Přes postupující medializaci volného času zůstává čtení knih oblíbenou aktivitou, jíž holduje polovina internetové populace alespoň jednou do týdne. Výzkum prokazuje, že čtení je doménou vzdělanějších lidí – nejvíce čtou vysokoškoláci a lidé s maturitou. Častěji se knihám věnují také ženy.
Zdroj: Mediaresearch
11 % uživatelů internetu již nějakou e-knihu má – jedná se hlavně o muže, vysokoškoláky a silné čtenáře (lidé, kteří čtou téměř denně). Ti rovněž uvádějí největší počet již zakoupených knih. Muži a lidé s univerzitním diplomem mají zároveň nejvstřícnější postoj k pořizování elektronických knih – zhruba třetina sice žádné nemá, ale uvažuje o tom, že si je začne pořizovat.
Penetrace e-čteček je nízká
Značné rezervy má však česká internetová populace v čtecích zařízeních, s jejichž pomocí se elektronické knihy mohou stát mobilním společníkem. Většina respondentů, kteří kdy četli e-knihy, uvádí, že knihy četli nebo čtou na stolních počítačích či v noteboocích. Zkušenosti s čtečkami má jen minimum z nich. Vlastní čtečku pak mají jen 3 % uživatelů, 4 % uvádí vlastnictví tabletu. 18 % respondentů však plánuje pořízení čtečky v horizontu jednoho roku a 15 % uvažuje v podobném duchu o tabletu. Oba typy zařízení zajímají více muže a starší respondenty (45+). Generace 15-24 výrazně upřednostňuje multifunkční tablety.
Zdroj: Mediaresearch
Elektronická kniha nenahradí pocit z listování klasické knihy
Přenosná čtecí zařízení jdou ruku v ruce s hlavní předností elektronických knih – mobilitou knihovny. Přesto by však valná většina respondentů klasickou knihovnu za elektronický archiv nevyměnila. Spíše přichází v úvahu kombinace klasické a virtuální knihovny, z nichž každá by posloužila jinému účelu. V tom případě by bylo místo v policích vyhrazeno obsahově či esteticky cennějším knihám, knihám s citovou hodnotou a do čteček by si lidé stahovali knihy konzumnějšího charakteru či odbornou literaturu. Požitek ze čtení skutečné knihy podle respondentů elektronická čtečka nahradí jen stěží.
Zdroj: Mediaresearch
