Pět inovací, které během pěti let promění svět

Společnost IBM ve své každoroční prognóze 5 in 5 předpovídá nástup umělé inteligence, internetu věcí a nanotechnologií jako řešení pro odhalování fyzických i psychických zdravotních problémů. Čekají nás však i makroskopy a uvidíme dosud nevídané.

Pět inovací, které během pěti let promění svět



Výzkumný tým společnosti IBM zveřejnil svou tradiční předpověď 5 in 5, tedy seznam pěti inovací, které změní technologický svět v příštích pěti letech. Vývoj povede podle IBM k běžnému zviditelnění světa, který lidským očím zůstával donedávna skrytý, a to na obou koncích škály.

1. Umělá inteligence pro duševní zdraví

Slova – ať už vyřčená nebo psaná – se mohou stát klíčem ke včasnému odhalení duševního onemocnění. Kognitivní senzory v domácích přístrojích a chytrých telefonech by mohly za pět let „poslouchat“ a vyhodnotit naše slova a stát se první obrannou linií.

Využít by mohly stejný princip, jako využívají dnešní technologie při analýze on-line chování v digitálním marketingu. Ve spolupráci s univerzitními vědci provádějí analytici IBM testy, podle nichž jen 300 slov pomůže u uživatelů odhalit pravděpodobnost budoucí psychózy.

Podobně bude podle IBM možné indikovat Parkinsonovu či Alzheimerovu nemoc, Huntingtonovu chorobu, posttraumatickou stresovou poruchu nebo dokonce autismus či poruchy chování s hyperaktivitou apod.

2. Nevídáno aneb hyperspektrální zobrazování

V budoucnu umožní nová zobrazovací zařízení vidět dál než okem viditelné barevné spektrum. To lidem poskytne cenný vhled nebo pomůže odhalit možná rizika, která by jinak zůstala skrytá.

Lidé nevidí celých 99,9 % elektromagnetického prostředí, v němž žijí, přičemž a zařízení, která některá spektra umí zobrazit, například rentgen nebo ultrazvuk, jsou výrazně specializovaná a drahá.

V příštích letech se mají speciální senzory stát daleko dostupnějšími a také přenositelnějšími, přičemž navíc půjde kombinovat různá spektra. Ve spojení s kognitivními technologiemi jej pak bude možné využít například v samořízených automobilech.

3. Makroskopy pomohou s nedostatkem zdrojů

V 70. letech popsal francouzský vědec Joel de Rosnay makroskop jako zařízení, které „umožňuje sledovat to, co je v danou chvíli příliš velké, příliš pomalé a příliš složité pro naše oči.“

Internet věcí digitalizuje řadu objektů, které lidé denně využívají. Ty již dnes generují obrovské množství dat a každý rok se tento trend zvyšuje o 30 %.

Makroskopy mají v budoucnu pomoci lépe analyzovat získaná data a řešit problémy, jako je nedostatek potravin, pitné vody či energií.

4. Nanotechnologie jako nástroj pro diagnózu

Včasná diagnóza může být klíčová pro uzdravení. Nanotechnologie pomohou analyzovat malé biologické částice v tělních tekutinách dříve, než pacient pocítí jakékoliv příznaky. Vědci v laboratořích IBM již dnes pracují na nanotechnologiích, které detekují částice na úrovni DNA, virů či částí buněk.

5. Internet věcí předejde únikům metanu

Metan je primární součástí zemního plynu a přestože je považovaný za zdroj čistější energie oproti např. uhlí, při úniku do do ovzduší, absorbuje teplo ze slunce a ohřívá atmosféru. Úniky z vrtů proto představují výrazný zdroj skleníkových plynů.

Podle IBM umožní senzory metanu v okolí vrtů, zásobníků a plynovodů průmyslovým hráčům okamžitě odhalit únik metanu a s pomocí umělé inteligence analyzovat poskytnutá data. Časem by pak technologie mohly vést ke kontrole všech nebezpečných materiálů v přírodě.

Zdroj: IBM








Úvodní foto: © agsandrew - Fotolia.com

Komentáře