysoké investice a nejsou Android.

Jedině Sony se vydalo „starou“ cestou a ve svých televizích použije Andoid TV. Proč? Na rozdíl od LG a Samsungu nemá svůj vlastní operační systém, který by mohlo použít. Mohlo by, stejně jako Panasonic, zkusit Firefox, ale to je poněkud riskantní volba.

Koncept operačního systému postaveného výhraně na webových technologiích je něco, co masový trh nezná, neboť se na něm dosud ve velkém množství neobjevil v žádném produktovém segmentu.

Zdá se, že Sony usoudilo, že jeho potřeba obrátit svou situaci na trhu televizí k lepšímu mu v současnosti nedovolí riskovat. Zároveň může doufat, že zvuk značky Android přiláká více zákazníků a dostaví se tolik potřebné zvýšení prodeje.

Autor je zástupce ředitele pro oblast mobility v IDC Europe.

Zdroj: IDC








Úvodní foto: IDC

Komentáře