Intel představil desetijádrové herní procesory Broadwell-E s masivním výkonem i cenou

Čtyři nové herní speciály jsou zatím to nejvýkonnější, co kdy Intel vyrobil pro koncová herní zařízení - v podstatě se jedná o serverové procesory upravené pro desktopy. Obrovskému výkonu odpovídá cena, která odpovídá kompletní a dobře vybavené herní sestavě.

Intel představil desetijádrové herní procesory Broadwell-E s masivním výkonem i cenou



V době, kdy jsou nová PC vybavena procesory Intel Core Skylake a výrobci již odhalují zařízení vybavená nadcházející generací Kaby Lake, může znít zvláštně, že Intel představil nový procesor „staré“ řady Broadwell. Jenže Intel si se svými herními speciály zkrátka dává načas.

Ačkoliv nesou jméno rok a půl staré řady, nové herní procesory Broadwell-E jsou to nejvýkonnější, co Intel herním nadšencům dosud nabídl. Jedná se o desetijádrové bestie s taktem až 3,8 Ghz, které je díky technologii Turbo Boost Max 3.0 možné bezpečně „přetaktovat“ (přítomnost uvozovek vysvětlena níže) a vyhnat tak pomyslné otáčky do co nejvyšších hodnot.

Megatasking za cenu výkonné herní sestavy

V řadě Broadwell-E se nachází celkem čtyři procesory včetně vlajkového modelu 6950X, o jehož výkonu snad nejlépe hovoří cena. K mání je totiž za závratných 1 723 dolarů (bezmála 42 tisíc korun), což je částka, za kterou by se dal pořídit nejeden kompletní (a nikterak nevýkonný) herní desktop. Nové procesory jsou v podstatě serverová CPU v herním hávu.

K čemu však všechnu tu sílu využít? Intel pro tyto účely používá slovo „megatasking“, tedy něco jako multitasking na steroidech. Jako příklad společnost uvádí situaci, kdy hráč hraje náročnou hru v rozlišení 4K a 60 fps, v reálném čase ji zpracovává ve video a streamuje ji ve Full HD rozlišení na internet. To vše by měly nové procesory bez problémů zvládnout.

Řada Broadwell-E je vyrobena 14nm procesem a oproti předchozím herním speciálům Haswell-E z roku 2014 má nabídnout až 25% zvýšení výkonu. Pomůže jí k tomu zvýšení cache ze 20 na 25 MB, nahrazení paměti DDR 2133 novější DDR 2400, přidání několika vlastností důležitých pro přetaktování, rozhraní Thunderbolt 3.0 a také již zmíněná technologie Turbo Boost Max 3.0.

„Přetaktování“ se zárukou

Pojďme se na ni podívat trochu blíže. Každé jádro procesoru má navzdory vší snaze výrobců svou vlastní horní hranici frekvence, na které může fungovat, přičemž tento rozdíl může dosahovat až 15 %. Turbo Boost Max 3.0 je technologie, která dokáže rozpoznat, kam až je možné „postrčit“ každé konkrétní jádro.

Vlajková loď 6950X má například „papírový“ takt 3 GHz, který lze díky Turbo Boost Max 3.0 zvednout až na 3,5 Ghz. Pokud má uživatel štěstí (a ono to skutečně mírně připomíná loterii) a zrovna v jeho procesoru se nachází povedené jádro schopné pracovat ještě o dalších 15 % rychleji, najednou je majitelem jádra s taktem 4 Ghz.

A teď ještě zbývá vysvětlit uvozovky z druhého odstavce. Intel totiž používání Turbo Boost Max 3.0 a hledání „šťastných“ jader nepovažuje za přetaktování a majitel procesoru tak nepřijde o záruku. I pro příznivce „tvrdého“ přetaktování jsou však u nových procesorů dostupné hned tři nástroje, které mají přispět k dosažení vyšších frekvencí, byť – na rozdíl od Turbo Boost Max – s jistým rizikem.

Zdroj: IDG News Service








Úvodní foto: Intel

Komentáře